Pralesní požáry v Indonésii (1996-7)

Požáry tropického pralesa v Indonésii byly způsobeny kombinací lidské příčiny a výjimečných povětrnostních podmínek. Jsou tak důkazem jaký vliv může mít počasí na vznik této katastrofy a zároveň že velké pralesní požáry nejsou vázány pouze na porosty mírných a subtropických šířek. Událost El Nino 1996-7 způsobila v Indonésii největší sucha za posledních 50 let. Pralesy byly proto velice vysušené a zemědělské vypalování pralesa rychle přerostlo v rozsáhlé nekontrolované požáry tropických porostů. V plamenech zemřelo na 1000 lidí a zničeno bylo přes 50 000 km² pralesa. Kouř pokryl asi 100 miliónů km² jihovýchodní Asie a snížil viditelnost na 2-100 m. Jen v Indonésii muselo být kvůli respiračním potížím hospitalizováno 40 000 lidí. Do atmosféry bylo uvolněno okolo 2,6 . 10⁹ t uhlíku - množství, které 1000x přesahuje hodnotu odhadnutou pro požáry Sibiře roku 1915 a které se rovná 40% světových emisí z fosilních paliv za jeden rok. Snížená viditelnost dokonce zapříčinila kolizi dvou lodí v Malackém průlivu a kolizi jednoho letadla, které si vyžádaly další oběti na životech.

Obr. 1: Požár tropického pralesa při požárech v Indonésii v roce 1996-7 (zdroj: http://www.clivar.org/).

Do boje s požárem se nakonec zapojilo na 38 000 hasičů, profesionálních i dobrovolných. Indonéské prostředky byly brzy vyčerpány a nutná proto byla i mezinárodní pomoc. Důsledkem požáru se snížil objem cestovního ruchu i dřevařského průmyslu v oblasti, což způsobilo pokles HDP Indonésie o 2,5%.

>> Zpět <<