BOTANIKA - DĚJINY OBORU NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ V BRNĚ
Knihovna katedry botaniky: její význam a vývoj od roku 1921
Petr Bureš
Detailní a úplná každodenní práce s velkým množstvím literatury, jak moderní, tak starší nebo i velmi staré, patří k základním atributům systematické botaniky. Nezbytnou součástí každého botanického pracoviště je proto rozsáhlá příruční knihovna, v níž je široké spektrum literatury okamžitě k dispozici.
Této skutečnosti si byl dobře vědom již prof. Podpěra, a tak růst ústavní knihovny byl rychlý zejména v dvacátých letech; ve třicátých letech se pak růst knihovních fondů poněkud zpomalil a za války pak zcela zastavil. Větší rozvoj knihovny nastal opět v šedesátých letech, v letech normalizace se vývoj knihovny znovu značně zpomalil. Konečně v devadesátých letech začala knihovna opět růst větším tempem (ve skutečnosti však byl rozvoj knihovny v devadesátých letech ještě rychlejší, neboť nebyly přírůstkově inventovány tisíce ročníků téměř 250 botanických a přírodovědných časopisů, které katedra získala z knihovny rušeného Geografického ústavu ČSAV v roce 1992).
rok
1921
1931
1939
1945
1950
1960
1970
1980
1990
2000
přírůstky v tisících
1,3
12,0
15,5
15,5
18,0
21,9
29,7
33,9
36,6
44,7
Knihovna katedry botaniky patří dnes k nejrozsáhlejším knihovnám v rámci Přírodovědecké fakulty MU (větší je jen spojená knihovna geografických kateder). Zahrnuje ve svých fondech jak aktuální literaturu, tak i prameny značné historické hodnoty, mj. první vydání renesančních bylinářů Brunfelse, Bocka, Fuchse, Dodonea, Lonicera a Tabernaemontana ze 16. století, první regionální flóru na světě - Thalovu Silva hercynia, první vydání obou českých překladů Mathioliho herbáře rovněž ze 16. století, první český tištěný bylinář J. Černého (1517) či tištěnou verzi středověké bylinářské hexametrické básně Macer floridus ve vydání z r. 1508, první Fuchsův kapesní atlas rostlin Historia stirpium z r. 1549 a první vydání některých Linnéových děl z 18. století a mnoho dalších.
V devadesátých letech byla díky prostředkům grantových projektů a výzkumných záměrů doplněna do knihovny většina evropských flór a přehledů vegetace a řada kvalitních učebnic; pořízeny byly také četné fytokartografické atlasy a příručky jako Index Kewensis, Botanico-Periodicum-Huntianum, Taxonomic literature a řada dalších.
Fond zahraničních časopisů zahrnuje dnes celkem 1056 titulů, katalog českých a slovenských časopisů čítá celkem 357 titulů. Ve fondu českých časopisů je přitom tradičně velký důraz kladen na dokumentaci i lokálních a muzejních periodik. Celkový počet ročníkových svazků nelze zatím odhadnout, ale celková délka regálů, které zaujímají periodika v botanické knihovně, je 364 m!
Současná vnitřní struktura knihovny zahrnuje v celkem pěti místnostech následujících šest oddělení: (1) oddělení časopisů, uspořádané geograficky, (2) oddělení knih, uspořádaných podle velikosti, (3) oddělení diplomových a disertačních prací, uspořádané chronologicky, (4) oddělení separátů, rozdělené do tří řad, uspořádaných předmětově, geograficky a dle rostlinného systému, (5) bibliografické oddělení a (6) oddělení regionálních flórových děl, uspořádané geograficky.
