„Base excision repair“ (BER) je jednou z hlavních drah používaných buňkami pro zachování integrity jejich genomu. Tato dráha zahrnuje odstranění poškozených bazí v DNA za pomocí specifických DNA glycosyláz, jež v místě poškození následně vytvoří abazická místa. Tato abazická místa jsou pak rozpoznávány tzv. abazickou nukleázou APE1 (rovněž známou jako HAP1 nebo Ref-1), jež v daném místě řetězce DNA přeruší fosfátovou páteř a inicializuje jeho resyntézu. V kontextu rakovinné terapie se BER nicméně stává zodpovědným za odstranění značné části cílených poruch v DNA, které jsou záměrně (v rámci vlastní léčby) generovány pomocí protirakovinných agens cílících na DNA jako jsou např. alkylační činidla popř. ionizující radiace. V kontextu proti-rakovinné léčby je pak aktivita BER „nežádoucí“ a její účinnost: BER je jedním z hlavních zdrojů vzniku chemo- a radio-rezistence v nádorech mozku (glioblastoma). V tomto ohledu byl BER, a zejména APE1, identifikován jako jeden z hlavních cílů pro racionální vývoj proti-rakovinných terapií. V rámci tohoto projektu navrhujeme použití nové (a unikátní) technologie vyvinuté výzkumným týmem českého partnera (dále jen partner 1) pro studium stability komplexů mezi bisnaftalenovými ligandy (vyvinutými v týmu francouzského partnera – dále jen partner 2) a abazickými DNA substráty v komplexním prostředí živých savčích buněk.