Seminář Experimentální biologie rostlin

Bi3331 Specializační seminář Experimentální biologie rostlin
Bi8434 Diplomový seminář Experimentální biologie rostlin
Bi0436 Diplomový seminář Experimentální biologie rostlin
Bi7434 Seminář z rostlinné fyziologie pro DSP

Organizátorkami a kontaktními osobami jsou doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc. a Mgr. Hana Cempírková, Ph.D.
Cílem semináře je poskytnout studentům bakalářského, magisterského a doktorského studia experimentální biologie rostlin příležitost prezentovat své výsledky a teoretické znalosti. Součástí semináře jsou i přednášky pozvaných hostů.

Seminář probíhá v semestru jaro 2024 každý čtvrtek 14.00–15.50 v B11/335.

Datum


Přednášející, název a anotace prezentace


29. 2.

Dominik Bleša: Diverzita mykorhizních Rhizoctonií a kolonizace rostlin endofyty

Rhizoktoniím podobné houby jsou hlavními mykobionty terestrických orchidejí, ale mají i další ekosystémové funkce, například vytvářejí endofytické asociace s jinými čeleděmi rostlin. Prezentace se zaměřuje na diverzitu těchto hub a kolonizaci pletiv kukuřice. V další části budou prezentovány poznatky o interakcích mezi endofytickými houbami a rostlinami v ekosystémech.

 

Štěpán Krejčí: Vliv chemického složení regolitu na fotosyntetické a fyziologické charakteristiky modelových rostlin.


7. 3.

Matěj Zámečník: qPCR, uživatelsky přívětivý nástroj pro zjišťování počtu inzertů transgenů v GMO plodinách

Polymerázová řetězová reakce v (qPCR) je sofistikovaná molekulární technika, široce využívaná k detekci a kvantifikaci počtu transgenních inzertů v geneticky modifikovaných plodinách (GMO). Tato metoda využívá fluorescenční markery ke sledování amplifikace sekvencí DNA v reálném čase, což umožňuje přesné měření počtu kopií transgenů. qPCR je díky své vysoké citlivosti specifičnosti a rychlé výkonnosti základním nástrojem pro hodnocení genetické stability a bezpečnosti GMO plodin. Její uživatelsky přívětivé rozhraní a možnosti automatizace umožňují výzkumným pracovníkům i regulačním orgánům provádět robustní analýzy s minimálními manuálními zásahy.


14. 3.

doc. Josef Hájek: Expedice Nelson 2023/2024


21. 3.

doc. Urban Otmar, ÚVGZ AV ČR: Využití stabilních izotopů v ekofyziologii rostlin


4. 4.

Vanda Porubčanová: Vliv lithia na růstové a fyziologické procesy vyšších rostlin

Vplyv lítia na fyziologické a rastové procesy rastliny žaburinka menšia (Lemna minor) a klíčivosť vybraných semien za rôznych koncentrácií lítia a rôznych hodnôt pH.

 

Romana Doričková: Vplyv svetelného a tepelného stresu na aktiváciu ochranných mechanizmov vo vybraných zástupcoch jednobunkových rias

Stanovenie vplyvu radiačného stresu (PAR + UV) a stresu zvýšenou teplotou pomocou fluorescenčných metód doplnených o spektrofotometrickú analýzu pigmentov na zelených riasach Klebsormidium sp.Haematococcus pluvialis.

 

Blanka Vrbasová: Optimalizace metodiky pro studium anatomické stavby stonku vybraných druhů dřevin


11. 4.

Dominik Šimko: Zkoumání vlivu pH na aktivitu expansinů a jejich lokalizace v buněčné stěně Arabidopsis thaliana

Cílem diplomové práce bude i) vypracovat literární rešerši zabývající se aktivitou expansinů v závislosti na pH buněčné stěny, ii) měření pH in vivo v kořeni semenáčků Arabidopsis a jeho změny po aktivaci protonových pump, iii) přesněji lokalizovat expansiny v buněčné stěně modelové rostliny Arabidopsis thaliana. V rámci diplomové práce bude využito nejmodernějších zobrazovacích technik, jako je konfokální laserově skenovací mikroskopie (CLSM) a super-rezoluční nanoskopie, ve spolupráci s Core Facility Cellular Imaging (CELLIM, CEITEC MU).

 

Šimon Jáger: téma bude upřesněno

 

Tamara Pecháčková: téma bude upřesněno


18. 4.

Michaela Chlachulová: Aktivita fotosyntetických procesů kolonií Nostoc sp. ovlivněných zvýšenými dávkami záření.

Sinice Nostoc commune je celosvětově rozšířeným druhem vysokou variabilitou a schopností adaptace. Dokáže přežít i v antarktických oblastech, kde se musí vypořádat zejména s extrémními výkyvy teplot a zářením, zvláště pak se zvýšeným ionizujícím zářením (UV-B). Diplomová práce se zabývá srovnáním dvou vzorků těchto sinic sesbíraných v Antarktidě a severním mírném pásmu, v reakci na ozáření a nízké teploty.

 

Hana Lhotská: Vliv stresu na produkci karotenoidní pigmentů u řasy Coelastrella sp .

Bude se jednat o rešeršní vhled do problematiky tématu DPS, důrazem na fyziologické vlastnosti, popis daného rodu a následnou prezentaci postupu experimentů včetně výsledků s nástinem vývoje práce do budoucna.

 

Magdaléna Hrubá: Vliv biofyzice na výnos lilku rajčete (Solanum lycopersicum) a cibule kuchyňské (Allium cepa) pěstovaných s přídavkem biouhlu nebo pyrolyticky zpracovaných čistírenských kalů.

Jedná se o prezentaci k praktické bakalářské práci. Chtěla bych mluvit o použitých plodinách, materiálech (biochar, karbochar, biotizace) a metodách experimentu. Také samozřejmě shrnu výsledky práce.

 

Vít Řezáč: Optimalizace podmínek in vitro kultivace vybraných druhů mechů

Souhrn informací z literatury věnující se in vitro kultivaci mechů a představení podmínek, které mají na růst mechů in vitro vliv. Představení experimentální části BP, která se věnuje optimalizaci kultivačních podmínek (živného média a fotoperiody) mechů Physcomitrella patens, Atrichum undulatum a antarktickému druhu mechu.


25. 4.  (začátek 14:15)

Ing. Kateřina Houšková, Ústav zakládání a pěstění lesů, LDF MENDELU: Nové metody, jak lépe připravit osivo pro výsev a získat více semenáčků k zalesňování


2. 5.

Jiří Sekerák: Kryoresistence extremofilních lišejníků a vliv mrazu na funkci strukturu fotosystému II

Práce bude zaměřena na stanovení druhově specifické kryoresistence u lišejníků z polárních oblastí Země, rovněž z alpínských ekosystémů nad horní hranicí lesa.

 

Jana Brabcová: Analýza možného negativního vlivu zvýšeného obsahu chlorofylu v semenech stromů na jejich klíčivost

 

Eliška Gottwaldová: Somatická embryogeneze u dřevin

Během prezentace bude popsán průběh somatické embryogeneze u vybraných českých dřevin, dále budou uvedeny možnosti využití somatických embryí a embryogenních kultur a budou zmíněny také faktory, které v současnosti nejvíce limitují využití somatické embryogeneze v praxi.

 

Anna Honzová: Mechanismy mechanosenzitivní reakce u popínavých rostlin

Hledání opory, vnímání mechanických podnětů a přizpůsobení po nalezení opory u popínavých rostlin.


9. 5.

prof. Alexander Lux, Univerzita Komenského, Bratislava: Dvě témata našeho výzkumu: hraniční buňky a křemík v rostlinách


 

 

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info