hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
Význam mineralogie a její návaznost na ostatní vědecké disciplíny
Stručný historický přehled mineralogie
1.1 Rozdělení látek podle skupenství a stavby
1.1.1 Skupenství látek
1.1.2 Základní vlastnosti amorfních látek
1.1.3 Základní vlastnosti krystalických látek
1.2.1 Charakteristiky ideálního krystalu
1.2.2 Charakteristiky reálného krystalu
1.2.2.1 Odlišnosti reálného a ideálního krystalu
1.2.2.2 Stavba reálného krystalu
1.2.2.3 Vlastní definice krystalické látky
1.3 Symetrie krystalických látek
1.3.1 Operace symetrie
1.3.1.1 Transformace vektorů
1.3.1.2 Uzavřené operace symetrie
1.3.1.3 Otevřené operace symetrie
1.3.2 Prvky symetrie
1.3.2.1 Jednoduché prvky symetrie
1.3.2.2 Kombinované prvky symetrie
1.3.3 Grupy symetrie
1.3.3.1 Bodové grupy
1.3.3.2 Rovinné grupy
1.3.3.3 Prostorové grupy
1.4.1 Konstrukce krystalové mřížky
1.4.2 Mřížkový vektor
1.4.3 Základní buňka mřížky
1.4.4 Bravaisovy mřížky
1.4.4.1 Rovinné Bravaisovy mřížky
1.4.4.2 Prostorové Bravaisovy mřížky – primitivní
1.4.4.3 Prostorové Bravaisovy mřížky – centrované
1.4.5 Krystalové soustavy
1.4.6 Indexy mřížkových uzlů
1.4.7 Indexy mřížkových přímek
1.4.8 Indexy mřížkových rovin
1.4.9 Krystalová struktura
1.5 Bodové grupy v mineralogii
1.5.1 Značení bodových grup
1.5.1.1 Krystalograficky významné směry
1.5.1.2 Mezinárodní značení bodových grup
1.5.1.3 Schoenfliesovo značení bodových grup
1.5.2 Vlastnosti bodových grup
1.5.3 Kombinace prvků a operací symetrie v bodových grupách
1.5.4 Typy krystalových tvarů v bodových grupách
1.5.4.1 Obecný krystalový tvar
1.5.4.2 Speciální krystalový tvar
1.5.4.3 Limitní krystalový tvar
1.5.5 Asymetrická plošná jednotka bodové grupy
1.5.6 Určování bodových grup na krystalu
1.5.7 Vliv symetrie bodových grup na fyzikální vlastnosti krystalů
1.6 Prostorové grupy v mineralogii
1.6.1 Značení prostorových grup
1.6.2 Vlastnosti prostorových grup
1.6.3 Asymetrická jednotka prostorové grupy
1.6.4 Ekvivalentní polohy
1.6.5 Mezinárodní krystalografické tabulky
1.7 Reciproká mřížka
1.7.1 Konstrukce reciproké mřížky
1.7.2 Vztahy v reciproké mřížce
1.8 Reálné krystalové struktury a jejich vlastnosti
1.8.1 Popis krystalové struktury
1.8.2 Zobrazení krystalové struktury
1.8.3 Izomorfie v krystalových strukturách
1.8.3.1 Substituční pevný roztok
1.8.3.2 Intersticiální pevný roztok
1.8.3.3 Vakantní pevný roztok
1.8.4 Polymorfie
1.8.5 Polytypie
1.9 Defekty krystalových struktur
1.9.1 Bodové defekty
1.9.2 Lineární defekty
1.9.3
Rovinné defekty
2.1 Vznik krystalů
2.1.1 Krystalizace
2.1.1.1 Krystalizace z plynů
2.1.1.2 Krystalizace z roztoků a tavenin
2.1.1.3 Krystalizace v pevné fázi
2.1.2 Růst krystalů
2.1.3 Rychlost a směr růstu krystalů
2.1.4 Vliv podmínek krystalizace na růst krystalů
2.2.1 Vztah mezi strukturou a morfologií krystalu
2.2.2 Základní morfologické rysy krystalových těles
2.2.3 Krystalografické osy
2.2.4 Poměr parametrů krystalu
2.2.5 Krystalové plochy
2.2.5.1 Weissovy a Millerovy symboly
2.2.5.2 Indexování krystalových ploch
2.2.5.3 Symbolika v hexagonální a trigonální soustavě
2.2.5.4 Základní typy krystalových ploch
2.2.5.5 Vlastnosti krystalových ploch na reálném krystalu
2.2.6 Krystalové hrany a jejich indexování
2.2.7 Význam závorek v Millerově symbolice
2.2.8 Zákony morfologie krystalů
2.2.8.1 Zákon o racionalitě odvozovacích indexů
2.2.8.2 Zákon pásma, pásmová rovnice
2.2.8.3 Komplikační pravidlo
2.2.8.4 Zákon o stálosti hran
2.3 Krystalové tvary
2.3.1 Krystalové tvary a symetrie
2.3.2 Pojmenování krystalových tvarů
2.3.2.1 Pedion
2.3.2.2 Sfenoid
2.3.2.3 Dóma
2.3.2.4 Pinakoid
2.3.2.5 Pyramidy
2.3.2.6 Dipyramidy
2.3.2.7 Trapezoedry
2.3.2.8 Skalenoedry
2.3.2.9 Disfenoidy
2.3.2.10 Romboedr
2.3.2.11 Prizma
2.3.2.12 Uzavřené tvary kubické soustavy
2.3.3 Krystalografické projekce
2.3.3.1 Sférická projekce
2.3.3.2 Stereografická projekce
2.3.3.3 Gadolinova projekce
2.3.3.4 Gnomonická projekce
2.3.3.5 Ortogonální projekce
2.4 Popis krystalografických oddělení (bodových grup)
2.4.1 Soustava triklinická
2.4.1.1 Oddělení triklinicky pinakoidální
2.4.1.2 Oddělení triklinicky pediální
2.4.2 Soustava monoklinická
2.4.2.1 Oddělení monoklinicky prizmatické
2.4.2.2 Oddělení monoklinicky domatické
2.4.2.3 Oddělení monoklinicky sfenoidické
2.4.3 Soustava rombická
2.4.3.1 Oddělení rombicky dipyramidální
2.4.3.2 Oddělení rombicky pyramidální
2.4.3.3 Oddělení rombicky disfenoidické
2.4.4 Soustava tetragonální
2.4.4.1 Oddělení ditetragonálně dipyramidální
2.4.4.2 Oddělení ditetragonálně pyramidální
2.4.4.3 Oddělení tetragonálně skalenoedrické
2.4.4.4 Oddělení tetragonálně dipyramidální
2.4.4.5 Oddělení tetragonálně trapezoedrické
2.4.4.6 Oddělení tetragonálně disfenoidické
2.4.4.7 Oddělení tetragonálně pyramidální
2.4.5 Soustava hexagonální
2.4.5.1 Oddělení dihexagonálně dipyramidální
2.4.5.2 Oddělení dihexagonálně pyramidální
2.4.5.3 Oddělení hexagonálně dipyramidální
2.4.5.4 Oddělení hexagonálně trapezoedrické
2.4.5.5 Oddělení hexagonálně pyramidální
2.4.5.6 Oddělení ditrigonálně dipyramidální
2.4.5.7 Oddělení trigonálně dipyramidální
2.4.6 Soustava trigonální
2.4.6.1 Oddělení ditrigonálně skalenoedrické
2.4.6.2 Oddělení ditrigonálně pyramidální
2.4.6.3 Oddělení trigonálně trapezoedrické
2.4.6.4 Oddělení trigonálně romboedrické
2.4.6.5 Oddělení trigonálně pyramidální
2.4.7 Soustava kubická
2.4.7.1 Oddělení kubicky hexaoktaedrické
2.4.7.2 Oddělení kubicky hexatetraedrické
2.4.7.3 Oddělení kubicky didokaedrické
2.4.7.4 Oddělení kubicky pentagon trioktaedrické
2.4.7.5 Oddělení kubicky pentagon-tritetraedrické
2.5 Krystalové srůsty a pseudomorfózy
2.5.1 Náhodné srůsty
2.5.2 Zákonité srůsty
2.5.2.1 Paralelní srůsty
2.5.2.2 Dvojčatné srůsty
2.5.2.3 Vícenásobné srůsty
2.5.2.4 Příklady dvojčatných srůstů
2.5.2.5 Epitaxe
2.5.3
Pseudomorfózy
3.1 Základní stavební částice hmoty
3.1.1 Leptony
3.1.2 Hadrony
3.2.1 Atomové jádro
3.2.1.1 Stavba atomového jádra
3.2.1.2 Radioaktivita
3.2.2 Atomový obal
3.2.2.1 Bohrův model atomu
3.2.2.2 Schrödingerův model atomu
3.2.2.3 Stavba atomového obalu
3.2.2.4 Pauliho vylučovací princip
3.2.2.5 Výstavbový princip
3.2.2.6 Hundovo pravidlo
3.2.3 Rozdělení prvků podle elektronové konfigurace
3.3 Ionty
3.3.1 Vznik iontů
3.3.1.1 Ionizační energie
3.3.1.2 Elektronová afinita
3.3.1.3 Elektronegativita
3.3.2 Atomový a iontový poloměr
3.3.3 Koordinace iontů
3.3.3.1 Koordinační číslo iontů
3.3.3.2 Poměr iontových poloměrů
3.3.3.3 Uspořádání stejně velkých iontů v prostoru
3.3.3.4 Chyby v kladu vrstev a dvojčatění
3.3.3.5 Uspořádání různě velkých iontů v prostoru
3.3.3.6 Paulingova pravidla
3.4 Periodicita a vlastnosti prvků
3.5 Chemické vazby a vazebné síly
3.5.1 Vznik vazby a její charakteristiky
3.5.2 Iontová vazba
3.5.3 Kovalentní vazba
3.5.4 Kovová vazba
3.5.5 Vazba vodíkovým můstkem
3.5.6 Van der Waalsova mezimolekulová síla
3.5.7 Stanovení vazebného mechanismu
3.6 Chemické složení minerálů a jeho vyjádření
3.6.1 Substituce v minerálech
3.6.1.1 Substituční pevný roztok
3.6.1.2 Intersticiální pevný roztok
3.6.1.3 Vakantní pevný roztok
3.6.2 Exsoluce
3.6.3 Stanovení strukturního vzorce z analýzy minerálu
3.6.3.1 Přepočet bezkyslíkatých minerálů
3.6.3.2 Přepočet jednoduchých kyslíkatých minerálů
3.6.3.3 Přepočet kyslíkatých minerálů s obsahem vody
3.6.3.4 Problematika stanovení Fe
3.6.4 Prezentace chemického složení minerálů
3.6.4.1 Vzorce minerálů
3.6.4.2 Vodík ve strukturách minerálů
3.6.4.3
Grafické vyjádření složení minerálů a jejich nomenklatura
4.2 Mechanické vlastnosti minerálů
4.2.1 Štěpnost
4.2.2 Dělitelnost
4.2.3 Lom
4.2.4 Tvrdost
4.2.4.1 Relativní tvrdost
4.2.4.2 Absolutní tvrdost (mikrotvrdost)
4.2.5 Soudržnost
4.3.1 Charakter světla
4.3.2 Lom světla a odraz světla
4.3.2.1 Lom ke kolmici
4.3.2.2 Lom od kolmice
4.3.3 Polarizace světla
4.3.4 Rozdělení minerálů podle optických vlastností
4.3.4.1 Minerály anizotropní - jednoosé
4.3.4.2 Minerály anizotropní – dvojosé
4.3.5 Polarizační mikroskop
4.3.6 Vlastnosti minerálů při pozorování v jednom nikolu (PPL)
4.3.6.1 Barva a pleochroismus
4.3.6.2
Reliéf
4.3.6.3
Beckeho linka
4.3.6.4
Povrch
4.3.6.5
Tvar a stavba
4.3.6.6
Velikost zrn
4.3.6.7
Uzavřeniny
4.3.6.8
Štěpnost
4.3.7 Vlastnosti minerálů ve zkřížených
nikolech (XPL)
4.3.7.1
Zhášení
4.3.7.2
Interferenční barvy
4.3.7.3
Charakter zóny (ráz délky)
4.3.8
Optický charakter minerálů
4.3.8.1 Stanovení optického charakteru u jednoosých minerálů
4.3.8.2 Stanovení optického charakteru u dvojosých minerálů
4.3.9 Pozorování a práce s odrazovým mikroskopem
4.3.9.1 Odrazový mikroskop a jeho funkce
4.3.9.2 Optické veličiny opakních minerálů
4.4.1 Příčiny vzniku barvy minerálů
4.4.1.1 Vznik barvy při odrazu světla
4.4.1.2 Vznik barvy při rozptylu světla
4.4.1.3
Přechody v krystalovém poli
4.4.1.4
Přechody v molekulových orbitalech
4.4.1.5
Barevná centra
4.4.1.6 Další příčiny zbarvení minerálů
4.4.1.7 Exaktní měření barvy minerálů
4.4.2 Barva vrypu
4.4.3 Lesk
4.5 Luminiscence
4.5.1
Fluorescence a fosforescence
4.5.2
Termoluminiscence
4.5.3 Triboluminiscence
4.6 Hustota
4.6.1
Piknometrická metoda
4.6.2
Výpočet hustoty
5.1 Metody výzkumu chemického složení minerálů
5.1.1 Klasická chemická analýza
5.1.2 Atomová absorpční spektroskopie
5.1.3 Rentgenová fluorescenční spektrometrie
5.1.4 Elektronová mikroskopie a mikroanalýza
5.1.5 Termická analýza
5.2 Metody výzkumu struktur minerálů
5.2.1 Vznik a vlastnosti RTG záření
5.2.2 Difrakce záření
5.2.2.1 Laueho rovnice
5.2.2.2 Braggova rovnice
5.2.3 Difrakce RTG záření – monokrystalové metody
5.2.4 Prášková RTG difrakce
5.2.4.1 Uspořádání experimentů
5.2.4.2
Difrakční záznam a jeho vyhodnocení
6.2.1 Nultý zákon termodynamiky
6.2.2 První zákon termodynamiky
6.2.3 Druhý zákon termodynamiky
6.2.4 Třetí zákon termodynamiky
6.3 Gibbsova funkce
6.4 Fázové pravidlo
6.5 Fázové diagramy
6.5.1 Jednosložkové fázové diagramy
6.5.2 Dvousložkové fázové diagramy
6.5.3 Vícesložkové fázové diagramy
7.1
Úvod do systematické mineralogie
7.1.1
Starší klasifikace minerálů
7.1.2 Současná klasifikace minerálů
7.1.2.1 Izomorfní a izostrukturní řady
7.1.2.2 Variety (odrůdy) minerálů
7.1.2.3 Vzorce minerálů
7.1.2.4 Mineralogické názvosloví
7.1.2.5 Minerální asociace, parageneze
7.2 Prvky
7.2.1 Kovy
7.2.1.1 Měď
7.2.1.2 Stříbro
7.2.1.3 Zlato
7.2.1.4 Skupina platiny
7.2.1.5 Železo
7.2.2
Polokovy
7.2.2.1 Bismut
7.2.2.2 Arsen
7.2.2.3 Antimon
7.2.3 Nekovy
7.2.3.1
Grafit
7.2.3.2 Diamant
7.2.3.3 Síra
7.3
Halovce
7.3.1
Jednoduché halovce
7.3.1.1 Halit (sůl kamenná)
7.3.1.2 Sylvín
7.3.1.3 Fluorit
7.3.2
Podvojné a komplexní halogenidy
7.3.2.1 Kryolit
7.3.2.2 Carnallit
7.4
Sulfidy
7.4.1 Sulfidy s tetraedrickou strukturou
7.4.1.1 Sfalerit
7.4.1.2 Wurtzit
7.4.1.3 Chalkopyrit
7.4.1.4 Bornit
7.4.1.5 Greenockit a hawleyit
7.4.2
Sulfidy s oktaedrickou strukturou
7.4.2.1 Galenit
7.4.2.2 Pyrhotin
7.4.2.3 Nikelin
7.4.3 Sulfidy s kombinovanou tetraedrickou a oktaedrickou strukturou
7.4.3.1 Pentlandit
7.4.4 Sulfidy s jiným uspořádáním struktury
7.4.4.1 Argentit – akantit
7.4.4.2 Molybdenit
7.4.4.3 Cinabarit
7.4.4.4 Covellin
7.4.4.5 Chalkozín
7.4.5 Sulfidy s komplexními strukturami
7.4.5.1 Pyrit
7.4.5.2 Hauerit
7.4.5.3 Markazit
7.4.5.4 Arzenopyrit
7.4.5.5 Antimonit
7.4.5.6 Boulangerit
7.4.5.7 Jamesonit
7.4.5.8 Bournonit
7.4.5.9 Proustit – pyrargyrit
7.4.5.10 Tetraedrit – tennantit
7.4.5.11 Realgar
7.4.5.12 Auripigment
7.5.1 Oxidy s tetraedrickou strukturou
7.5.1.1 Křemen
7.5.1.2 Tridymit
7.5.1.3 Cristobalit
7.5.1.4 Opál
7.5.1.5 Chalcedon
7.5.2 Oxidy s oktaedrickou strukturou
7.5.2.1 Korund
7.5.2.2 Hematit
7.5.2.3 Ilmenit
7.5.2.4 Rutil
7.5.2.5 Anatas, brookit
7.5.2.6 Kasiterit (cínovec)
7.5.3 Oxidy s kombinovanou tetraedrickou –
oktaedrickou strukturou
7.5.3.1 Spinel
7.5.3.2 Chromit
7.5.3.3 Magnetit
7.5.3.4 Chrysoberyl
7.5.4 Oxidy s kubickou strukturou
7.5.4.1
Uraninit
7.5.5 Oxidy s jiným uspořádáním struktury
7.5.5.1 Kuprit
7.5.5.2 Columbit – tantalit
7.5.6 Hydroxidy
7.5.6.1 Gibbsit
(hydrargillit)
7.5.6.2 Brucit
7.5.6.3 Diaspor
7.5.6.4
Boehmit
7.5.6.5 Goethit
7.5.6.6 Lepidokrokit
7.5.6.7 Manganit
7.5.6.8 Jiné hydroxidy
7.6.1 Bezvodé sulfáty
7.6.1.1 Anhydrit
7.6.1.2 Baryt
7.6.1.3 Celestin
7.6.1.4 Anglezit
7.6.2 Vodnaté sulfáty
7.6.2.1 Sádrovec
7.6.2.2 Chalkantit
7.6.2.3 Melanterit
7.6.2.4 Epsomit
7.6.2.5 Přírodní „kamence“
7.6.3 Chromáty
7.6.3.1 Krokoit
7.7
Karbonáty
7.7.1 Karbonáty řady kalcitu
7.7.1.1 Kalcit
7.7.1.2 Magnezit
7.7.1.3 Siderit
7.7.1.4 Rodochrozit
7.7.2 Karbonáty řady aragonitu
7.7.2.1 Aragonit
7.7.2.2 Cerusit
7.7.3 Karbonáty skupiny dolomitu
7.7.3.1 Dolomit
7.7.3.2 Ankerit
7.7.4 Karbonáty s jiným typem struktury
7.7.4.1 Malachit
7.7.4.2 Azurit
7.8
Fosfáty, arzenáty, vanadáty,
wolframáty, molybdáty
7.8.1 Bezvodé fosfáty, arsenáty a vanadáty
7.8.1.1 Monazit
7.8.1.2 Xenotim
7.8.2 Vodnaté fosfáty, arsenáty a vanadáty
7.8.2.1 Apatit
7.8.2.2 Mimetezit
7.8.2.3 Vanadinit
7.8.2.4 Pyromorfit
7.8.2.5 Vivianit
7.8.2.6 Erytrín
7.8.2.7 Annabergit
7.8.2.8 Uranové slídy –
torbernit, autunit
7.8.3 Wolframáty a molybdáty
7.8.3.1 Scheelit
7.8.3.2 Wolframit
7.8.3.3 Wulfenit
7.9.1 Skupina granátu
7.9.1.1 Pyrop
7.9.1.2 Almandin
7.9.1.3 Spessartin
7.9.1.4 Grossulár
7.9.1.5 Andradit
7.9.1.6 Uvarovit
7.9.2 Skupina olivínu
7.9.2.1 Forsterit
7.9.2.2 Fayalit
7.9.2.3 Chondrodit
7.9.3 Minerály Al2SiO5
7.9.3.1 Sillimanit
7.9.3.2 Andalusit
7.9.3.3 Kyanit
7.9.4 Skupina zirkonu
7.9.4.1 Zirkon
7.9.4.2 Thorit
7.9.4.3 Coffinit
7.9.5 Skupina staurolitu
7.9.5.1 Staurolit
7.9.5.2 Topaz
7.9.5.3 Chloritoid
7.9.6 Ostatní nesosilikáty
7.9.6.1 Titanit
7.10
Sorosilikáty
7.10.1 Skupina epidotu
7.10.1.1 Klinozoisit
7.10.1.2 Epidot
7.10.1.3 Allanit
7.10.1.4 Zoisit
7.10.1.5 Vesuvian
7.10.2 Skupina hemimorfitu
7.10.2.1 Hemimorfit
7.10.2.2 Bertrandit
7.10.3 Skupina melilitu
7.10.3.1
Akermanit
7.10.3.2
Gehlenit
7.11
Cyklosilikáty
7.11.1 Skupina beryl – cordierit
7.11.1.1 Beryl
7.11.1.2 Cordierit
7.11.1.3 Sekaninait
7.11.2 Skupina turmalínu
7.11.2.1 Skoryl
7.11.2.2 Elbait
7.11.2.3 Dravit
7.11.3 Skupina axinitu
7.12
Inosilikáty
7.12.1 Skupina pyroxenoidů
7.12.1.1 Řada enstatit – ferosilit
7.12.1.2 Řada diopsid – hedenbergit
7.12.1.3 Řada augitová
7.12.1.4 Jadeit
7.12.1.5 Aegirin
7.12.1.6 Spodumen
7.12.1.7 Wollastonit
7.12.1.8 Rodonit
7.12.2 Skupina amfibolů
7.12.2.1
Kosočtverečné amfiboly antofylit – gedrit
7.12.2.2
Řada magneziocummingtonit – grunerit
7.12.2.3
Řada tremolit - feroaktinolit
7.12.2.4
Řada obecného amfibolu
7.12.2.5
Řada čedičového amfibolu
7.12.2.6
Řada alkalických amfibolů
7.13
Fylosilikáty
7.13.1 Struktura fylosilikátů
7.13.1.1 Tetraedrická síť
7.13.1.2
Oktaedrická síť
7.13.1.3
Propojení sítí ve fylosilikátech
7.13.1.4
Klad vrstev ve fylosilikátech
7.13.1.5 Klasifikace fylosilikátů
7.13.2 Skupina serpentinu – kaolinitu
7.13.2.1 Antigorit
7.13.2.2 Lizardit
7.13.2.3 Chrysotil
7.13.2.4 Kaolinit
7.13.2.5 Dickit a nakrit
7.13.3 Skupina mastek – pyrofylit
7.13.3.1 Mastek
7.13.3.2 Pyrofylit
7.13.4 Skupina slíd
7.13.4.1 Flogopit
7.13.4.2 Annit
7.13.4.3 Biotit
7.13.4.4. Lepidolit
7.13.4.5 Cinvaldit
7.13.4.6 Muskovit
7.13.4.7 Illit
7.13.4.8 Glaukonit
7.13.5 Skupina smektitů
7.13.5.1 Montmorillonit
7.13.5.2 Saponit
7.13.6 Skupina chloritů
7.13.6.1 Klinochlor
7.13.6.2 Chamosit
7.13.6.3 Ripidolit
7.13.6.4 Sudoit
7.13.6.5 Cookeit
7.14
Tektosilikáty
7.14.1 Skupina živců
7.14.1.1 Sanidin
7.14.1.2 Ortoklas
7.14.1.3 Mikroklin
7.14.1.4 Řada plagioklasu
7.14.1.5 Celsián
7.14.2 Foidy
7.14.2.1 Leucit
7.14.2.2 Nefelín
7.14.2.3 Sodalit
7.14.2.4 Nosean
7.14.2.5 Hauyn
7.14.3 Zeolity
7.14.3.1 Struktury zeolitů
7.14.3.2 Geneze a výskyt zeolitů
7.14.3.3 Klasifikace zeolitů a hlavní minerály
7.14.3.4 Phillipsit
7.14.3.5 Analcim
7.14.3.6 Chabazit
7.14.3.7 Natrolit
7.13.3.8 Heulandit
7.13.3.9 Mordenit
8
Optické vlastnosti horninotvorných minerálů
8.1
Hlavní horninotvorné minerály