BOTANIKA – DĚJINY OBORU NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ V BRNĚ
Česká národní fytocenologická databáze
 
Milan Chytrý
 

V devadesátých letech se vedle tradičních sbírek botanických dat, jakými jsou herbáře nebo knihovny, celosvětově posunul zájem také na vytváření elektronických databází s informacemi o biodiverzitě. Katedra botaniky se stala průkopnickým pracovištěm v České republice i v Evropě, na němž se začaly shromažďovat elektronické soubory dat o vegetaci ve formě fytocenologických snímků a současně se zkoumaly metody zpracování a analýzy kvality fytocenologických dat.
V roce 1996 vznikla na katedře Česká národní fytocenologická databáze, jejímž cílem je shromažďování historických i současných fytocenologických dat, jejich analýza a poskytování dílčích datových souborů pro různé projekty v České republice i v zahraničí. Projekt databáze byl zahájen v rámci společného projektu s prof. Johnem S. Rodwellem z Lancaster University ve Velké Británii a díky spolupráci s dr. Stephanem M. Hennekensem z IBN-DLO (dnes Alterra) ve Wageningenu v Nizozemí, který poskytl speciální databázový program Turboveg. Tento program byl distribuován na všechna hlavní botanická pracoviště v České republice a stal se národním standardem pro ukládání dat. Standardy pro ukládání dat byly od počátku koordinovány i s analogickými databázovými projekty na Slovensku a v Rakousku. Větší část snímků byla převedena do elektronické formy při rozsáhlé rešerši regionální botanické literatury přímo na katedře botaniky PřF MU v Brně, mnoho dílčích příspěvků do databáze však poskytli také jednotliví badatelé hlavně z katedry botaniky PřF UK v Praze a z Botanického ústavu AV ČR. Geografické pokrytí české národní databázePočet snímků v České národní fytocenologické databázi v letech 1997–2001Zejména do obou jmenovaných institucí byla také data z centrální databáze poskytována pro účely různých projektů. V říjnu 2001 bylo v databázi uloženo celkem 41 164 fytocenologických snímků od 276 autorů a z 1076 publikací, zapsaných na území dnešní České republiky od roku 1919. Zeměpisné souřadnice se podařilo určit u 35 438 snímků, jež je proto možné použít k automatické tvorbě map rozšíření.
S projektem tvorby databáze jsou spojeny dílčí návazné projekty, zaměřené na hodnocení kvality fytocenologických dat a vývoj metod pro zpracování rozsáhlých datových souborů tohoto typu. Důraz je kladen zejména na formalizovanou reprodukci klasických vegetačních jednotek, která by byla převoditelná do počítačových expertních systémů. V této oblasti proběhla úspěšná spolupráce především s dr. Helgem Bruelheidem z Univerzity v Göttingenu v Německu. Lubomír Tichý vyvíjí na katedře botaniky PřF MU v Brně od roku 1998 komplexní softwarový systém pro analýzu velkých fytocenologických databází s názvem Juice, do kterého bylo zahrnuto větší množství nově navržených a testovaných analytických metod. Na konci roku 2001 používají program mnozí badatelé v Evropě i v zámoří. Fytocenologická databáze byla rovněž využita jako hlavní zdroj informací o vegetačních typech České republiky pro zahájení projektu Evropské unie Natura 2000 na území České republiky. Dlouhodobějším cílem databázového projektu je zpracování podrobného přehledu vegetace České republiky.
Projekt České národní fytocenologické databáze volně navazuje na aktivity mezinárodní pracovní skupiny European Vegetation Survey při Mezinárodní společnosti pro výzkum vegetace. Koordinátorem projektu je M. Chytrý, administrátorkou dat je v současnosti I. Knollová a softwarovou podporu zajišťuje L. Tichý.

Česká národní fytocenologická databáze – homepage