hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
Symetrie rombická, zhášení rovnoběžné podle omezení i podle štěpných trhlin. | |
Štěpnost
dokonalá podle prizmatu (110), v příčném řezu se štěpné
trhliny kříží pod úhlem 87°. Někdy je patrná dělitelnost podle
(100).
Obrázek vpravo znázorňuje typickou pyroxenovou štěpnost v řezu kolmo na vertikálu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997). |
|
Ve vulkanických horninách mohou
ortopyroxeny tvořit automorfně omezené sloupcovité krystaly, v plutonických
a metamorfovaných horninách jsou běžnější nepravidelná zrna.
Enstatit (Mg-koncový člen) je bezbarvý, se vzrůstajícím podílem Fe
se přidává slabě zelený odstín, ferrosilit (Fe-krajní člen) bývá
zelený nebo hnědý se slabým pleochroismem (a
červenožlutá, b
červenohnědá, g
šedozelený). |
|
Rovina optických os je rovnoběžná s
(100), a
odpovídá ose y, g
ose z. Je-li v (001) výchoz
ostré středné je Chm+ (pyroxeny s převahou Mg složky), je-li v (001)
výchoz tupé středné je Chm- (pyroxeny s 12 - 88% ferrosilitové složky). Chz je vždy negativní. Úhel 2V kolísá podle složení
(54°-90°). Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v enstatitu (vlavo) a hyperstenu (vpravo), podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997. |
|
Indexy lomu závisí na chemickém
složení, s obsahem Fe jejich hodnoty stoupají (enstatit; hypersten): n(a) = 1,650 - 1,668; 1,710 - 1,767 n(b) = 1,652 - 1,673; 1,723 - 1,770 n(g) = 1,659 - 1,679; 1,726 - 1,788 |
|
D
= 0,009 - 0,011; 0,016 - 0,021 Ve srovnání s ostatními skupinami pyroxenů je dvojlom nízký. |
|
Dvojčatění není časté, nejčastěji podle (011), (023) a (043). | |
Častou přeměnou v ultamafických
vulkanických horninách je tzv. bastitizace, kdy se ortopyroxeny mění
na minerály serpentinové skupiny, nejprve podél štěpných trhlin. Při
metamorfóze se mohou měnit na
amfiboly (uralitizace). Některé typy zvětrávání vedou ke vzniku
karbonátů a Fe hydroxidů nebo hematitu. |
|
V magmatických horninách jsou časté exsoluční lamely ilmenitu podle (100) nebo svírají s osou z úhel 30°. Častá je i zonální stavba s Mg bohatším jádrem. | |
Rombické pyroxeny jsou typické pro bazické a ulrabazické magmatické horniny (norit, pyroxenit, peridotit, diorit, andezit, dacit). V metamorfovaných horninách jsou běžné v granulitové facii. Nejčastější asociací je olivín, klinopyroxeny, spinel, plagioklas. |
|
1A. Zrno rombického pyroxenu se slabě hnědavým zbarvením, plagioklas; norit, PPL. | 1B. Zrno rombického pyroxenu s odmíšenými lamelami klinopyroxenu, plagioklas; norit, XPL. |
2. Uralitizovaný rombický pyroxen; syenit, PPL. | |