Allanit - optické vlastnosti

Symetrie monoklinická, zháší a/z = 36°- 40°.
Štěpnost nedokonalá podle (001) a (100).
Allanity se dělí podle poměrného zastoupení lehkých lantanoidů. Nejběžnějším typem je allanit-(Ce), který má s ostatními allanity velmi podobné optické vlastnosti. Často tvoří automorfní krystaly nebo nepravidelná zrna se zonální nebo sektorovou stavbou. Barva bývá okrová, hnědá nebo žlutá se zřetelným pleochroismem podle a - bezbarvý, světle žlutý, žlutohnědý, b - hnědý, červenohnědý, žlutohnědý a g - hnědožlutý, hnědozelený, zelený. Vlastní barva minerálu často překrývá barvy interferenční.
Rovina optických os je (010), 2V = 40°- 80°, Chm-, Chz±.
Indexy lomu kolísají podle zastoupení prvků REE a podle stupně metamiktní přeměny. Pro allanit-(Ce): n(a) = 1,715 - 1,791 n(b) = 1,718 - 1,815 n(g) = 1,733 - 1,822
Dvojlom (kolísá podobně jako indexy lomu): D = 0,018 - 0,031
Dvojčatí podle (100).
Allanity všech typů (Ce, La atd.) snadno podléhají metamiktním přeměnám. Zpravidla to vede k zakalení zrna a snížení indexů lomu a dvojlomu.
V biotitu nebo chlorit může mít kolem sebe pleochroické dvůrky.
Je častou akcesorií granitů, granodioritů, dioritů a jejich pegmatitů. Poměrně častý je v rulách a amfibolitech a ojediněle se vyskytuje ve skarnech.
1A. Automorfní zrno allanitu s nehomogenní stavbou a slabou metamiktní přeměnou, chlorit; tonalit, PPL.	1B. Automorfní zrno allanitu s nehomogenní stavbou, chlorit; tonalit, XPL.
2A. Zonální, automorfní krystal allanitu; rula, PPL.	2A. Zonální, automorfní krystal allanitu; rula, XPL.
3A. Nepravidelné zrno allanitu světle hnědé barvy srostlé s biotitem; durbachit, PPL.	3B. Nepravidelné zrno allanitu s anomálním dvojlomem srostlé s biotitem; durbachit, XPL.
4. Hypautomorfně omezený allanit, K-živec, křemen; granodiorit, XPL.	5. Silně metamiktně přeměněný allanit, biotit; tonalit, PPL.

zpět na přehled horninotvorných minerálů