Zamijovec

Zamijovec, vědecky Zamioculcas zamiifolia, někdy též drahokam Zanzibaru, je nenáročná exotická rostlina, která pochází z afrického kontinentu. Patří mezi rostliny árónovité, je tedy příbuzná kalám (Zantedeschia) nebo i monsterám. Na první pohled může připomínat cykasovitou rostlinu zámii, podle které také dostala své jméno.

I když může působit poněkud robustně, jde o rostlinu středního vzrůstu, dorůstající do výšky mezi 30–80 cm. Její zpeřené, tmavě zelené, lesklé, kožovité listy vyrůstají z tlusté hlízy, která je dostatečně zásobovaná vodou. Kvůli této hlíze bývá často řazena mezi sukulenty. Květ není nijak výrazný. Objevuje se především při zvýšení množství fosforu v substrátu.

Již zmíněná nenáročnost se týká jak kvality půdy, tak i teploty. V zimním období jí za krátkého dne stačí 15 °C, v létě pak při častém zalévání snáší i relativně vysoké teploty. Jinak jí nevadí ani suchý vzduch. Od jara do podzimu zaléváme mírně, v zimě jen zřídka. Vyschnutí je pro ni lepší než nadměrné množství vody, protože to zpomaluje růst rostliny a způsobuje zahnívání kořenů i stonků. Pro pěstování jsou nejlepší místnosti s jasným, ale ne přímým světlem. Přímé sluneční záření může listy výrazně popálit. Na zimu stavíme blíže k oknu. V létě můžeme přenést na stinný balkón nebo na zahradu. Přihnojujeme v období vegetace – nejlépe každé dva týdny. Používáme hnojivo pro sukulenty nebo pro běžné pokojové rostliny. Přesazujeme nejlépe na jaře – mladší rostliny každý rok, starší už jen jednou za dva roky. Květináč by neměl být větší než kořenový systém rostliny. Množit můžeme pomocí listových řízků, které necháme suché na písku. Poté, co se začnou objevovat kořínky, písek navlhčíme a už jen čekáme na další výrůstky. Každý jistě ocení, že je tato květina odolná proti nejrůznějším druhům škůdců i chorob.