| hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
Vzorce
sulfátů můžeme odvodit od kyseliny sírové H2SO4.
Tyto minerály jsou nekovového vzhledu, většinou měkké, někdy rozpustné
ve vodě. Sulfáty obvykle dělíme na bezvodé a vodnaté.
Teoretický
vzorec je CaSO4, izomorfně může být zastoupeno Ba nebo Sr, častá
je přítomnost heterogenních příměsí organických látek. Polymorfní
modifikace a-anhydritu
je trigonální a jeho stabilita se pohybuje nad teplotou 1200° C, b-anhydrit
je rombický a stabilní při normálních podmínkách a g-anhydrit
je hexagonální a za běžných podmínek metastabilní.
Symetrie
je rombická (oddělení rombicky dipyramidální). Základem struktury jsou
tetraedrické skupiny SO4 propojené s vápníkem v osmičetné koordinaci (obrázek
76-1). Mřížkové parametry: a = 6,991; b = 6,996; c = 6,238; Z = 4. Práškový
RTG difrakční záznam je na obrázku 76-2.
Krystaly mají pseudokubický habitus (obrázek 76-3)
nebo jsou tlustě tabulkovité až prizmatické (obrázek
76-4). Dvojčatí podle (110). Agregáty jsou zrnité až celistvé (obrázek
76-5), někdy bývají stébelnaté.
Fyzikální
vlastnosti: T = 3,5; H = 2,96. Barva je bílá nebo šedá (obrázek
76-6), lesk je skelný nebo perleťový. Štěpnost je dokonalá podle (100)
a (010), dobrá podle (001).
Anhydrit
se vylučuje jako chemogenní sediment při odpařování mořské vody, nachází se na ložiskách
evaporitů, často společně se sádrovcem (Wieliczka – Polsko, Stassfurt –
Německo). Může být také sekundárním (supergenním) minerálem, vznikajícím
při zvětrávání pyritu (Oslavany).
Je
významným průmyslovým minerálem při výrobě stavebních hmot.
Mezi
diagnostické znaky patří jeho barva ve spojitosti se štěpností.
Teoretické složení
je BaSO4, většinou obsahuje izomorfní příměs Sr, Ca nebo Pb. Běžnou
mechanickou nečistotou bývá hematit.
Symetrie
je rombická (oddělení rombicky dipyramidální). Ve struktuře jsou ionty Ba
koordinovány s 12 kyslíky, které náleží sedmi různým SO4
aniontovým skupinám (obrázek 76-7). Mřížkové
paramtry: a = 8,878; b = 5,45; c = 7,152; Z = 4. Práškový
RTG difrakční záznam je na obrázku 76-8.
Krystaly
jsou převážně tlustě až tence tabulkovité (obrázky 76-9
a 76-10) nebo krátce sloupcovité podle osy a
(obrázek 76-11), na spojkách bývá velké množství
různých krystalových tvarů (obrázek 76-12),
nejčastěji prizmata, pinakoidy a rombické dipyramidy. Agregáty jsou hrubě
zrnité (obrázky 76-13 a 76-14)
až celistvé, někdy radiálně paprsčité, lupenité, krápníkovité, lebníkovité
nebo tvoří konkrece.
Fyzikální
vlastnosti: T = 3 – 3,5; H = 4,5. Barva může být bílá, světle okrová, růžová
(obrázek 76-15) nebo červená, některé
krystaly jsou čiré nebo tmavě hnědé. Štěpnost barytu je výborná podle
(001) a dobrá podle (210) – obrázek 76-16.
Lesk je skelný nebo perleťový. Některé baryty fluoreskují nebo fosforeskují
v UV záření. Pro určování jsou významné optické vlastnosti barytu.
Baryt
je typickým minerálem hydrotermálních žil a vystupuje ve více žilných
formacích. Ložiska v Českém masivu přísluší hydrotermální formaci
baryt-fluorit-křemen (Harrachov, Kovářská, Moldava, Běstvina, Štěpánovice
u Tišnova). Baryt je dále běžný v asociaci sulfidických polymetalických
žil (Příbram, Stříbro, Banská Štiavnica). Baryt může být také
sedimentárně diagenetický (např. konkrece v terciérních jílech v okolí
Brna, v sedimentech kladenské uhelné pánve). Baryt je běžný na
metasomatických (Horní Benešov) a stratiformních ložiskách (Zlaté Hory).
Je
důležitou surovinou Ba, používá se v lékařství (rentgenologii), pro
přípravu suspenze pro výplachy vrtů.
Diagnostickým
znakem je hustota (dříve označován jako těživec).
Teoretické
složení vyjadřuje vzorec SrSO4, často mívá izomorfní příměs
Ba nebo Ca.
Symetrie
je rombická (oddělení rombicky dipyramidální). Je izotypní s barytem
(obrázek 76-17). Mřížkové parametry: a =
8,359; b = 5,352; c = 6,866; Z = 4. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-18.
Krystaly
jsou sloupcovité podle osy a (obrázek 76-19)
nebo tabulkovité (obrázek 76-20), tvoří
celistvé, stébelnaté nebo ledvinité agregáty, vyskytuje se i v konkrecích.
Fyzikální
vlastnosti: T = 3 – 3,5; H = 3,9 – 4. Nejčastěji je bezbarvý nebo světle
modrý (obrázek 76-21), se skelným až perleťovým
leskem. Vryp je bílý. Je dokonale štěpný podle (100), dobrá štěpnost je
podle (210).
Celestin
je minerálem hydrotermálních žil (Špania Dolina u Banské Bystrice) nebo se
vyskytuje na ložiskách sedimentogenní síry (Tarnobrzeg – Polsko, Sicílie).
Bývá běžný v mořských jílovitých až slínitých sedimentech spolu
s anhydritem a sádrovcem. Pěkné ukázky pochází
z trhlin vápenců a mramorů.
Teoretické
složení odpovídá vzorci PbSO4, někdy obsahuje výrazné množství
Ba (až 7 % BaO).
Symetrie
je rombická (oddělení rombicky dipyramidální). Je izotypní s barytem
(obrázek 76-22). Mřížkové parametry: a =
8,48; b = 5,398; c = 6,958; Z = 4. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-23.
Krystaly
jsou tabulkovité (obrázek 76-24) nebo krátce
sloupcovité (obrázek 76-25), často podobné
barytu a celestinu. Agregáty jsou hrubozrnné až celistvé, radiálně paprsčité
nebo tvoří konkrece.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2,5 – 3; H = 6,3. Anglezit je nejčastěji čirý s diamantovým
leskem (obrázek 76-26), může být i bílý
nebo šedý se žlutavým nebo zelenavým odstínem. Štěpnost je podle (001)
dobrá.
Jedná
se o typický supergenní minerál na ložiskách Pb rud, kde často narůstá přímo
na galenitu (Příbram, Stříbro, Nová Ves u Rýmařova). Jeho vznik z galenitu
lze vyjádřit jako reakci: PbS + 2O2 = PbSO4. Je vzácný.
Nejdůležitějšími
minerály ze skupiny vodnatých sulfátů jsou sádrovec, přírodní skalice (chalkantit,
melanterit, epsomit) a přírodní kamence (např. bílinit, čermíkit,
pickeringit).
Složení
CaSO4 . 2H2O odpovídá obvykle skutečnosti, může
obsahovat heterogenní příměs jílů. Se zvyšující se teplotou postupně
ztrácí vodu – při cca 65° C přechází na hemihydrát (bassanit) a kolem
100° C vzniká bezvodý anhydrit (obrázek 76-27).
Symetrie
je monoklinická (oddělení monoklinicky prizmatické). Koordinační polyedry
SO4 a vápník v osmičetné koordinaci tvoří ve struktuře
vrstvy podle (010), které jsou obklopeny molekulami vody (obrázek
76-28). Mřížkové parametry: a = 5,68; b = 15,18; c = 6,29; b
= 113,833°; Z = 4. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-29.
Sádrovec
vykazuje velké množství krystalových forem – krystaly bývají tabulkovité
(obrázek 76-30) podle (010), sloupcovité podle
(120) nebo (011), pravítkovité s protažením podle [011] a zploštěním
podle (010) nebo čočkovitého habitu. Dvojčatění je zcela běžné – tzv.
„vlaštovčí ocasy“ (obrázek 76-31) jsou
dvojčata sloupcovitých krystalů podle (100), „pařížská dvojčata“ (obrázek
76-32) je srůst podle (001). Agregáty jsou zrnité až celistvé, vláknité
(selenit) nebo lupenité. Často pseudomorfuje kalcit nebo anhydrit, sám je často
nahrazován aragonitem, křemenem nebo opálem. Průsvitná jemnozrnná odrůda
sádrovce se nazývá alabastr.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2; H = 2,3. Může být bezbarvý (obrázek
76-33), většinou je světle šedý (obrázek
76-34) s odstíny do červenohněda (obrázek
76-35) nebo bývá medový. Lesk je perleťový (obrázek
76-36), štěpnost je výborná podle (010) – obrázek
76-37. Sádrovec je slabě rozpustný ve vodě.
Sádrovec
tvoří rozšířený chemogenní sediment vznikající z mořské vody (ložiska
evaporitů), vyskytuje se často v asociaci s anhydritem (Kobeřice a Kateřinky
u Opavy, Salzburg – Rakousko, Stassfurt – Německo). Patří mezi sekundární
(supergenní) minerály, vznikající při zvětrávání pyritu a dalších
sulfidů (Mostecko, Oslavany). Sádrovec může mít v sedimentech diagenetický původ, kdy
tvoří konkrece (terciér v okolí Brna).
Je
důležitou surovinou pro výrobu stavebních směsí (sádra).
Diagnostickými
znaky jsou tvar krystalů a štěpnost.
Složení
se vyjadřuje jako CuSO4 . 5 H2O, izomorfně může
vstupovat Mg, Fe nebo Zn.
Symetrie
je triklinická (oddělení triklinicky pinakoidální). Ve struktuře jsou mezi
oktaedry SO4 a molekulami vody rozmístěny atomy Cu v oktaedrické
koordinaci (obrázek 76-38). Mřížkové
parametry: a = 6,12; b = 10,7; c = 5,97; a
= 97,583°; b
= 107,167°; g
= 77,55°. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-39.
Krystaly
jsou silně tabulkovité (obrázek 76-40), častěji
se vyskytuje v zrnitých, vláknitých nebo krápníkovitých agregátech,
běžně tvoří kůry a povlaky.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2,5; H = 2,1 – 2,3. Barva je modrá s bílým vrypem a
skelným leskem na krystalových plochách (obrázek
76-41). Štěpnost je nedokonalá podle (110). Je snadno rozpustný.
Je
běžným produktem oxidace sulfidů Cu, běžně se vyskytuje ve starých důlních
dílech (Cu-ložisko Špania Dolina a Smolník na Slovensku, Nová Ves u Rýmařova,
Zlaté Hory – Modrá štola).
Teoretické
složení je vyjádřeno vzorcem FeSO4 . 7 H2O, izomorfně
bývá přítomen Mg, Cu nebo Zn.
Symetrie
je monoklinická (oddělení monoklinicky prizmatické). Struktura je tvořena
tetraedry SO4 a atomy Fe jsou v dvojím typu koordinace s molekulami
vody (obrázek 76-42). Mřížkové parametry: a
= 14,11; b = 6,51; c = 11,02; b
= 105,25°; Z = 4. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-43.
Krystaly
jsou velmi vzácné (obrázek 76-44), běžně se
vyskytuje v kůrách, povlacích, krápnících nebo tvoří ledvinité
agregáty.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2; H = 1,9. Barva je žlutozelená nebo světle zelená se silným
skelným leskem. Je rozpustný ve vodě. Sám při zvšteávání velmi rychle ztrácí vodu a přeměňuje
se na jiné fáze.
Vzniká
jako meziprodukt při oxidaci sulfidů Fe na kyzových ložiskách nebo v horninách
bohatých na pyrit nebo markazit (Chvaletice,
Hromnice).
Diagnostickými
znaky je barva a častá krápníčkovitá forma.
Složení
se uvádí jako MgSO4 . 7 H2O, často s izomorfní příměsí
Fe, Cu, Mn a Ni.
Symetrie
je rombická (oddělení rombicky disfenoidické). Na rozdíl od melanteritu má
Fe ve struktuře pouze jednu oktaedrickou strukturní pozici (obrázek
76-45). Mřížkové parametry: a = 11,86; b = 11,99; c = 6,858; Z = 4. Práškový
RTG difrakční záznam je na obrázku 76-46.
Krystaly
jsou prizmatického typu (obrázek 76-47), sloupečkovité
až jehlicovité (obrázek 76-48). Častěji tvoří
zrnité, vláknité nebo krápníčkovité agregáty.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2 – 2,5; H = 1,68. Barva je bílá, může být i bezbarvý,
lesk je skelný. Štěpnost je podle (010) dokonalá. Je velmi dobře rozpustný,
chutná hořce.
Vzniká
při zvětrávání Fe-ložisek reakcí s okolními horninami (Chvaletice,
Nučice) nebo při odpařování solných jezer. Bývá rozpuštěn v hořkých
minerálních vodách (Šaratice).
Kamence
jsou podvojné vodnaté sulfáty obecného vzorce:
XIYIII(SO4)2
. 12H2O, kde v pozici X vystupuje Na, K, NH4 a v pozici
Y je Al. Jedná se zejména o minerály čermíkit,
bílinit a pickeringit.
Kamence
krystalizují v soustavě kubické, krystalovým tvarem je oktaedr, někdy
ve spojkách s krychlí. Častěji tvoří krystalické kůry, povlaky nebo
krápníky. Jsou rozpustné ve vodě a objevují se jako supergenní minerály při
zvětrávání sulfidů (na odvalech, haldách apod.)
Z chromátů
je významný pouze relativně vzácný minerál krokoit.
Složení
se uvádí jako PbCrO4, olovo může být zastupováno zinkem a chrom
sírou.
Symetrie
je monoklinická (oddělení monoklinicky prizmatické). Je izotypní s monazitem
(obrázek 76-49). Mřížkové parametry: a =
7,12; b = 7,44; c = 6,8; b
= 77,55°; Z = 4. Práškový RTG difrakční záznam je na obrázku
76-50.
Vytváří
prizmatické sloupcovité až jehlicovité krystaly (obrázek
76-51) s vertikálním rýhovaním. Agregáty jsou zrnité nebo tvoří kůry.
Fyzikální
vlastnosti: T = 2,5 – 3; H = 5,9 – 6,1. Barva je oranžovo-červená nebo červená
(obrázek 76-52), lesk bývá až diamantový. Štěpnost
je podle (110) zřetelná.
Krokoit
je vzácný supergenní minerál. Je nalézaný v oxidační zóně některých
Pb ložisek, kde hydrotermální žíly s galenitem procházejí
akumulacemi chromitu v ultrabazikách. Nejznámějšími lokalitami jsou
Dundas v Tasmánii a Sverdlovsk na Urale.