 |
Příčný řez, celkový pohled, barveno floroglucinolem |
 |
Příčný řez, detail cévních svazků a středního válce, barveno floroglucinolem |
 |
Příčný řez periferními oblastmi |
Na sekundárním tloustnutí stonku se podílejí dva sekundární meristémy: kambium a felogén.
Kambium se zakládá ve středním válci jakožto prstenec meristematických buněk, probíhající jak cévními svazky (svazkové, fascikulární kambium), tak dřeňovými paprsky (mezisvazkové, interfascikulární kambium). Svazkové kambium produkuje centripetálně elementy xylému a centrifugálně elementy sekundárního floému. Nápadná je proměnlivost cév sekundárního xylému v průběhu vegetační sezóny - cévy tvořené v počátku vegetační sezóny ("jarní dřevo") mají větší světlost než cévy diferencované později, tzv. "letní dřevo". Tyto přechody jsou vidět i makroskopicky pouhým okem a z počtu takto vytvořených letokruhů lze snadno určit stáří rostliny, stejně tak jako ze síly letokruhů lze odhadnout příznivost místních klimatických podmínek v daném roce pro růst sledované rostliny. Mezisvazkové kambium produkuje buňky dřeňových paprsků. V dřeňových paprscích lze pozorovat stopy kambia z předešlých let.
Činností druhého sekundárního meristému felogénu jsou nahrazena primární krycí pletiva, do té doby zabezpečující stonku ochranu před nepříznivými biotickými i abiotickými vlivy. Felogén se zakládá v některé z vrstev primární kůry, případně se může založit až v pericyklu. Stejně jako kambium, i felogén produkuje buňky směrem dovnitř i navenek. Navenek jsou to buňky korku (felém), dovnitř pak zelené, chloroplasty obsahující vrstvy felodermy. Celý komplex felému, felogénu a felodermy nazýváme peridermem (sekundární pokožkou). Buňky felému mají suberinizované buněčné stěny a primární pletiva základní a krycí nacházející se nad vrstvou felogénu postupně odumírají, neboť vrstva korku jim zamezí v přísunu živin. V případě, že se felogén zakládá periodicky vždy v hlubších vrstvách stonku, odumírají i vrstvy sekundárního krycího pletiva a vytváří se tzv. borka.
Z víceleté větévky podražce (Aristolochia durior) zhotovíme dostatečný počet kvalitních příčných ručních žiletkových řezů. Zhotovení tenkých řezů je náročné, vzhledem k vysokému podílu sklerifikovaných buněk ve větévce. Případné vzduchové bubliny je možné odstranit působením sníženého tlaku pomocí vývěvy či vakuové pumpy. Barvením floroglucinolem lze zvýraznit sklerifikované buněčné stěny.
|
Příčný řez, celkový pohled, barveno floroglucinolem |
|
Příčný řez, detail cévních svazků a středního válce, barveno floroglucinolem |
|
Příčný řez periferními oblastmi |