Annual report 2001 (in Czech)

Výzkumný záměr Masarykovy univerzity CEZ: MSM 143100010 (= J07/98:143100010)

číslo zakázky MU 0429

Časoprostorová dynamika biodiverzity v ekosystémech střední Evropy

Oponentské posudky: Doc. RNDr. Peter Bitušík, CSc.
                                    RNDr. Karel Sutorý, CSc.

Řešený VZ, schválený na léta 1999-2003, byl koncem roku 2000 zastřešen zřízením dočasného pracovistě Sekce Biologie PřF MU “Pracovní skupina BIODIVERZITA”. Toto pracoviště sdružuje pracovníky tří biologických kateder PřF MU v Brně, kteří se na řešení VZ podílejí. Je členěno podle specializovaných studovaných okruhů na 6 oddělení (viz dále) s 34 pracovníky v r. 2001. Na tyto pracovníky je navázáno několik desítek studentů magisterského studijního programu a studentů DSP uvedených kateder. Pracovní skupina má velkou finanční autonomii. Veškerá činnost pracoviště je v úplnosti zveřejňována na vlastních internetových stránkách http://elanor.sci.muni.cz/zoolecol/biodivst/. Stránky jsou propojeny s mateřskými pracovišti a přinášejí každoroční zprávy o činnosti, včetně oponentských posudků, jejichž podněty jsou zohledňovány v dalších aktivitách pracoviště.

Takto široce pojatý VZ navazuje na výzkumné zaměření kateder a je propojován s dalšími projekty, které se věnují biodiverzitě z nejrůznějších úhlů pohledů. Vazby na mnohá česká i zahraniční pracoviště přispívají k poznání biodiverzity až v rozsahu Evropy i když těžiště výzkumu je plánovitě rozvíjeno v rámci ČR. Členění výzkumné zprávy je každoročně obdobné. Jednotlivé pracovní týmy podávají informaci v rámci předepsaných kapitol odděleně tak, aby byly naplněny požadavky zadavatele VZ, což je MU. V této zprávě za r. 2001 se také poprvé objevuje kapitola “Plnění stanovených cílů od začátku řešení VZ (1999-2001)”, která shrnuje nedůležitější poznatky za uplynulé odobí. Publikační aktivity s vročením 2001 jsou v úplnosti shrnuty v kapitole “Dosažené výsledky a jejich prezentace”. Zvlášť jsou pak vyčleněny publikace “v tisku”, které jsou každoročně upřesňovány a je možná jejich přesná registrace. V tomto roce se ve zprávě rovněž poprvé objevuje informace o řešení postdoc grantů. GA ČR schválila celkem tři postdoc projekty navázané na tento VZ a jednotliví postdoc řešitelé tak připravili stručné informace o svých projektech. Jejich vazba na VZ je však volná, týká se zejména jen směru zaměření a osoby garanta. Finančně jsou postdoc řešitelé nezávislí

1. publikace výsledků studia Achillea millefolium agg.
2. dokončení a odevzdání do tisku dílčích částí Klíče ke květeně ČR.
3. příprava výsledků morfometrického studia Senecio paludosus k publikaci.
4. zjištění rozdílů v sekvencích trnL-trnF mezi odrůdami Poa pratensis: Moravanka, Slezanka a Harmonie a příprava výsledků k publikaci.
5. dokončení dílčí studie o karyologii a reprodukčních systémech u Hieracium sect Pilosella.

V laboratoři molekulární systematiky rostlin (S.D. Stoneberg Holt, L. Horová, P. Bureš) bylo optimalizována metoda studia sekvencí v úseku trnL-trnF chloroplastové DNA. Bylo sekvencováno 45 vzorků zástupců čel. Poaceae a Cyperaceae. Zjištěny byly 4 unikátní haplotypy Poa pratensis agg. odlišné v 5 lokusech. Devět nových sekvencí bylo registrováno v rámci celosvětové GenBank v National Center for Biotechnology Information v Bethesda (Maryland, U.S.A.) viz (Stoneberg Holt et al. 2001-2001i - viz cíl D). Z čel. Cyperaceae byly sekvencovány druhy Eleocharis quinqueflora, E. palustris, E. uniglumis, E. sterneri, Trichophorum alpinum, T. cespitosum, Eriophorum vaginatum, E. latifolium, Schoenoplectus tabernaemontani a S. lacustris s cílem prověřit příslušnost Eleocharis quinqueflora k rodu Eleocharis. Poslední výsledky průtokové cytometrie (Bureš, Horová, Stoneberg Holt) prokázaly, že má velikost chromozómů zcela odlišnou od všech dosud zkoumaných druhů rodu Eleocharis a naopak velmi blízkou morfologicky podobnému rodu Trichophorum.

U Poa pratensis byly v rámci studia DNA dále vybrány 3 restrikční endonuklázy štěpící produkty PCR v úseku trnL-trnF na 3 z těchto 5 míst. Tak byla umožněna snadná a bezpečná identifikace odrůd Slezanka, Moravanka a Harmonie restrikční analýzou PCR produktů (Stoneberg Holt et al., in press - viz cíl D). Screeningově byla tato restrikční analýza použita na 92 vzorcích amerických a evropských populací P. pratensis agg. Kolekce kultur Poa pratensis byla rozšířena o vzorky ze Sibiře a ze Skandinávii (150 vzorků z 58 lokalit). Byly zahájeny pilotní studie směřující k revizi infragenerické klasifikace rodu Poa v rámci celosvětového areálu na základě sekvencí v trnL-trnF úseku cpDNA. K tomu byl sbírán materiál různých druhů lipnic z Evropy, Ameriky a Asie, řada vzorků v silikagelu byla získána výměnou s R. Soreng z Smithsonian Institution, Washington D.C. a s L. Gillespie z Canadian Museum of Nature.

U rodu Hieracium (Rotreklová et al. in press - viz cíl E) byly ve spolupráci s pracovníky BÚ AV ČR v Průhonicích a KU Praha (A. Krahulcová, T. Peckert) chromozomálně vyšetřovány rostliny ze střední Evropy. Nové cytotypy byly zjištěny u H. floribundum (2n=45), H. guthnickianum (2n=54) a H. brachiatum (2n=48, 63, 72). Pozoruhodný je nález aneuploidního 2n=48 u H. brachiatum. Pro ČR byly nově zjištěny u H. bauhinii (2n=45, 54), H. densiflorum (2n=36), H. echioides (2n=18, 27, 36) a H. aurantiacum x H. floribundum (2n=36); dále nově pro Slovinsko u H. densiflorum (2n=36) a H. piloselloides (2n=36), pro Slovensko u H. rothianum (2n=36) a H. schultesii (2n=45), pro Maďarsko a Německo u H. echioides (2n=18). Rozmnožovací systémy byly zjišťovány u druhů. U anortoploidních cytotypů (2n=3x, 5x) H. bauhinii, H. brachiatum, H. densiflorum, H. echioides, H. pilosella, H. piloselloides a H. rothianum byla detekována agamospermie, u cytotypů ortoploidních (2n=2x, 4x) sexualita, pozoruhodná byla sexuálita u pentaploidní populace H. pilosella.

Výzkum rodu Achillea byl završen sérií článků (srovn. Danihelka 2001a, 2001b, Danihelka & Rotreklová 2001a, 2001b - viz cíl A). Výsledky studia Senecio paludosus připravil do tisku V. Grulich spolu s I. Hodálovou a K. Marholdem z Botanického úst. SAV v Bratislavě (Hodálová et al., in press - viz cíl C).

U Eleocharis palustris agg. (P. Bureš, L. Horová, S.D. Stoneberg Holt) bylo při měření velikosti jaderné DNA zjištěno: 1. vysoce polyploidní Eleocharis sterneri má infraspecifickou variabilitu řádově převyšující variabilitu zbývajících 5 druhů (a to ve všech populacích dosud známého areálu tohoto taxonu), 2. E. vulgaris má v rámci celého areálu větší obsah jaderné DNA než E. uniglumis, ačkoli má menší počet chromozómů, 3. 16 chromozómové E. mamillata a E. austriaca mají genomy stejné, E. palustris, která má také 2n=16 má genom menší. Významná část živého materiálu k tomuto studiu byla získána během terénních exkurzí s Ejvindem Rosénem (Uppsala Univ.) v jižním Švédsku během července 2001.

U rodu Festuca (P. Šmarda, M. Kočí) byly ve spolupráci s pracovníky Ústavu experiment. bot. AV ČR v Olomouci zjištěny rozdíly ve velikosti jaderné DNA z větší části podporující současné pojetí infragenerické klasifikace tohoto rodu. Zjištěné cytotypy jsou u poddruhu F. palens subsp. scabrifolia nové, u taxonů F. lemanii, F. palens, F. ovina, F. questphallica, F. duvalii první spolehlivé údaje z Německa (Ehrenbergerová2001); také pro další taxony byly zjištěny první údaje z území Francie, Itálie, Švýcarska, Rakouska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Polska. Výzkumy byly prováděny ve spolupráci s J. Muellerem (Univ. Jena), P. Engelmaierem (Univ. Wien), cenný materiál byl získán výměnou s R. Portalem monografem rodu Festuca ve Francii.

U panonského endemita Cirsium brachycephalum bylo zjištěno nově pro ČR 2n=34 (P. Bureš, O. Rotreklová), stejný počet byl v ČR nově zjištěn i u C. oleraceum, C. heterophyllum, C. palustre, C. oleraceum x C. rivulare. Průtokovou cytometrií (P. Bureš, L. Horová) byly u C. acaule, C. arvense, C. brachycephalum, C. canum, C. eriophorum, C. erisithales, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. pannonicum, C. rivulare zjištěny v rámci jednotného 2n=34 důležité mezidruhové rozdíly v relativní velikosti jaderné DNA. Ve spolupráci s M. Valachovičem z Bot. úst. SAV v Bratislavě a J. Kochjarovou z UK Bratislava byl nově zjištěn relativní obsah jaderné DNA u Cochlearia borseana a dále byla detekována endopolyploidie v různých orgánech rostlin druhů C. borseana, C. tatrae a C. pyrenaica. Porovnáním s rostlinami z Karpat a Alp byl ve spolupráci s K. Sutorým (Mor. zemsk. muz.) stanoven cytotyp u dosud karyologicky nezkoumané endemické Corthusa matthioli subsp. moravica. Spolu s L. Tichým byl karyologicky dokázán výskyt polyploidního Polypodium interjectum v Moravském krasu.

Při studiu invazních druhů V. Řehořkem byly sledovány populace severoamerických druhů rodu Aster, Helianthus a Bromus sect. Ceratochloa. Rod Aster byl studován ve spolupráci s J. Jedličkou (JČU České Budějovice) a monografem rodu J. C. Semple (Univ. Waterloo, Ontario). Výsledky studia biologie Helianthus tuberosus byly publikovány ve sborníku věnovaném invazním rostlinám (Řehořek 2001).

Vyvrcholením taxonomických studií věnovaných jednotlivým skupinám bylo přizvání P. Bureše, J. Danihelky a V. Grulicha ke spolupráci na Klíči ke květeně ČR (Kubát et al.) - viz Bureš 2002a, 2002b, Bureš & Filippov 2002, Danihelka 2002, Grulich 2002a-h, Grulich et al. 2002, Grulich & Hodálová 2002, Grulich & Řepka 2002 - viz cíl B.

Cíle 2001

1. Teoretické rozpracování statistických nástrojů pro měření fidelity a pro stanovení diagnostických druhů vegetačních jednotek.
2. Testování měr fidelity s reálnými daty vybraných typů vegetace z České národní fytocenologické databáze a z analogických databází Rakouska a Slovenska.
3. Testování nově vyvinuté statistické metody Cocktail pro formalizovanou klasifikaci vegetace na reálných datech.
4. Další zdokonalení programu JUICE pro klasifikaci vegetace.
5. Zapojení projektu České národní fytocenologické databáze do projektu evropské fytocenologické databáze (SynBioSys – Eurodat).
6. Shrnutí fytocenologických dat o nelesní vegetaci Národního parku Podyjí a příprava rukopisu k publikaci.
7. Shrnutí fytocenologických dat o xerotermní vegetaci Pavlovských vrchů a příprava rukopisu k publikaci.
8. Zpracování monografie o plevelové vegetaci Bílých Karpat.
9. Zpracování dílčích studií o vybraných vegetačních typech Hostýnských vrchů, Bílých Karpat, Hrubého Jeseníku a Krkonoš.
10. Dokončení třídílné monografie o ohrožených rostlinách města Brna.
11. Shrnutí studia změn diverzity suchých vřesovišť v závislosti na různých typech experimentálních manipulací ekosystému.
12. Shrnutí studia dynamiky plevelové vegetace vinohradů v závislosti na sezónních změnách a různých způsobech obhospodařování.
13. Práce na postdoc grantu.

V roce 2001 byly rozpracovány statistické postupy pro klasifikaci velkých fytocenologických datových souborů, zejména byl dokončen dlouhodobější výzkum statistických měr fytocenologické fidelity, která je základním teoretickým konceptem vedoucím ke stanovení diagnostických druhů. Bylo rozlišeno celkem 6 hlavních koeficientů, většina z nich v několika variantách. Výsledky byly shrnuty do publikace, která byla přijata k tisku v impaktovém časopisu (Chytrý, Tichý, Holt & Botta-Dukát, accepted).

Chování nově navržených koeficientů fidelity bylo testováno na souboru dat suchých trávníků České republiky a přirozených smrčin z Českého masívu, Východních Alp a Západních Karpat (Chytrý, Exner, Hrivnák, Ujházy, Valachovič & Willner, submitted). Byly ukázány rozdíly mezi koeficienty a testována jejich funkce při použití různě strukturovaných, rozsáhlých souborů fytocenologických dat. Kromě toho byly dosaženy nové pohledy na variabilitu uvedených vegetačních typů ve středoevropském prostoru.

Na příkladu subalpínské vysokobylinné vegetace byla poprvé prokázána schopnost statistické metody formalizované klasifikace Cocktail reprodukovat klasické vegetační jednotky definované subjektivně. Nejprve byla vytvořena subjektivní klasifikace běžnými fytocenologickými metodami (Kočí 2001), která byla následně formálně reprodukována (Kočí, Chytrý & Tichý, submitted). Tento výsledek otvírá cestu k rozvoji formalizované klasifikace vegetace s návazností na klasifikaci tradiční, ale neformalizovanou.

Všechny uvedené procedury a několik dalších statistických a třídících metod byly implementovány do programu JUICE pro klasifikaci vegetace, který byl volně zpřístupněn na www (Tichý 2001). Bylo provedeno několik dvou- až třídenních kurzů nových klasifikačních metod a práce s programem JUICE, jednak v češtině (leden - Praha, březen - Bratislava, listopad - Plzeň), jednak v angličtině pro cizince (leden - Brno, říjen - Vácrátót, HU) a několik odpovídajících prezentací na konferencích (březen - Roma, IT, červenec - Novosibirsk, RU, Freising, DE). Informativní článek o programu JUICE byl přijat k tisku v impaktovém časopise (Tichý, accepted).

Vzhledem k dosaženým výsledkům na poli formalizované klasifikace vegetace byla pracovní skupina České národní fytocenologické databáze přizvána jako zakládající k projektu evropské vegetační databáze SynBioSys - Eurodat. Zakládajícího workshopu v říjnu ve Wageningenu (NL) se účastnil M. Chytrý. V souvislosti s budováním databází byly v roce 2001 publikovány výsledky dřívěji provedeného výzkumu týkajícího se kvality dat v databázích (Chytrý 2001).

Jako doplněk syntetických studií vegetace v návaznosti na fytocenologickou databázi byl výzkum zaměřen na shrnutí regionálních souborů dat o vegetaci vybraných území, zejména Národního parku Podyjí, Pavlovských vrchů, Hostýnských vrchů, Bílých Karpat, Hrubého Jeseníku a Krkonoš. Zkoumané typy vegetace byly zejména louky, rašeliniště, suché trávníky, vřesoviště, křoviny, plevelová společenstva a subalpínská vysokobylinná vegetace. Zejména byla publikována monografie o plevelové vegetaci Bílých Karpat (Otýpková 2001), k tisku byla připravena monografie o nelesní vegetaci Národního parku Podyjí/Thayatal, založená na dosud nepublikovaných terénních výzkumech z 1. poloviny 90. let (Chytrý & VIicherek, submitted) a monografie o xerotermní vegetaci Pavlovských vrchů (Unar, submitted), rovněž založená na zpracování starších dat. Rozsahem menší studie byly věnovány lesní a mokřadní vegetaci Hostýnských vrchů (Hájková 2001) a vegetaci vysokobylinných niv Krkonoš a Hrubého Jeseníku (Kočí 2001).

V roce 2001 byl zpracován a publiková poslední díl třídílné monografie o ohrožených rostlinách města Brna. Současně byl publikován červený seznam květeny Brna (Tichý, Řepka & Šmiták).

Kromě uvedených, víceméně statických studií vegetace, byly některé studie věnovány dynamice vybraných vegetačních typů v návaznosti na disturbance podmíněné činností člověka. Dynamika byla sledována v trvalých plochách. Byla zhodnocena sezónní dynamika vegetace suchých vřesovišť na Znojmensku v období 1992–2000 (Chystrý, Sedláková & Tichý 2001), zachycující změny druhové bohatosti během spontánní sukcese po vypálení, posekání a odstranění drnů. Bylo zjištěno, že disturbance vede ke zvýšení diverzity vřesovištní vegetace během 4–5 let, načež diverzita zůstává stejná nebo se velmi pomalu snižuje. Bylo ukázáno, že čím silnější disturbance, tím větší zvýšení druhové diverzity. Z výsledků studia byla formulována doporučení pro ochranářský management.

Další studium změn diverzity vegetace v čase se týkalo plevelové vegetace vinohradů z období 1994–2000 (Lososová, Danihelka & Chytrý, submitted). Byl studován vliv dvou typů obhospodařování, orby a mulčování, a vliv sezónní dynamiky. Ukázalo se, že mulčováním se zvyšuje diverzita společenstva a současně stoupá podíl zejména hemikryptofytů. Sezónní dynamika nezávislá na managementu hraje však v plevelovém společenstvu rovněž významnou roli.

Postdoc grant

J. Danihelka řeší ve vazbě na VZ (2001-2003) postdoc projekt GA ČR 206/01/P115 “Cévnaté rostliny biosférické rezervace UNESCO Pálava” (garant M. Chytrý). Cílem projektu je (1) dokončit terénní mapování flóry rozšířené biosférické rezervace Pálava a získané údaje uložit do databáze, která bude využita pro (a) další výzkum v rámci VZ a (b) praktické potřeby ochrany přírody; (2) zpracovat historický check list flóry zájmového území na základě excepce literárních pramenů a studia herbářových dokladů; (3) porovnat změny flóry zájmového území v období od počátku botanického výzkumu až do současnosti, přičemž zvláštní pozornost bude věnována ohroženým, fytogeograficky významným a synantropním druhům; (4) zpracovat floristickou databázi biosférické rezervace Pálava v databázovém programu MABFlora pro potřeby mezinárodní výměny informací v rámci celosvětové sítě biosférických rezervací.

V roce 2001 pokračovalo (1) v terénní floristické mapování v masivu Pavlovských vrchů, v okolí Lednických rybníků a v Bořím lese. Celkem bylo získáno asi 2000 záznamů o výskytu jednotlivých druhů rostlin na vybraných lokalitách. (2) Bylo pořízeno asi 350 herbářových dokladů o výskytu význačných druhů rostlin, které budou uloženy v herbářích katedry botaniky PřF MU a v herbáři Regionálního muzea v Mikulově. (3) Pokračovala fotodokumentace vybraných druhů a lokalit - asi 500 diapozitivů. (4) Pokračovala excerpce historických pramenů ke květeně studovaného území a byla dokončena excerpce všech prací vydaných do roku 1900. (5) Byla zahájena konverze elektronické databáze flóry rozšířené biosférické rezervace z let 1993–1999, která bude doplněna o další pole a převedena na nomenklaturu použitou v připravovaném Klíči ke květeně České republiky. Při terénním výzkumu se podařilo ověřit výskyt některých nezvěstných druhů, zejména merlíku slanomilného (Chenopodium chenopodioides), bařičky přímořské (Triglochin maritima) (Danihelka & Šmarda 2001) a rybníce Nesytu a lněnky Dollinerovy (Thesium dollineri) v Pavlovských vrších. Pro potřeby účastníků předkonferenční exkurze třetí evropské konference o ochraně planě rostoucích rostlin “Planta Europa”, která se uskutečnila 23.–28. června 2001, byl sestaven exkurzní průvodce, který byl konvertován do http://www.palava.cz/czw/aktualne/planta/guide.htm.V nejbližší době bude ještě doplněn a přemístěn na internetovou stránku KB. Je to základ připravovaných internetových stránek věnovaných botanickým exkurzím na jižní Moravě. První výsledky byly již využity při zpracování dvou kapitol do vlastivědné monografie města Valtic (Danihelka 2001c, Danihelka & Grulich 2001). První výsledky projektu byly prezentovány 8. 11. 2001 na semináři “Pálava na prahu třetího tisíciletí” v Mikulově v referátu “Katalog cévnatých rostlin biosférické rezervace Pálava a Podluží”, který bude uveřejněn v připravovaném sborníku.

Pracovníci Katedry zoologie a ekologie

1. dokončení monografie věnované dvoukřídlým průmyslově ovlivněného severočeského regionu.
2. příprava první verze soupisu české a slovenské dipterologické literatury 1996-2000.
3. dokončení manuskriptu monografie The Muscidae of Central Europe.
4. dokončení publikace pro sérii Süβwasserfauna von Mitteleuropa - část Sciomyzidae.
5. zapojení do projektu Fauna Europaea.
6. vyhodnocení materiálu některých živočišných skupin saproxylických společenstev jihomoravských lužních lesů a příprava rukopisů.
7. stanovení nejvhodnějších metod kvantitativní extrakce roupic (Annelida: Enchytraeidae). Získání základních údajů o tomto půdním společenstvu jako vstupních dat studie “Sukcese půdní fauny v Bílých Karpatech”. Sběr dalších faunistických a synekologických dat o této skupině na území jihovýchodní Moravy.
8. práce na postdoc grantech.

V roce 2001 pokračovalo shromažďování základních dat pro rozvíjení biosystematiky dvoukřídlého hmyzu ve středoevropském regionu. Základními výstupy byly zejména check-listy, komentované soupisy druhů a determinační klíče. Nově byli studováni pavouci a půdní roupice.

A. Bylo ukončeno zpracování komentovaného prodromu dvoukřídlého hmyzu severozápadních Čech, které bylo publikováno ve spolupráci s Katedrou zoologie Agronomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze (Barták & Vaňhara 2001). Dvoudílná monografie je věnována oblasti Duchcov-Bílina, kde v letech 1992-1999 proběhl výzkum pokrývající všechny nejdůležitější, těžbou ovlivněné, typy biotopů. V roce 2001 byl publikován druhý, závěrečný, svazek, který vyhodnotil zbývajících 47 čeledí dvoukřídlých. Každý druh byl opět vybaven obsáhlým komentářem, ve kterém byly shrnuty informace o rozšíření, početnosti a trofických požadavcích larev. R. rozkošný zpracoval pro tento druhý svazek dvě kapitoly (Rozkošný & Barták 2001a, 2001b).

B. Pro Českou republiku a Slovensko je periodicky zpracováván "Přehled dipterologické literatury”, k dnešnímu dni jsou to již 4 svazky za období 1758-1995 autorů R. Rozkošný a J. Vaňhara. Období let 1986-1995 bylo v tomto roce instalováno i na www stránkách KZE (http://www.sci.muni.cz/zoolecol/diplit/index.html). V průběhu roku 2001 byly ve spolupráci s Katedrou biológie a ekológie Fakulty ekológie Technickej univerzity ve Zvoleni (P. Bitušík) ukončeny přípravné práce (manuscript) pro publikování další části tohoto přehledu, a to za 1996-2000. Plánovano ke zveřejnění v 2002.

C. Byly dokončeny základní práce na monografii středoevropských druhů čeledi Muscidae (F. Gregor, R. Rozkošný, J. Vaňhara). Studie představuje přehled středoevropských druhů této čeledi, sumarizuje základní informace o morfologii dospělců, jejich vývoji, biologii a taxonomii. Jsou respektovány všechny taxonomické práce za posledních 40 let i všechny platné nomenklatorické změny. Určovací klíče umožní determinaci tribů, rodů a druhů známých ze střední Evropy, tj. z Rakouska, ČR, Německa, Maďarska, Polska, Sloovenska a Šýcarska. Zvláštní pozornost je věnována samčím termináliím, jako významným diagnostických kritériím. Jednotné charakteristické znaky, včetně základních charakteristik, jsou sestaveny pro 394 zpracovávaných druhů. Každý druh je opatřen i biologickou charakteristikou. Monografie bude vybavena početnými ilustracemi F. Gregora. Pravidelné konzultace poskytuje přední evropský znalec této čeledi A.C. Pont (Oxford). Plánovano ke zveřejnění v 2002.

D. Cílem pro 2001 byla evaluace rozsáhlého materiálu a ekologických dat pro monografii o aquatických druzích čeledi Sciomyzidae (Diptera) v oblasti střední Evropy. Rukopis byl dokončen a smlouva o jeho vydání byla uzavřena v prosinci 2001 v sérii Süβwasserfauna von Mitteleuropa (Rozkošný in press).

E. Pro projekt “Fauna Europaea” byli ke spolupráci přizváni evropskými koordinátory R. Rozkošný, jako vedoucí řesitel pro zpracování čeledí Stratiomyiidae, Sciomyzidae (aj. drobnějších čeledí dvoukřídlých) a J. Vaňhara, jako člen kolektivu pokrývajícího největší calyptrátní čeled Tachinidae (Diptera). V roce 2001 byly prováděny základní práce pro databázový výstup, který bude ukončen první etapou během roku 2002. Konečný, publikační výstup je plánován na rok 2004.

F. Projekt o saproxylických společenstvech lužního lesa (dosud byla publikována obsáhlá monografie věnovaná broukům a mravencům viz Plnění stanovených cílů od začátku řešení VZ - Schlaghamerský 2000) byl doplněn o další dvě studie, které se týkaly vlivu záplav na saproxylické společenstvo dvoukřídlého hmyzu (Diptera-Brachycera) lužního lesa (Urbánková & Schlaghamerský, in press) a téhož vlivu na pavouky vázané na kmeny živých resp. odumřelých stromů (Kubcová & Schlaghamerský, in prep.).

G. Již na jaře r. 2000 byl zahájen výzkum společenstev půdních roupic (J. Schlaghamerský), které v současné době v rámci ČR nebyly studovány. V rámci výzkumu byl v r. 2001 kvantitativně i kvalitativně zpracován obsáhlý materiál, přičemž byly stanoveny i populační hustoty na hlavní studijní lokalitě v CHKO Bílé Karpaty (ve spolupráci s Ústavem půdní biologie AV ČR a Správou CHKO Bílé Karpaty). Dále byla provedena srovnávací studie tří extrakčních metod. Obdobný program byl uskutečněn také na studijní ploše v lužním lese u Lednice n. M.

S. PEKÁR řeší (2001-2003) ve vazbě na VZ postdoc projekt GA ČR 206/01/P067 “Biosystematika a ekológia mravčíkov (Araneae, Zodariidae) strednej Europy” (garant J. Vaňhara). Cílem projektu je studium biologie a karyotypu evropského druhu Zodarion italicum, studium biologie izraelského druhu Z. nitidum a histologická studie femorálního orgánu druhů rodu Zodarion.

V roce 2001 se u druhu Zodarion italicum, který byl doposud na našem území nalezen pouze na jedné lokalitě (Praha-Radotín), podařilo zaznamenat pouze údaje o reprodukčním chování. Studium ostatních aspektů biologie, jako fenologie, aktivita, epigamní chování a karyotyp se nezdařilo pro nedostatek nalezených jedinců. Při studiu těchto druhů na studijní cestě v Izraeli se však podařilo zaznamenat údaje o fenologii, preferenci kořisti, rozmnožování, mimikri a karyotypu tří druhů, Z. cyrenaicum, Z. nitidum a Z. lutipes. Podařilo se udělat první histlogické preparáty femorálního orgánu, který má zcela jinou strukturu, než podobné orgány u hmyzu. Dále byla dokončena revize českého a slovenského materiálu druhů rodu Zodarion, což zahrnovalo redeterminaci více než 1700 jedinců. Laboratorně bylo pozorováno predační chování a byla testována efektivita pro různé druhy mravenců. První výsledky byly již připraveny k tisku (Pekár & Král 2001). Jako faunistické zajímavosti byl zveřejněn výskyt několika nových druhů pavouků pro Slovensko (Pekár & Gajdoš 2001, Svatoň, Prídavka & Pekár, in press).

R. Vlk z Pedagogické fakulty MU v Brně řeší (2001-2004) v návaznosti na tento VZ postdoc projekt GA ČR 206/01/DO36 ”Analýza rozdílů v diverzitě taxocenóz imág vrtalek (Agromyzidae, Diptera) a jejich časoprostorové dynamice v lučních a stepních ekosystémech ČR ve srovnání s agroekosystémy”(garant J. Vaňhara). Cílem předkládaného projektu je pokračovat ve studiu synúzií imág vrtalek, které řešitel studoval ve sve DSP práci /Výskyt a škodlivost vrtalkovitých (Diptera, Agromyzidae) v polních a skleníkových kulturách v České republice v období 1994-1998/. Na vhodných stepních a lučních biotopech CHKO Pálava, CHKO Bílé Karpaty, CHKO Kokořínsko a CHKO Jizerské hory bude studována diverzita jejich taxocenóz vrtalkovitých, abundance a populační dynamika eudominantních druhů. Získané výsledky budou porovnávány s dřívějšími výsledky z agrocenóz. Z metodologického hlediska tak grantové výstupy umožní navázat na disertaci, jejíž cíle byly: 1. Zhodnocení úrovně výzkumu hospodářsky významných druhů vrtalek na kulturních rostlinách, 2. Biologie a ekologie hlavních škodlivých druhů na území ČR a 3. Analýza taxonomie a ekologie modelových druhů. Všechny výsledky získané v rámci disertační práce budou postupně publikovány. Součástí celého projektu je rovněž sledování parazitace larev a pupárií vrtalek blanokřídlými parazitoidy, poněvadž na základě sběru materiálu na stepních a lučních biotopech se dá rovněž předpokládat rozšíření spekter známých druhů parazitoidů jednotlivých druhů vrtalek, oproti dosaženým výsledkům z disertace, a naopak rozšíření spekter známých druhů hostitelů pro jednotlivé druhy parazitoidů. Zahájení postdoc grantu - září 2001.

Pracovníci Katedry fyziologie živočichů a obecné zoologie

1. výzkum možností chovů různých druhů rodu Bombus podle vlastních metodik.
2. průběžné sledování výskytu uvedených druhů na jižní Moravě.
3. sledování vhodnosti nově pěstovaných pícnin jako zdrojů potravy pro Apoidea.

A. Stejnou hnízdní strategii jako modelový druh Bombus terestris má B. lapidarius, jehož chovy v laboratoři, podle vlastní metodiky, lze považovat za zvládnuté. Částečných úspěchů bylo dosaženo rovněž u B. lucorum a B. hypnorum. S kladným výsledkem byla ověřena metoda chovu dalšího modelového druhu - B. pascuorum, podle které se pak zčásti dařilo nastartovat laboratorní chov B. hortorum a B. ruderarius. Vůbec po prvé založila v laboratoři hnízdo matka B. humillis. Dosažené zkušenosti jsou předpokladem pro zvládnutí cílené podpory určitých druhů v ekosystémech.

B. JZ od Brna bylo v roce 2001 registrováno 10 druhů (pro větší přehlednost je záměrně použito jediné rodové jméno Bombus): Bombus hypnorum, B. hortorum, B. lapidarius, B. lucorum, B. pratorum, B. pascuorum, B. ruderarius, B. sylvarum, B. terrestris, jako rarita 1 dělnice B. humillis).

C. Výzkum potravních vztahů mezi opylovači (Apoidea) a rostlinami pokračoval sledováním náletu včel na porost kultivaru druhu Coronilla varia. Převažujícím opylovačem byla včela medonosná, zatímco čmeláci (B. lapidarius a B. terrestris.) se vyskytovali v menších počtech. Průběžně je získáván digitalizovaný dokumentační obrazový materiál. Výstupem bude publikace pro praxi s pracovním názvem “Chovy čmeláků”.

 Hydrobiologie

1. Dokončení faunistického výzkumu vodních toků Moravského krasu, pokračování ve sledování výskytu zástupců vodního hmyzu v tocích Českomoravské vrchoviny, zpracovat a publikovat výsledky faunistického výzkumu vodních korýšů a hmyzu v Biosferické rezervaci Pálava a v hlavních povodích české republiky.
2. Aktualizovat databazi výskytu vodních bezobratlých v tocích ČR a publikovat check listy na Internetu.
3. katalogizace preparátové sbírky z pozůstalosti dr. Raušera.
4. Kompletně naplnit hydrobiologickými příspěvky další specializované číslo časopisu Scripta, Studies in Hydrobiology.

A. V roce 2001 bylo uskutečněno několik terénních vzorkovaní na lokalitách s předpokládaným výskytem vzácných nebo vymírajících druhů vodních organismů. Byly především vzorkovány toky v oblasti Jeseníků, Šumavy, Krkonoš, Moravského krasu a Českomoravské vrchoviny.

Byl dokončen podrobný faunistický výzkum v CHKO Moravský kras (dále MK) zaměřený především na jepice, pošvatky a chrostíky. Starší nedeterminovaný materiál z let 1990 – 1997 leg. Helešic, Sedlák, Zahrádková a nový materiál z let 1998 - 2000 je nyní determinován a bude z něho vytvořena muzejní s a expoziční sbírka. Na území Moravského krasu byl nově prokázán výskyt chrostíků Oecismus menedula, Ecclisopteryx daalecarlica (leg. Bartušek, det. Bartušek a Sedlák). Celkem byl v MK ověřen výskyt 42 druhů jepic, 45 druhů pošvatek a asi 70 druhů chrostíků. Faunistická data z jižní části MK jsou publikovana v práci Pořízková, 2001. V roce 2002 bude připravena z výsledků monografie pro Folia Fac. Sci. Nat. Masaryk. Univ. Brno, řada Biologia.

Byla doplněna data o výskytu jepic, pošvatek a chrostíků v tocích Českomoravské vrchoviny (dále ČMV) – Nedvědička, Rožínka, Hadůvka, Loučka, Jasenice (leg. J. Helešic a kol.), Oslava a Jihlava (leg. P. Komzák, publ. Němcová 2001, Komzák 2001). Byl především determinován materiál jepic podle nových taxonomických poznatků a klíčů. V roce 2001 byla vydána monografie o monitorovací stanici ČHMU Košetice, kde jsou zpracovány (autor J. Helešic) základní faunistické a zoogeografické údaje a hydrobiologické hodnocení (Váňa, Holoubek a kol. 2001). Ze srovnání výskytu druhů hydrobiontů byla konstatováno, že drobné vodní toky v areálu sledování stanice jsou faunisticky velmi podobné málo ovlivněným tokům v jiných oblastech ČMV a lze je i do budoucna využivat jako referenční pro typy hypokrenál až epiritrál.

Byl publikačně uzavřen několikaletý výzkum chrostíků ve Velké Kotlině v CHKO Jeseníky (Sedlák 2001). Byl ověřen výskyt 29 druhů chrostíků, mnohé druhy s raritním až refugialním výskytem.

Pozornost byla dále věnována tzv. neovlivněným nebo relativně málo ovlivněným tokům vyšších řádů v našem případě dolnímu toku Dyje (Biosferická rezervace Pálva). Celkem bylo determinováno na 260 taxonů (Horsák 2001). Pokračoval i výzkum tůňových systému v povodí dolní Dyje a Moravy. Pozornost byla zaměřena především na korýše – Ostracoda (leg.a det. J. Kopecký) 26 druhů (Kopecký 2001), Copepoda (leg. a det. M. Omesová) 42 druhů. Řeka Dyje je po faunistické stránce jeden z mála podrobně prozkoumaných potamálních úseků řeky. Ekologická syntéza vlivu přehradních děl Nové Mlýny na oživení řeky je v současné době v podobě manuskriptu pro Regulated Rivers.

Studium ovlivněného úseku řeky Dyje v NP Podyjí byl uzavřen faunistickou publikací v časopise Thayensia (Helešic a kol. 2001).

B. V minulém roce dokončená databáze v programu ACCESS, která je průběžně plněna daty vzorkování lokalit VZ a projektů VaV, GAČR a zakázky pro Státní meliorační správu. V současné době je v databázi více jak 2000 lokalit. Data budou postupně zpracována programem DMAP do podoby faunistických map. Cílem je vytvořit produkt s možností neustálé aktualizace. V rámci spolupráce s garntem EU AQEM (odp. řeštel S. Zahrádková) se nyní rýsuje možnost data ukládat do systému ArcView, který by lépe vyhovoval z hlediska stability a komunikativnosti. V rámci projektu EU STAR (řešitel K. Brabec) na roky 2001 – 2003 bude tato možnost reálně možná. Projekt byl schválen k financování komisí EU v Bruselu koncem roku 2001.

Získané výsledky byly významně zhodnoceny zadáním garance zpracování check listů a map výskytu druhů řádů Ephemeroptera, Plecoptera a Trichoptera v Evropě ( No. EVK1-1999-00132). Check listy vodní fauny hlavních povodí ČR budou instalovány na www stránkách, v současné době je již připraven k publikaci soubor “Vodní měkkýši”, začátkem roku 2002 budou zveřejněny seznamy skupin Ephemeroptera a Plecoptera.

C. Současně je zpracovávána sbírka preparátů imág a larev pošvatek z pozůstalosti dr. Raušera. Cílem je doplnit faunistické údaje z 50 a 60 let pro srovnání a interpretace vývoje biodiversity. Některé nálezy byly autorem publikovány, většina nálezů však bude zveřejněna až nyní. Jedná se o sběry z let 1948 – 1965.

D. V roce 2001 bylo připraveno další specializované číslo časopisu . Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., 27 (2001) Suppl. – Studies in Hydrobiology (viz Dosažené výsledky a jejich prezentace), kde většina příspěvků byla připravena v rámci VZ.

Výsledky oddělení byly presentovány na mezinárodních akcích 2^nd Symposium for European Freshwater Sciences, Toulouse, France, Univ. P. Sabatier (J. Kopecký) a na X. International Conference on Ephemeroptera and XIV. International Symposium on Plecoptera. Perugia, Italy. 5–11. 8. 2001, Univ. Perugia (J. Helešic, T. Soldán a J. Špaček). Výsledky zveřejněné formou posterů jsou nyní zpracovávány pro monografický sborník z konference.

 Drobní savci

1. pokračování v dlouhodobém monitoringu vybraných zimovišť netopýrů v Jeseníkách, na Hlučínsku, Olomoucku, Vsetínsku, v Moravském krasu, na Turoldu a v Lednici, v Javoříčských jeskyních, v Českém ráji a v severních Čechách.
2. zpracování faunistického přehledu hmyzožravců, netopýrů, hlodavců, šelem, zajíců a sudokopytníků BR UNESCO Pálava v její navrhované rozšířené podobě.
3. sledování společenstva netopýrů Hranické propasti.
4. sledování dynamiky první jeskynní reprodukční kolonie netopýra velkého v Hranické propasti.
5. sledování aktivity netopýrů ve vchodu Kateřinské jeskyně a jejich sezónních změn a změn v průběhu noci.
6. zpracování geografické a hypsometrické distribuce netopýra večerního a netopýra severního v ČR.
7. zpracování geografické a hypsometrické distribuce netopýrů v českých Karpatech.
8. letová aktivita a biotopová preference netopýrů ve vybraných lužních lesích jižní Moravy.
9. sledování letních kolonií netopýra nejmenšího – výletová aktivita a její sezónní změny, potrava a letová aktivita na lovištích a jejich výběr.

1. V únoru 2001 proběhlo pravidelné zimní sčítání netopýrů na zimovištích (Jeseníky: štoly Pod Jelení cestou u Malé Morávky, štoly u Nové Rudné; Hlučínsko: bunkry v línii Šilheřovice – Dolní Benešov; Vsetínsko: pseudokrasové jeskyně na vrchu Kopce, v NPR Pulčín-Hradisko a Zbojnická jeskyně, štoly u Liptálu a u Bystřičky; Olomoucko; Moravský kras: Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské j., Erichova j., Císařská j., Balcarka, Suchožlebská zazděná, Králova j., Kalova j., Koňská jáma aj.; jižní Morava: jeskyně Na Turoldu, sklepení Lednického zámku a tropického skleníku; severní Čechy, Český ráj) (Bartonička 2001a, 2001b, Gaisler 2001, Gaisler & Řehák 2001, Řehák 2001, Řehák & Gaisler 2001, Zukal et al. 2001a). V roce 2001 byl dokončen výzkum obratlovců navrhovaného rozšíření BR Pálava. Byla vytvořena databáze publikovaných i nepublikovaných nálezů doplněná výsledky vlastních výzkumů v letech 1999-2001 i starších. Byl zpracován faunistický přehled drobných savců, který je připravován k opublikování.
2. Byly zpracovány faunistické přehledy savců pro připravovaný přehled obratlovců B.R. UNESCO Pálava v její navrhované rozšířené podobě (Gaisler et al., in prep.; Řehák et al., in prep.; Řehák & Koubek, in prep.)
3. Na hraně propasti bylo prováděno periodické vzorkování netopýřího společenstva s použitím odchytu do sítí a detekce echolokačních signálů (Baroň & Řehák 2001).
4. Od června do listopadu byla s použitím automatického monitoru pohybu TrailMaster dlouhodobě sledována výletová aktivita kolonie netopýra velkého z jeskyně Rotunda v Hranické propasti. Data jsou jsou připravována k tisku (2002).
5. S použitím monitoru pohybu TrailMaster byly sledovány průlety netopýrů ve dvou místech Kateřinské jeskyně a s pomocí aktivní infračervené závory byl kontinuálně sledován průlet vchodem Kateřinské a Královy jeskyně (viz publikace). Společenstvo netopýrů u vchodu Kateřinské jeskyně bylo také vzorkováno odchytem do sítí a speciální klece (Berková 2001).
6. Na základě literárních i nepublikovaných dat (protokoly, vlastní data) byla s využitím síťové mapy ČR zpracována distribuce netopýra večerního a n. severního. Bylo vyhodnoceno i hypsometrické rozložení nálezů (Krupová 2001).
7. Na základě dřívějšího faunistického přehledu doplněného o nově údaje byla vyhodnocena jak plošná, tak výšková distribuce netopýrů na území českých Karpat. (Řehák, in prep.).
8. Bylo dokončeno monitorování aktivity společenstev netopýrů v lužních lesích jihovýchodní Moravy (Soutok, Kančí obora, Horní les a Křivé jezero) s využitím odchytu do nárazových sítí a především s použitím detektorů ultrazvuku (viz publikace). Výzkum aktivity byl rovněž prováděn i v jiných biotopech této oblasti (NPR Děvín, Milovický les aj.). Bylo zjištěno, že na sledovaném území se vyskytují oba dvojčatné druhy našich nejmenších netopýrů (netopýr nejmenší, n. hvízdavý). Opakovaně na několika lokalitách byl pravděpodobně pozorován u nás dosud nepotvrzený netopýr obrovský. Nepodařilo se bohužel ani v jednom případě pořídit analyzovatelnou nahrávku jeho echolokačních hlasů V rámci mapování netopýrů jižní Moravy byl poprvé na území ČR zaznamenán nález netopýra Saviova (Gaisler 2001, Gaisler et al., in prep.).
9. Byly sledovány dvě kolonie netopýra nejmenšího (střecha srubu na Polínce v oboře Soutok, netopýří budka na Křivém jezeře). Pravidelně byla již druhý rok sledována výletová aktivita ze střechy srubu. Studium aktivity bylo doplňováno periodickým sběrem trusu z této kolonie pro pozdější analýzu potravy. Na vymezené ploše cca 1 km², v jejímž středu se nalézal úkryt kolonie, byla ve 14ti denních intervalech v různých částech noci a různých typech biotopů sledována lovecká aktivita tohoto druhu a preference využívaných biotopů včetně jejích sezónních změn.

Oddělení parazitologie Katedry zoologie a ekologie

• - na úrovni organismů - pokračovat ve sběru parazitologického materiálu jak v terénních tak v experimentálních podmínkách a využít jej ke studiu vlivu faktorů prostředí na vybrané morfometrické charakteristiky cizopasníků
• - na úrovni molekulární - získat údaje o vhodných genetických markerech vybraných skupin monogeneí (např. Gyrodactylidae, Diplozoidae) a analyzovat na molekulární úrovni jejich fylogenezi
• -na úrovni společenstev - získat daje o složení a formování společenstev cizopasníků v těchto následujících okruzích:

1. analyzovat vliv životních strategií modelových druhů cizopasníků při formování jejich společenstev
2. studovat souvislosti mezi typem životní strategie cizopasníků a morfometrickými charakteristikami jejich přichycovacích orgánů
3. analyzovat vliv morfometrických charakteristik přichycovacích orgánů na segregaci mikrohabitatu cizopasníků a způsob kolonizace prostorových nik

B. Studium modelových parazito-hostitelských systémů.

• získat údaje o stavbě nervosvalového systému juvenilních stádií modelového druhu Eudiplozoon nipponicum pomocí konfokálního laserového skanovacího mikroskopu a metod imunocytochemie

A. Studium biologické diverzity cizopasníků:

- na úrovni organismů

Byla provedena srovnávací morfometrická studie zástupců rodu Thylacicleidus nalezených na žábrách 2 druhů čtyřzubců rodu Tetraodon, kteří pocházeli z akvarijních chovů na území ČR. Na základě srovnávacího studia cca 30 morfometrických znaků byly popsány dva nové druhy pracovně označené jako Thylacicleidus sp.1 ze žaber Tetraodon fluviatilis a Thylacicleidus sp.2 ze žaber Tetraodon palembangensis (Řehulková & Gelnar 2001).

Byla provedena studie morfologie cizopasníka Octomacrum europeum vyskytujícího se velice vzácně na žábrách Alburnoides bipunctatus. Tento nález je první zprávou o existenci tohoto druhu parazitu na území České Republiky po 44 letech (Matějusová & Koubková, in press).

Byl popsán nový druh nematoda Thelastoma euscorpioni sp.n. parazitující u hostitele Euscorpius italicus pocházejícího z  ostrova Pag v  Chorvatsku (Baruš & Koubková, submitted).

 - na úrovni molekulární

Byla provedena molekulární a morfometrická studie parazitů  Paradiplozoon homoion-komplexu z 10 druhů hostitelských kaprovitých ryb. Byly měřeny vybrané taxonomické znaky a sekvenován druhý vnitřní spacer (ITS2 rDNA) ze stejných jedinců komplexu P. homoion, za účelem potvrzení existence druhu Paradiplozoon gracile. Byla zjištěna vysoká variabilita v délce a šířce klapky třetího páru a délce střední destičky přichycovací klapky, nicméně střední destička byla označena za stabilnější taxonomický znak než délka a šířka klapky. Všechny tři sledované rozměry se přímo úměrně zvětšovaly s délkou hostitelské ryby. Nejspolehlivějším znakem byla délka středního háčku, která se nelišila mezi jedinci z komlexu P. homoion z jednotlivých druhů hostitelských ryb. Nebyla zjištěna variabilita v sekvencích ITS2 u jedinců komplexu P. homoion z jednotlivých druhů ryb a všichni jedinci byly označeny za druh P. homoion. Na základě kombinované morfometrické a molekulární studie byl druh P. gracile označen na species inquirenda (Matějusová, Koubková, Gelnar & Cunningham, in press).

Pomocí metod neighbor joining a maximum parsimony byla vypracována fylogenetická analýza 31 druhů gyrodaktylů. Pro analýzy bylo využito úseku o 336bp, kombinovaných z obou vnitřních spacerů (ITS1 a ITS2 rDNA), z nichž bylo 240bp variabilních a 193bp informativních pro maximum parsimony analýzu. Na základě Kimura-2 genetických vzdáleností a neighbor joining algoritmu byl sestaven fylogenetický strom a strom s podobnou topologií byl vytvořen i metodou maximální parsimonie. Na základě vysokých hodnot boostrap testu jsou v obou fylogenetických stromech jasně vyznačeny tři klady. První klad odpovídal podrodu Gyrodactylus (Gyrodactylus), který byl považován za primitivní v rámci rodu Gyrodactylus. Druhy z podrodu Gyrodactylus (Limnonephrotus) byly seskupeny v jednom kladu a tvořily parafyletickou skupinu s druhy podrodu Gyrodactylus (Mesonephrotus) a Gyrodactylus (Metanephrotus) (Matějusová, Gelnar, Cunningham & Verneau, submitted).

 - na úrovni společenstev

(1) Na modelu 9 druhů žaberních monogeneí rodu Dactylogyrus plotice obecné (Rutilus rutilus) pocházejících z 13 lokalit jižní Moravy byla provedena studie analyzující organizaci společenstev cizopasníků v následujících třech časoprostorových úrovních: (A) populace hostitele z různých lokalit - ve stejném čase, (B) lokální populace hostitele v časovém průběhu – sezónní aspekt a (C) jedinci téže lokální populaci hostitele během jedné sezóny. Jako metoda analýzy společenstev byla použita míra uspořádanosti systému založena v podstatě na stanovení entropie. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že v prvních dvou případech (A) a (B), tedy na úrovni metaspolečenstev cizopasníků, společenstva daktylogyrů vykazovala vysokou míru uspořádanosti (typický nested pattern. Naproti tomu v případě, kdy byla analýza prováděna na úrovni infraspolečenstva (C) byla prokázána velmi nízká míra uspořádanosti a tato infraspolečenstva byla v podstatě náhodných seskupením jednotlivých druhů. Lze tedy uzavřít, že typ životní strategie cizopasníků (specialista versus generalista) se zdá být jedním z faktorů ovlivňujících typ struktury společenstva cizopasníků (Šimková, Gelnar & Morand 2001).

Metoda měření nestedness prostřednictvím studia tzv. “teploty systému” odvozená z termodynamiky byla předmětem počítačové simulace teoretické struktury společenstev cizopasníků. Podstatou je vyjádření uspořádanosti systému v rozmezí 0 – 100 stupňů, kdy 0 je plně uspořádaný systém (nested pattern, uspořádání pevné látky) a 100 systém plně neuspořádaný (non-nested pattern,uspořádání plynné látky). Výhodou oproti metodám vyjadřujícím pouze stavy “nested/ non-nested” je kontinuální měření nestedness vyjádřené “teplotou systému” umožňující např. srovnání jednotlivých lokalit. Výsledné hodnoty jsou doplněny o hladiny významnosti získané Monte-Carlo testem umožňující odlišit, zda se v případě daných společenstev jedná o náhodný jev nebo o skutečný “nested pattern” (Jarkovský, Morand, Šimková & Gelnar, submitted).

(2) Zajímavý aspekt studia společenstev modelových skupin monogeneí vyplynul ze studia vztahů mezi typem struktury společenstva cizopasníků a morfometrickýcmi charakteristikami jejich přichycovacích orgánů, tedy struktur nacházejících se v bezprostředním kontaktu s organismem hostitele. Na materiálu 44 druhů monogeneí rodu Dactylogyrus pocházejících z 19 druhů kaprovitých ryb byla testována hypotéza o souvislosti morfometrických charakteristik přichycovacího aparátu cizopasníků a jejich specifičnosti při formování společenstev. Bylo zjištěno, že evoluční strategie specialistů spočívá ve specializaci na více prediktabilní zdroj a jsou tedy adaptováni ke kolonizaci časoprostorově mnohem stabilnějšího habitatu, než cizopasníci nespecializovaní – tzv. generalisti (Šimková, Desdevises, Gelnar & Morand 2001).

(3) Další úrovní studia cizopasníků byla analýza jejich prostorová distribuce na povrchu hostitelských ryb, tedy v podstatě způsob kolonizace a segregace habitatu představovaného organismem hostitele. Mino jiné bylo nesmírně zajímavých výsledků dosaženo při analýze morfo- metrických charakteristik přichycovacích orgánů studovaných druhů cizopasníků a způsobu jejich agregace v prostoru vymezeném žaberním aparátem hostitelských ryb. Druhy z hlediska morfologie přichycovacích struktur podobné vykazovaly výrazně positivní způsoby agregaci. Lze tedy zobecnit, že druhy morfologicky podobné obsazují podobné prostorové niky na žaberním aparátu ryb. Reprodukční isolace těchto druhů je pak umožněna výraznou rozdílností v morfologii kopulační orgánů. Existence řady kongenerických druhů monogeneí typická především pro řadu druhů kaprovitých ryb byla v průběhu evoluce umožněna specializací cizopasníků na přesně vymezený prostor. Tato prostorová segregace jejich mikrohabitatu byla v přímé souvislosti s evoluci přichycovacích orgánů, tedy struktur majících vliv na místo a způsob adheze cizopasníka na povrchu těla hostitele (Šimková, Gelnar & Sasal 2001, in press).

 B. Studium modelových parazito-hostitelských systémů.

Monogenea čeledi Diplozoidae představují díky své biologii unikátní skupinu rybích cizopasníků. Dvě larvální stádia tzv. diporpy se na žaberním aparátu ryb párují a dávají vznik jedincům srůstajícím do tvaru písmene X. Byla provedena studie nervosvalové soustavy larválních stádií modelového druhu Eudiplozoon nipponicum v průběhu ontogenetického vývoje cizopasníka zaměřená v roce 2001 především na fázi párování a srůstu cizopasníků. Aplikací histochemických a imunocytochemických metod s využitím konfokální skanovací laserové mikroskopie byla zmapována nervová a svalová soustava cizopasníka jak ve stádiu adultů tak ve stádiu nespárovaných diporp. Zjištěna byla zejména bohatá inervace orgánů cizopasníka souvisejících s jeho přichycením k hostiteli a příjmem potravy. Nově bylo prokázáno spojení centrálních nervových soustav jedinců tvořících spárovaného adultního cizopasníka. Pomocí značení F-aktinu byla demonstrována také organizace jednotlivých skupin svalů a orgánů jimi tvořených. Bylo započato studium biomechanismu přichycení cizopasníka a jeho předpokládaného pohybu na žábrách (Zurawski, et al. 2001).

 Pracovníci Katedry fyziologie živočichů a obecné zoologie

1. Stanovení promoření okolí větších měst a parkových lokalit studovaným patogenem u klíšťat Ixodes ricinus (Brno, Břeclav, Vysoké Mýto)
2. Možnost výskytu patogenních spirochet také u dalších hematofágních členovců, kromě klíštěte Ixodes ricinus. V souvislosti s touto problematikou se zaměřit na studium exoparazitů odebraných z hostitelů (drobní hlodavci) a na odchyt a analýzu hematofágních dvoukřídlých (čeledi Culicidae, Simuliidae, Tabanidae) různých lokalit.
3. Stanovení promořenosti patogenní Borrelia burgdorferi divoce žijících hlodavců na různých lokalitách (CHKO Poodří, Bílé Karpaty,Vysoké Mýto) za použití:

-rozboru krevních sér nebo výplachů srdcí s následným stanovením pozitivity metodou ELISA

-přímé kultivace živých spirochet odebraných z tkání v BSK-H médiu

-nepřímo za účelem zjištění pozitivity exoparazitů zajištěných u vyšetřovaných hlodavců

4. Identifikace získaných pozitivních vzorků zavedenými metodami: gradientová SDS-PAGE, PCR
5. Zavedení nové metody Western blot k identifikaci infekčních sér
6. Analýza získaných vzorků spirochet ke zjištění jejich antigenní rozdílnosti

Naše studium probíhá pod hlavičkou dvou VZ, a to VZ MSM 143100008. (J. Relichová), kde je řešena problematiky některých aspektů onemocnění Lymeská borrelióza z hlediska molekulární biologie. Na studium jsou využívány metodiky molekulární biologie a imunologie, jako jsou polymerázová řetězová reakce (PCR), restrikční analýza, SDS - polyakryl amidová gradientová elektroforéza (PAGE), ELISA atd. Pomocí těchto technik se snažíme o studium antigenních vlastností původce onemocnění – patogenní bakterie Borrelia burgdorferi sensu lato, konkrétně o studium vlastností povrchových bílkovin a DNA a jejich změn, o identifikaci jednotlivých získaných izolátů spirochet, o identifikaci jejich DNA, viz částečně bod č. 4 a celý bod č. 6. Spolupráce v rámci obou VZ tkví v tom, že můžeme pracovat v celé oblasti tohoto výzkumu, tj. výzkumu patogenního mikroorganismu nejen z hlediska epidemiologického, tj, studovat jeho přenašeče, hostitele, což je vlastně hlavní náplní tohoto VZ, ale také s mikroorganismem jako takovým, s infekčním agens, kde můžeme pomocí technik molek. biologie odhalovat vlastnosti infekčního agens a jeho přítomnost právě v jeho přenašečích, hostitelích, a tak upozorňovat na nebezpečí přenosu a na nebezpečné druhy přenašečů i hostitelů a na promořené lokality, na kterých se infekční mikroorganismus nachází. Společná pro oba VZ jsou některé vstupy, tj. sběr některých vzorků, identifikace izolovaných druhů spirochet se zaměření na patogenní B.b. s. l., tj. bod č. 4. Publikační činnost i vystoupení na konferencích je podle zaměření děleno mezi oba VZ, některé výstupy jsou však nedělitelné a vznikají tak společné publikace.

A. Již pátým rokem prováděný výzkum promořenosti klíšťat na parkové lokalitě v Brně. Stejný odchyt a analýza vzorků klíšťat byl prováděn i na lokalitě Vysoké Mýto. V práci Žákovská, Bašta a kol. (submitted) byly uvedeny tyto výsledky:

-byla stanovena průměrná pozitivita na přítomnost patogenní Borrelia burgdorferi s. l. pomocí metod DFM (zástinová mikroskopie) a PCR.

-byla stanovována aktivita klíšťat pomocí pravidelných odchytů vývojových stádií

-z vyšetřených silně pozitivních vzorků byly získáno 5 nových izolátů borrelií a ty následně identifikovány

B. Na lokalitě Břeclavsko a Vysoké Mýto bylo 2038 vyšetřeno vzorků čeledi Culicidae na přítomnost spirochet, které byly použity k dalšímu vyšetření. Podařilo se získat 2 izoláty, jde o neznámé kmeny spirochet, prozatím jsou zaslány k určení do Francie. Úspěchem bylo získání 1 izolátu, který byl určen jako patogenní Borrelia afzelii. (Čapková, Žákovská, Knoz, Dendis & Šerý, submitted).

C. Z lokalit CHKO Poodří a Bílé Karpaty bylo zajištěny další vzorky výplachů srdce hlodavců (102), které se v současnosti zpracovávají. Z pozitivních vzorků je prováděna kultivace spirochet, celkem jsme vyšetřili 50 exoparazitů, a byla zjištěna jejich pozitivita. (dvě publikace Žákovská, Janouškovcová a kol., submitted).

D. Do roku 2001 jsme získali 33 izolátů spirochet, z toho bylo metodou PCR určeno 28 izolátů jako Borrelia afzelii a 3 izoláty jako Borrelia garinii, 2 vzorky jako Spirocheta sp. Metodou gradientové SDS-PAGE bylo 22 izolátů určeno jako Borrelia afzelii a 2 vzorky jako Borrelia garinii, 2 vzorky jako Spirocheta sp.

E. Metoda Western blot byla prováděna v laboratoři firmy Biovendor, Brno, vlastní laboratoř je budována a tato metoda se zatím zavádí.

F. Identifikace na základě antigenní rozdílnosti byla provedena gradientovou PAGE. Bylo identifikováno 33 izolátů, z toho 7 nových vzorků.

 Plnění stanovených cílů

Výzkum byl zaměřen na biosystematické studium modelových skupin většinou mikroevolučně mladých druhových agregátů: Achillea millefolium agg., (Asteraceae), Eleocharis palustris agg. (Cyperaceae), Festuca ovina agg. a F. palens agg. (Poaceae), Hieracium sect. Pilosella (Asteraceae), Poa pratensis agg. (Poaceae). Vedle klasických metod morfologických a fytochorologických bylo základním spojujícím prvkem studium variability a evoluce karyotypu. Byly při tom využívány: 1. klasické cytologické metody (detekce počtu chromozómů), 2. průtoková cytometrie (infragenerická a infraspecifická variabilita velikosti jaderné DNA), 3. studium sekvencí nekódujících úseků chloroplastové DNA (supragenerická a infragenerická klasifikace).

Ehrenbergerová K., 2001: A review of taxonomic opinions on division of Festuca ser. Festuca in the Czech Republic and Central Europe. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 35 (2000): 129-144, 2001.

Danihelka J., 2001a: Achillea setacea in the Czech Republic, with taxonomic remarks. Preslia, Praha, 73: 97-120.

Danihelka J., 2001b: Achillea pannonica in the Czech Republic, with taxonomic remarks. Preslia, Praha, 73: 213-244.

Danihelka J. & Rotreklová O., 2001a: Chromosome numbers within the Achillea millefolium and the A. distans Groups in the Czech Republic and Slovakia. Folia Geobotanica 36: 163-191.

Danihelka J. & Rotreklová O., 2001b: Achillea pratensis – a recently recognized species of the Czech flora. Preslia, Praha, 73: 1-27.

Důležitou součástí biosystematického výzkumu bylo shromáždění cenných kolekcí vzorků přirozených populací: Eleocharis palustris agg.: 304 populací (ČR, Slovensko, Švédsko, Norsko, Dánsko, Holandsko, Irsko, Španělsko, Švýcarsko, Lucembursko, Německo, Rakousko, Itálie, Chorvatsko, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Rusko, Litva, Estonsko, Řecko, Kréta, Portugalsko); Festuca ovina agg. + F. pallens agg. + F. valesiaca agg. + F. varia agg.: 702 populací (ČR, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko, Francie, Itálie, Polsko, Rakousko, Německo, Rumunsko); Hieracium sect. Pilosella: 98 populací (ČR, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Francie, Polsko, Maďarsko, Německo, Rumunsko); Poa pratensis agg.: 190 populací (ČR, Slovinsko, Německo, Rakousko, Maďarsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Island, Sibiř, Montana, Illinois, Aljaška).

Vedle biosystematického výzkumu byla tradiční pozornost upřena také na studium diverzity flóry v regionálním měřítku, zejména v oblasti Žďárských vrchů (Bureš 2000, Bureš & Štrofová 2000, Bureš et al. 2000, Jirmásková & Bureš 2000, Rotreklová 2000).

Bureš P. (2000): Květena Žďárských vrchů ve vztahu k okolním regionům a ostatním horským oblastem České republiky. In: Žďárské vrchy v čase a prostoru, Žďár nad Sázavou, pp. 23–28.

Bureš P. & Štrofová L. (2000): Rostliny a německé osídlení Žďárských vrchů. In: Žďárské vrchy v čase a prostoru, Žďár nad Sázavou, pp. 106–112.

Bureš P., Judová M., Machová L. & Nejedlá Š. (2000): Minulost a současnost fytogeograficky významných druhů západní části CHKO Žďárské vrchy. In: Žďárské vrchy v čase a prostoru, Žďár nad Sázavou, pp. 112–114.

Jirmásková O. & Bureš P. (2000): Fytogeograficky zajímavé druhy Baldského lesa a opukových svahů Modřeckého vrchu jižně od Poličky. In: Žďárské vrchy v čase a prostoru, Žďár nad Sázavou, pp. 125–130.

Rotreklová O. (2000): Jestřábníky z rodu Pilosella Hill. ve Žďárských vrších. In: Žďárské vrchy v čase a prostoru, Žďár nad Sázavou, pp. 136–140.

Bureš P.,: Cirsium Mill. – pcháč. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Bureš P.: Eleocharis R. Br. – bahnička. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Bureš P. & Filippov P.: Schoenoplectus Palla – skřipinec. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Danihelka J.: Achillea L. – řebříček. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich V.: Lactuca L. – locika. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich V.: Artemisia L. – pelyněk. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich V.: Eriophorum L. – suchopýr. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich V.: Scorzonera L. – hadí mord. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V.: Linaria Mill. – lnice. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V.: Thesium L. – lněnka. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V.: Peucedanum L. – smldník. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V.: Crassulaceae – tlusticovité. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V., Ehrenbergerová K. & Šmarda P.: Festuca L. – kostřava. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V. & Hodálová I.: Senecio L. – starček. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Grulich  V. & Řepka R.: Carex L. – ostřice. In: Kubát K., Chrtek J. jun., Kirschner J. & Štěpánek J.  (eds.), Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. (In press).

Hlavním cílem tohoto okruhu VZ je tvorba formalizovaných popisů vegetace se schopností prediktivní výpovědi o vztahu mezi vegetací a faktory prostředí v úrovni krajiny. Dílčí studie zahrnují jednak regionální terénní výzkum vegetace, který dodává nezbytná data pro nadregionální syntézy a je zaměřen do oblastí, z nichž dosud data spíše chyběla. Tento výzkum se soustředí na všechny typy vegetace a dosud byl orientován zejména do území Národního parku Podyjí a údolí řek jihozápadní Moravy, Pavlovských vrchů, oblasti soutoku Moravy a Dyje, Bílých Karpat, Hostýnských vrchů, Hrubého Jeseníku a Krkonoš. Některé z těchto studií byly publikovány ve formě knižních monografií (další jsou připravovány):

Otýpková Z., 2001: Plevelová vegetace Bílých Karpat. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 140 pp.

Vicherek J., Antonín V., Danihelka J., Grulich V., Gruna B., Hradílek Z., Řehořek V., Šumberová K., Vampola P. & Vágner A., 2000: Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova univerzita v Brně, Brno, 362 pp.

Osou projektu je syntetická část, ve které je podstatná část věnována vývoji statistických formalizovaných metodik klasifikace vegetace, jejich propojení na počítačové expertní systémy a na prediktivní mapování geografického rozšíření. Hlavními dosavadními výsledky v tomto směru je adaptace klasifikační metody Cocktail, její zasazení do nově vyvinutého softwaru Juice (Tichý, accepted) a otestování funkčnosti na reálných souborech dat, zejména suchých trávnících a subalpínské vysokobylinné vegetaci (Kočí, Chytrý & Tichý, submitted). Druhým hlavním výsledkem je vyvinutí statistických měr fytocenologické fidelity (Chytrý, Tichý, Holt & Botta-Dukát, submitted), které byly úspěšně otestovány a použity pro stanovení diagnostických druhů na modelu vegetace suchých trávníků České republiky a přirozených smrčin středoevropských pohoří (Chytrý, Exner, Hrivnák, Ujházy, Valachovič & Willner, submitted). Tyto pozitivní výsledky otvírají cestu k tvorbě formalizovaných systémů vegetačních typů, které budou v rámci výzkumného záměru probíhat v příštím období. V návaznosti na formalizované klasifikační metody bylo úspěšně testováno prediktivní modelování distribuce vegetačních typů v prostředí GIS, na příkladu suchých trávníků, a byl prováděn výzkum kvality dat ve fytocenologických databázích (Chytrý 2001).

Kromě prostorové diverzity vegetace byla sledována proměnlivost časová, s ohledem na změny druhového složení, složení funkčních skupin a druhové bohatosti. Hlavními výsledky v tomto směru je zpracování 7–9ti letých sledování dynamiky člověkem ovlivněné vegetace suchých vřesovišť a plevelů ve vinohradech (Chytrý, Sedláková & Tichý 2001, Lososová, Danihelka & Chytrý, submitted).

Soubor publikací i www databáze komentovaného prodromu terestrických a vodních bezobratlých živočichů z Biosférické rezervace UNESCO Pálava završuje mnohaleté pracovní úsilí celkem 116 autorů. V  6 svazcích (z nichž 2 z nich byly zpracovány v rámci VZ, viz *) bylo na 1370 stranách publikováno téměř 13 000 druhů, což je 42 % fauny bezobratlých České republiky, přitom se jedná o území, které je pouhých 0,3 % rozlohy ČR. Každá zařazená systematická skupina je zpracována jednotným způsobem. Uvedené kompendium dokládá unikátnost prostředí této B.R. Jeho zpracování bylo rovněž motivováno snahou podpořit rozšíření stávající B.R.:

Rozkošný R. & Vaňhara J. (eds), 1995-1996: Terrestrial Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. Vols. 1-3. Folia Fac. Sci. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 92-94: 1-208, 209-408, 409-631.

*Rozkošný R. & Vaňhara J. (eds), 1998-1999: Diptera of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. Vols. 1-2. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 99-100:(1-219, 221-458.

*Opravilová V., Vaňhara J. & Sukop I. (eds), 1999: Aquatic Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101: 1-280. (Viz také zpráva odd. Hydrobiologie)

V rámci čeledi Stratiomyidae byl dokončeno studium akvikolních druhů rozšířených ve střední Evropě. Podrobně tak bylo zpracováno celkem 42 druhů, jejichž larvy žijí v semiakvatických nebo akvatických ekosystémech na území Německa, Polska, ČR, Slovenska, Švýcarska, Rakouska a Maďarska. Vodní larvy čeledi se vyskytují převážně ve stojatých vodách různého typu a jsou proto významným bioindikačním činitelem, který dokumentuje míru znečistění přírodních ekosystémů. Výskyt této čeledi je po celé Evropě sledován i z hlediska druhové, ale i územní ochrany přírody. Monografie byla vydána ve známé německé sérii Süβwasserfauna von Mitteleuropa:

Rozkošný R. & Kniepert F.W., 2000: Insecta: Diptera: Stratiomyidae, Tabanidae. In: Süβwasserfauna von Mitteleuropa. Vol. 21/18, 19. Spektrum, Heidelberg-Berlin, 204 pp.

Komentovaný prodromus dvoukřídlého hmyzu severozápadních Čech, (ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze) je věnován oblasti Duchcov-Bílina, kde v letech 1992-1999 proběhl výzkum pokrývající všechny nejdůležitější, těžbou ovlivněné, typy biotopů. První díl monografie, vydaný v rámci VZ v r. 2000, přinesl celkem 43 čeledí skupiny Nematocera a Brachycera (kromě Schizophora). Druhy svazek z 2001 vyhodnotil zbývajících 47 čeledí. Dohromady bylo zjištěno 2 887 druhů, mezi nimi 180 nových pro faunu ČR a 224 spp. nových pro faunu Čech. Každý druh je doplněn jednotným obsáhlým komentářem, který zahrnuje poznámky k rozšíření, početnosti a trofickým požadavkům larev. Na uvedených základech je pak komentována biologická hodnota studované oblasti. Studie přináší i hodnocení plánovaných nebo spontánně probíhajících revitalizací:

Barták M. & Vaňhara J., 2000-2001: Diptera in an Industrially Affected Region (North-Western Bohemia, Bílina and Duchcov Environs) I-II. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 104-105: 1-240/241-514.

Monografie věnována saproxylickým broukům a mravencům, tzn. druhům, které jsou vázány na odumřelé či odumírající stromy resp. jejich dřevo, vydaná v rámci VZ, byla doktorskou disertací autora. (Studovaná společenstva byla sledována v porostech tvrdého lužního lesa v nivách Dyje a Moravy na jižní Moravě. Zvláštní pozornost byla přitom věnována společenstvům v ležících dubových kmenech a vlivu záplav, jako ekologického faktoru, který je pro ekosystém lužního lesa charakteristický. Kromě synekologické analýzy společenstev zjištěných na lokalitách s odlišným vodním režimem obsahuje práce srovnání s údaji z jiných lesních biotopů, ve kterých tato společenstva byla studována. Dále obsahuje komentáře k řadě druhů z hlediska ohrožení, faunistického významu, možného působení jako lesních škůdců atd.:

Schlaghamerský J., 2000: The saproxylic beetles (Coleoptera) and ants (Formicidae) of Central European hardwood floodplain forests. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 103: 1-205.

Na vybraných lokalitách jižní Moravy bylo dosud zaregistrováno celkem 10 druhů čmeláků: (Bombus hortorum, B. hypnorum, B. humillis, B. lapidarius, B. lucorum, B. pascuorum, B. pratorum, B. ruderarius, B. sylvarum, B. terrestris). Sledováním náletu opylovačů na soubor odrůd jetele lučního (Trifolium pratense), jednoletý štírovník (Lotus ornithopodoides) a český kultivar čičorky pestré (Coronilla varia) (Troubsko, okr. Brno - venkov) bylo zjištěno, že na jeteli převládali čmeláci, zatímco na štírovníku a čičorce včely medonosné. Avšak i tyto dvě nově pěstované pícniny mohou sloužit jako významný zdroj potravy pro čmeláky a některé druhy včel samotářek.

První pro skupinu tzv. ”pollen storrers”, kde standardním druhem je B.terrestris, druhá pro čmeláky skupiny tzv . ”pocket makers” s modelovým druhem B. pascuorum. Podle první metody se následně dařil hromadný odchov hnízd druhu B. lapidarius, podle druhé se zatím jen částečně podařilo zakládat hnízda u druhů B. hortorum a ;:

Ptáček V. 2000: Obtaining and overwintering young bumble bee (Hynenoptera, Bombinae) queens. In: Insect pollination in greenhouses. Proceedings of the specialist's meeting held in Soesterbeg, The Netherlands, 30 Sept.-2 Oct., 1999. Utrecht, The Netherlands: Apimondia, ICPBR-Pollination Section 2000, pp. 55-57.

Ptáček V. 2000: Different bee species for pollination in enclosure. In: Insect pollination in greenhouses. Proceedings of the specialist's meeting held in Soesterbeg, The Netherlands, 30 Sept.-2 Oct., 1999. Utrecht, The Netherlands: Apimondia, ICPBR-Pollination Section 2000, p. 133-137.

Ptáček V., 2001b: Some biological aspects of bumble bee (Bombus, Hymenoptera) management. Acta Horticulturae, (561): 279-286.

Hydrobiologie

Za dobu řešení záměru se podařilo prokázat výskyt mnoha druhů vodních bezobratlých, kteří byli mnohdy považováni za vyhynulé nebo se jejich výskyt v povodích Labe, Odry a Moravy vůbec nepředpokládal. Např. v tůni Červeny rybníček u Znojma byl prokázán výskyt žábronožek Streptocephalus torvicornis a Pristicephalus carnuntannus.(leg. ŠkorPík-Škorpíková, det. F. Kubíček). První jmenovaný druh byl na této lokalitě zjištěn po 50 letech a druhý poprvé tak daleko od předpokládaného areálu výskytu v panonské nížině. V rámci průzkumu podzemních prostor v povodí Moravy a Odry, pracovníci Agentury ochrany životního prostředí a správ CHKO sbírají podzemní blešivce. Na více místech byl zjištěn výskyt druhů Niphargus ardnti, N. dudichi, N. aquilex (det. F. Kubíček). Byl prokázán výskyt pravých stygobiontních měkkýšů rodu Alzoniella v podzemních vodách Bílých Karpat (leg. M. Horsák). Byla zjištěna jepice Ecdyonurus parahelveticus – nový druh pro ČR a upřesněn výskyt dalších druhů jako např. Rhithrogena carpatoalpina, Ecdyonurus starmachi (det. A. Mergl) (horské původně karpatské druhy) a Elektrogena quadrilineata a ; (det. A. Mergl a S. Zahrádková) (vysočinné a panonské druhy). Z pošvatek byl prokázán výskyt mnoha druhů, které byly považovány v ČR za vyhnulé např. Agenetina elengantula (Orlice, Lužnice), Isoptena setticornis (Ploučnice), Acrynopteryx compacta (prameny Labe) (leg. a det. J. Špaček, J. Helešic, T. Soldán). Na několika místech v Krkonošském národním parku, na Šumavě, v Novohradských Horách a Jesníkách byl ověřen výskyt pošvatek Capnopsis schilleri, Taeniopteryx nebulosa, Taeniopteryx hubaulti, Nemoura monticola, Xanthoperla apicalis, Protonemura brevistila a Leuctra alpina. Z chrostíků byl prokázán výskyt druhů Oecismus menedula, Ecclisopteryx daalecarlica (Moravský kras - leg. P. Bartušek, det. P. Bartušek a E. Sedlák); v Krkonoších v povodí Mumlavy byl nalezen chrostík Melampophylax nepos a v pramenech Labe Psilopteryx psorosa (leg. J. Špaček, det. J. Špaček a E. Sedlák).

Byla komplexně zpracována fauna vodních bezobratlých (makrozoobentos) dolního toku Dyje od VD Nové Mlýny po ústí (260 druhů), úseku řeky Dyje v NP Podyjí a vodních toků Moravského krasu - 42 druhů jepic, 45 druhů pošvatek a asi 70 druhů chrostíků. Rozpracováno je studium makrozoobentosu Českomoravské vrchoviny, především povodí Svratky a fauna vodního hmyzu Jeseníků, především Velké Kotliny v NPR Praděd.

Opravilová V., Vaňhara J. & Sukop I. (eds), 1999: Aquatic Invertebrates of the Pálava Biosphere Reserve of UNESCO. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 101: 1-280. (Viz také zpráva odd. Biosystematika a ekologie bezobratlých živočichů).

Scheibová D. & Helešic J., 1999: Hydrobiological assessment of stream acidification in Czech-Moravian Highlands, Czech Republic. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., 25: 13-32.

Schenková J. & Komárek O., 1999: Oligochaeta of the Morava River basin: distribution patterns, community and abundance. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., 25: 33–51.

Helešic J & Kubíček F. (eds.)., 1999: Hydrobiology of the Dyje River in the National Park Podyjí, Czech Republic. Folia Fac. Sci. Nat. Masayrk. Brun., Biologia 102: 1–138.

Schenková J., Komárek O. & Zahrádková s., 2001: Oligocheta of the Morava and Odra River basins (Czech Republic): species distribution and community composition. Hydrobilogia 463: 235-240.

Váňa M., Holoubek I., Helešic J., Šeda Z., Pacl A., Pekárek EKÁREK J. a kol., 2001: Quality of the natural environment in the Czech Republic at regional lavel. Results of the Košetice Observatory. Nakl. ČHMU Praha, 189 pp.

Degma P. & Opravilová V., 2001: Synopsis of Tardigrada in Czech Republic. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun.,Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Horsák M, 2001: Contribution to the konwledge of macroinvertebrate fauna of the Dyje River downstream the Nové Mlýny Reservoirs. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Komzák P., 2001: Saptio-temporal diversity in the caddis fly (Trichoptera, Insecta) communities of the Oslava and Chvojnioce Rivers. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Kopecký J., 2001: New Records of Freshwater Ostracoda (Crustacea) from the Southern Moravia (Czech Republic). Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Němcová J., 2001: Macrozoobentos of the Jihlava River downstream the Dalešice-Mohelno Reservoirs. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Pořízková Y.: Macrozoobenthos of the Říčka River in the Moravský kras Protected Area, Czech Republic. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

Sedlák E., 2001: Caddisflies (Trichoptera) from crenal and epirhuitral of the Moravice River in the Velká kotlina Cirque and from the others localities form the Jeseniky Mts. Scripta Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Supplement 27 (2001), Biology. (In press).

V 1999 –2000 byla dokončena databáze v programu ACCESS, která je průběžně plněna daty ze všech projektů (VZ, projekty VaV, GAČR a zakázky pro Státní meliorační správu). V současné době je v databázi více jak 2000 lokalit. Data budou postupně zpracována programem DMAP. Cílem je vytvořit mapy výskytu jednotlivých druhů s možností neustálé aktualizace.

Výsledky jsou každoročně presentovány na konferencích např. v roce 1999 na Zoologickýcg dnech České zoologické společnosti (Helešic J. : Pošvatky (Plecoptera) České republiky. Zool. Dny 1999, 4.-5.11.1999 Brno), v roce 2000 především na XII. Limnologická konferenci “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou, 18.-22.9.2000 kde byly presenováno více příspěvků:

Brabec K., 2000: Indikační potenciál čeledi Chironomodae při hodnocení změn ekologické kvality toků.(Indication potential of chironomid larvae for assessment of ecological quality of streams) XII. Limnologická konference “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou. Sborník referátů: 159–162.

Helešic J., Scheibová D. & Zeman J., 2000: Příspěvek k poznání ekologie drobných toků znečištěných důlními vodami obsahující vysoké koncentrace železa a manganu.( Contribution to knowledge of ecology of small creeks polluted by mine waters with high contents of iron and manganese). XII. Limnologická konference “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou. Sborník referátů: 181–187.

Sedlák E. & Opravilová V., 2000: Vodní bezobratlí Jižní Moravy se zřetelem na biosférickou rezervaci INESCO Pálava ( Aquatic invertebrates of southern Moravia with respect to the Palava Biosphere Reserve of UNESCO). XII. Limnologická konference “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou. Sborník referátů: 220–223.

Špaček J., 2000: Pošvatky (Plecoptera) Krkonoš. (Stoneflies (Plecoptera) of the Krkonoše Mts.). XII. Limnologická konference “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou. Sborník referátů: 233–235.

Pořízková Y., 2000: Makrozoobentos říčky v Moravském Krasu (Benthic macroinvertebrates of the Říčka River in Moravian karst) XII. Limnologická konference “Limnologie na přelomu tisiciletí”, Kouty nad Desnou. Sborník referátů: 210–215.

Helešic J., Kubíček F., Losos B., Sedlák E., & Zahrádková S., 2001: Vodní bezobratlí a hydrobiologie řeky Dyje v Národním parku Podyjí (Aquatic Invertebrates and Hydrobiology of the Dyje (Thaya) River in National park Podyjí). Thayensia, 3 (2001). (In press).

Na mezinárodní úrovni pak byly prezentovány referáty a postery na konferencich International Symposium “High Mountain Lakes and Streams”, Insbruck, Tirol, Austria, 1.–8. 9.2000 (J. Helešic & F. Kubíček), VII. International Symposium on Aqautic Oligochaeta, Bilbao, 18.–22. 7 . 2000 (J. Schenková), 2^nd Symposium for European Freshwater Sciences, Toulouse, France, Univ. P. Sabatier (J. Kopecký) a na X. International Conference on Ephemeroptera and XIV. International Symposium on Plecoptera. Perugia, Italy. 5–11. 8. 2001, Univ. Perugia (J. Helešic, T. Soldán a J. Špaček).

Helešic J. & Kubíček F.: The macroinvertebrate fauna of streams in the central part of the Jeseniky Mts. Inter.Symposium “High Mountain Lakes and Streams”, Insbruck, Tirol, Austria, 1–8. 9.2000 Abstract book: 57.

Schenková J., Komárek J. & Zahrádková S., 2000: Oligochaeta of the Morava and Odra river basins: distribution patterns, community and abundance. VII. Internat. Symposium on Aqutic Oligochaeta, Bilbao, 18–22. 7 . 2000 Book of Abstracts: 85.

Helešic J., Soldán T. & Špaček J., 2001: New Records of Plecoptera in Central Europe (Czech Republic). X. International Conference on Ephemeroptera and XIV. International Symposium on Plecoptera. August 5-11, 2001, Univ. Perugia, Perugia, Italy, Program and Abstract Book: 66.

Drobní savci

Probíhal dlouhodobý monitoring netopýrů na vybraných zimovištích České republiky (bude pokračovat).

Berková H., Zukal J. & Řehák Z., 2000: Úkrytová preference M. myotis a R. hipposideros v Kateřinské jeskyni. . - Abstrakta referátů z konference Zoologické dny, 9-10. listopadu 2000, Brno: 75-76.

Řehák Z., 2000: Současný význam štol “Pod jelení cestou” u Malé Morávky, Studie. KZE PřF MU, Brno, 6 pp.

Řehák Z. & Gaisler J., 1999: Long-term changes in the number of bats in the largest man-made hibernaculum of the Czech Republic. - Acta Chiropterologica, 1 (1): 113-123.

Gaisler J., 2001: Netopýři údolí Říčky u Ochozu. Sborník Klubu přírodovědného v Brně (1989-2000): 35-40.

Byl dokončen dlouhodobý letní monitoring netopýrů včetně studia letové aktivity v údolních nivách velkých moravských řek (CHKO Litovelské Pomoraví, CHKO Poodří, luh Filena u Záhlinic, lužní lesy na dolní Dyji) a ve vchodech do jeskyní. Byla propracována metodika monitoringu s využitím ultrazvukové detekce echolokačních hlasů. Většina výsledků bude opublikována v roce 2002 (Řehák, in prep.).

Baroň I. & Řehák Z., 1999: Sezónní změny v letové aktivitě vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) ve vchodu jeskyně. - Abstrakta referátů z konference Zoologické dny, 4-5. listopadu 1999, Brno: 78.

Kovařík M., Zukal J. & Řehák Z., 2000: Aktivita netopýrů v Moravském krasu. - Estavela, 2 (4): 5-6.

Řehák Z., 1999a: Netopýři (Chiroptera) v CHKO Poodří. - In: Neuschlová Š. (ed.): Poodří - současné výsledky výzkumu v Chráněné krajinné oblasti Poodří, Společnost přátel Poodří, Ostrava: 109-114.

Řehák Z., 1999b: Chiropterologický výzkum vybraných zvláště chráněných území v CHKO Litovelské Pomoraví. Studie. KZE PřFG MU, Brno, 19 pp.

Řehák Z., 2000a: Letní výskyt netopýrů v CHKO Poodří. - In: Řehák Z. & Bryja J.(eds.): Příroda Poodří - 1. celostátní přírodovědná konference s mezinárodní účastí. Sborník abstraktů, 14.-15. dubna 2000, Bartošovice na Moravě: 42-43.

Řehák Z., 2000b: Chiropterologický výzkum vybraných území v CHKO Litovelské Pomoraví. Studie. KZE PřFG MU, Brno, 20 pp.

Řehák Z., 2000c: The Central European bat sounds. Nietoperze I, 1: 29-37.

Řehák Z., 2001: The proposal of a modification of bat-detectoring in the field. Nietoperze, Wroclaw, II (2): 209-212.

Řehák Z. & Baroň I., 1999a: Detectoring of flight activity of Rhinolophus hipposideros at a cave entrance during a year. - Abstracts of the IVth European Bat Detector Workshop, 27 - 30 August 1999, Krościenko nad Dunajcem, Poland: 7.

Řehák Z. & Baroň I., 2001: Detectoring of flight activity of lesser horseshoe bats, Rhinolophus hipposideros, at a cave entrance over a year. Nietoperze, Wroclaw, II (2): 201-208.

Řehák Z. & Zukal J., 1999: Flight activity and habitat preference of bats recorded by bat detectors. - Abstracts of the VIIIth European Bat Research Symposium, 23 - 27 August 1999, Kraków, Poland: 55.

Řehák Z. & Wagner J., 2000: The bats of the Moravian Carpathians (Czech Republic). - Studia Chiropterologica, 1: 138.

Proběhl chiropterologický výzkum v NPR Hůrka zahrnující monitoring unikátní letní kolonie netopýra velkého v Hranické propasti (bude pokračovat i v roce 2002).

Baroň I. & Řehák Z., 2000: Netopýři Hranické propasti. - Abstrakta referátů z konference Zoologické dny, 9-10. listopadu 2000, Brno: 71-73.

Baroň I. & Řehák Z., 2001: Netopýři Hranické propasti. - Speleofórum 2001, 20: 44

Baroň I. & Řehák Z., 2002: Hranická propast jako významné refugium netopýrů. Veronica: in press.

Petrželková K. & Zukal J., 2001: Emergence behaviour of the serotine bat (Eptesicus serotinus) under the predation risk. Neth. J. Zool.: (In press).

Bylo provedeno vyhodnocení společenstev drobných zemních savců (hmyzožravci, hlodavci) v aluviální ekosystémech údolních niv Odry, Moravy a Dyje.

Řehák Z. & Bryja J., 2000: Drodní zemní savci (Insectivora, Rodentia) mokřadních ekosystémů údolních niv řek Odry, Moravy a Dyje. - Práce správ chráněných krajinných oblastí ČR, ročník 3: Sborník z konference Mokřady 2000, 13.-15.9.2000, Olomouc: 251-258.

Bylo završeno studium společenstev drobných zemních savců v CHKO Poodří; pro dominantní druhy byla vyhodnocena biotopová preference. Analyzovány byly také některé populační charakteristiky a jejich časové změny. Po ukončení ekologického monitoringu savců CHKO Poodří byla uspořádána konference s  mezinárodní účastí.

Řehák Z. & Bryja J. (eds.), 2000: Příroda Poodří - 1. celostátní přírodovědná konference s mezinárodní účastí. - Sborník abstraktů, 14.-15. dubna 2000, Bartošovice na Moravě, Masarykova univerzita, 57 pp.

Bryja J. & Řehák Z., 1999: Drobní zemní savci na území CHKO Poodří. - In: Neuschlová Š. (ed.): Poodří - současné výsledky výzkumu v Chráněné krajinné oblasti Poodří, Společnost přátel Poodří, Ostrava: 104-108.

Bryja J. & Řehák Z., 2000: Drobní zemní savci CHKO Poodří. - In: Řehák Z. & Bryja J.(eds.): Příroda Poodří - 1. celostátní přírodovědná konference s mezinárodní účastí. Sborník abstraktů, 14.-15. dubna 2000, Bartošovice na Moravě: 41-42.

Bryjová M., Mikšíková H., Bryja J. & Řehák Z., 2000: Demografická charakteristika významných druhů hlodavců na území CHKO Poodří. In: Řehák Z. & Bryja J.(eds.): Příroda Poodří - 1. celostátní přírodovědná konference s mezinárodní účastí. Sborník abstraktů, 14.-15. dubna 2000, Bartošovice na Moravě: 51-52.

Rozehnal J. & Řehák Z., 2000: Srovnání metod odchytu drobných zemních savců v lužním lese. In: Řehák Z. & Bryja J.(eds.): Příroda Poodří - 1. celostátní přírodovědná konference s mezinárodní účastí. Sborník abstraktů, 14.-15. dubna 2000, Bartošovice na Moravě: 54-55.

Bylo dokončeno mapování savců (hmyzožravci, netopýři, hlodavci, šelmy, zajíci a sudokopytníci) v rozšířené BR Pálava (v rámci grantu GA ČR). Výsledky jsou připravovány do tisku.

Cíle parazitologického týmu byly od začátku koncipovány tak, aby výsledky byly porovnatelné na mezinárodní úrovni. Hlavním tématem je studium biologické diverzity cizopasníků na úrovni organismů, molekulární a na úrovni společenstev. V oblasti první byly získány originální poznatky o výskytu a rozšíření monogeneí parazitujících u ryb ve střední Evropě. Ve srovnání se stavem uváděným v monografii Ergens & Lom (1970) byl nově doložen výskyt 51 druhů, což představuje faunistický nárůst o více než 40%. Tyto znalosti umožnily studium cizopasníků jako potencionálních indikátorů znečištění vodního prostředí. Soubory vlastních prací na toto téma shrnuly doktorské a habilitační práce:

Koubková B. 1999: Morfogeneze a taxonomická stabilita druhových determinačních kritérií vybraných druhů čeledi Diplozoidae. Disertační práce, Katedra zoologie a ekologie, př.f. MU Brno, 101 str. + přílohy.

Šebelová Š., 1999: The effect of aquatic pollution on metazoan parasite community of chub (Leuciscus cephalus L.). Disertační práce, Katedra zoologie a ekologiePřF MU Brno, 112 str.

Gelnar M., 1999: Monogenea – vybrané aspekty biologie a ekologie. Habilitační práce v oboru parazitologie. PřF UK, Praha, 254 pp. + nečísl. příl.

Při studiu diverzity cizopasníků na molekulární úrovni bylo dosud osekvenováno celkem 29 druhů živorodých monogeneí rodu Gyrodactylus, přes 80 druhů vejcorodých monogeneí především rodu Dactylogyrus a 6 druhů náležejících do čeledi Diplozoidae. Ve všech třech případech byly takto získány originální údaje o vhodných molekulárních markerech cca 10% druhů dosud známé světové fauny uvedených skupin cizopasníků. Z pohledu genetické analýzy fauny monogeneí střední Evropy lze shrnout, že bylo analyzováno zhruha 50% fauny této oblasti. Dalším krokem bude sestavení molekulární fylogeneze těchto cizopasníků a srovnávací analýza dosavadních morfologických a molekulárně-genetických charakteristik umožňujících identifikaci jednotlivých druhů.

Matějusová I., Gelnar M., McBeath A.J.A., Collins C.M., Cunningham C.O., 2001: Molecular markers for gyrodactylids (Gyrodactylidae: Monogenea) from five fish families (Teleostei). International Journal for Parasitology 31: 738-745.

Matějusová I., Koubková B., D´Amelio S., Cunningham C.O., 2001: Genetic characterization of six species of diplozoids (Monogenea: Diplozoidae). Parasitology 123: 465-474.

Posledním z okruhů studia diverzity cizopasniků je analýza složení a struktury jejich společenstev. V tomto směru je pozornost věnována především procesům a zákonitostem ovlivňujícícm formování společenstev a časo-prostorovou dynamiku modelových společenstev cizopasníků.

Matějusová I., Morand S., Gelnar M., 2000: Nestedness in assemblages of gyrodactylids (Monogenea: Gyrodactylidae) parasitising two species of cyprinid – with reference to generalists and specialists. International Journal for Parasitology 30: 1153-1158.

Šimková A., Desdevises Y., Gelnar M., Morand S., 2000: Co-existence of nine gill ectoparasites (Dactylogyrus: Monogenea) parasitising the roach (Rutilus rutilus L.): history and present ecology. International Journal for Parasitology 30: 1077-1088.

Šimková A., Desdevises Y., Gelnar M., Morand S., 2001: Morphometric correlates of host specificity in Dactylogyrus species (Monogenea) parasites of European Cyprinid fish. Parasitology 123: 169-177.

Šimková A., Gelnar M., Morand S., 2001: Order and disorder in ectoparasite communities: the case of congeneric gill monogeneans (Dactylogyrus spp.) International Journal for Parasitology 31: 1205-1210.

Šimková A., Morand S., Matějusová I., Jurajda P., Gelnar M., 2001: Local and regional influences on patterns of parasite species richness of central European fishes. Biodiversity and Conservation 10: 511-525.

Dynamiku publikační aktivity parazitologického týmu KZE lze doložit ročními zprávami, ze kterých vyplývá, že v letech 1999 až 2001 bylo publikováno celkem 17 vědeckých prací (součet IF = 22.5) z toho 15 v renomovaných mezinárodních časopisech. Polovina těchto prací byla publikována v časopisech v  s impakt faktorem 2 a vyšším (tyto časopisy jsou v současné době řazeny mezi prvních 5 v oboru z cca 30 uváděných v celosvětových databázích).

Matějusová I., Morand S., Gelnar M., 2000: Nestedness in assemblages of gyrodactylids (Monogenea: Gyrodactylidae) parasitising two species of cyprinid – with reference to generalists and specialists. International Journal for Parasitology 30: 1153-1158.

Matějusová I., Gelnar M., McBeath A.J.A., Collins C.M., Cunningham C.O., 2001: Molecular markers for gyrodactylids (Gyrodactylidae: Monogenea) from five fish families (Teleostei). International Journal for Parasitology 31: 738-745.

Matějusová I., Koubková B., D´Amelio S., Cunningham C.O., 2001: Genetic characterization of six species of diplozoids (Monogenea: Diplozoidae). Parasitology 123: 465-474.

Šimková A., Desdevises Y., Gelnar M., Morand S., 2000: Co-existence of nine gill ectoparasites (Dactylogyrus: Monogenea) parasitising the roach (Rutilus rutilus L.): history and present ecology. International Journal for Parasitology 30: 1077-1088.

Šimková A., Desdevises Y., Gelnar M., Morand S., 2001: Morphometric correlates of host specificity in Dactylogyrus species (Monogenea) parasites of European Cyprinid fish. Parasitology 123: 169-177.

Šimková A., Gelnar M., Morand S., 2001: Order and disorder in ectoparasite communities: the case of congeneric gill monogeneans (Dactylogyrus spp.) International Journal for Parasitology 31: 1205-1210.

Šimková A., Morand S., Matějusová I., Jurajda P., Gelnar M., 2001: Local and regional influences on patterns of parasite species richness of central European fishes. Biodiversity and Conservation 10: 511-525.

Zurawski T.H., Mousley A., Mair G.R., Brennan G.P., Maule A.G., Gelnar M., Halton D.W., 2001: Immunomicroscopical observations on the nervous system of adult Eudiplozoon nipponicum (Monogenea: Diplozoidae). International Journal for Parasitology 31: 783-792.

Dalších 13 rukopisů je v současné době zasláno k recenznímu řízení.

V uvedeném období (1999-2001) členové týmu připravili 92 konferenčních prezentací. Cenné jsou především 3 zvané přednášky, především ty přednesené na prestižních mezinárodních konferencích ( Eurokonference Water and Life, 1999, Francie; Společné zasedání americké, britské a japonské parazitologické společnosti u příležitosti nového milénia, Oxford, 2000; jubilejní 10. ročník konference Helmintologické dny, Dolní Věstonice).

Gelnar M., Šebelová Š., Dušek L., Machala M., Jurajda P., Zahrádková S., 1999: Biodiversity of parasites like an indicator of environmental stress of freshwater ecosystem. Euroconference WATER and LIFE, , September 22-25,1999, Orleans, France.

Gelnar M., Matějusová I., Šimková A., 2000: Evolutionary perspectives of monogenean parasite ecology. New challenges in tropical medicine and parasitology, September 18-22, 2000, Oxford, United Kingdom.

Gelnar M., 2001: What can parasites tell us about environmental stress. Proceedings of the 10th Helminthological Days, 4-8 June, 2001 Dolní Věstovice, Czech Republic.

V soutěži studentských příspěvků organizované během 4^th International Symposium on Monogenea v Brisbane, Australie získal tým první místo:

Zurawski T.H., Mousley A., Mair G., Brennan G., Maule A., Gelnar M. & Halton D., 2001: Immunomicroscopic studies on the neuromusculature of the diplozoid monogenean, Eudiplozoon nipponicum, during fusion and maturation. 4th International Symposium on Monogenea, Women´s College, The University of Queensland, Brisbane, Queensland, Australia, July 9-13, 2001, p.75.

Shromáždění dostatečného množství vzorků Ixodes ricinus jako vektorů onemocnění Lymeská borrelióza z různých lokalit (Brno, Vysoké Mýto), jejich analyzování na přítomnost spirochet v trávicím traktu se zaměřením na patogenní Borrelia burgdorferi. Tato analýza byla prováděna pomocí metod zástinové mikroskopie DFM, elektroforézy PAGGE a polymerázové řetězové reakce PCR. Tyto výzkumy vedly k zjišťování promořenosti klíšťat v městské aglomeraci a v jejím okolí a rizika nákazy jejich obyvatel. Objevené spirochety byly dále zpracovávány metodou PCR ke stanovení přítomnosti patogenního druhu Borrelia sp.

Žákovská A. Seasonal distribution of borreliae in Ixodes ricinus ticks in Brno park Pisarky. Scripta, Fac.Sci.Nat.Univ.Masaryk.Brun. 2000, vol. 26, p. 33 - 42.

Žákovská A. Monitoring of the presence of borreliae in Ixodes ricinus ticks in Brno park Pisarky, Czech republic. Biológia, 2000, vol. 55, 6, 657-662.

Žákovská A., Dendis M., Pejchalová K. Spirochaetes in Aedes species, Culex pipiens pipiens larvae and hibernating Culex pipiens molestus mosquitoes detected with dark field microscopy (DFM) and polymerase chain reaction (PCR) methods. . Biológia, 2000, vol. 55, 6, p. 663-666.

Studium dalších hematofágních členovců z čeledí Culicidae, Simuliidae, Tabanidae, exoparazitů hlodavců a jejich následné vyšetření a analýzu pozitivních vzorků bylo prováděno na lokalitách Studénka, Břeclav, Vysoké Mýto. Podařilo se izolovat patogenní Borrelie a získat rostoucí kultury.

Žákovská A., Dendis M., Pejchalová K. Spirochaetes in Aedes species, Culex pipiens pipiens larvae and hibernating Culex pipiens molestus mosquitoes detected with dark field microscopy (DFM) and polymerase chain reaction (PCR) methods. . Biológia, 2000, vol. 55, 6, p. 663-666.

Čapková L., Žákovská A., Knoz J., Dendis M. & Šerý O., (submitted): Further spirochaetes findings in Culex sp., Aedes sp. mosquitoes and in Ixodes ricinus ticks. Biológia.

Studium drobných hlodavců z hlediska jejich promořenosti a vymezení možných rezervoárů tohoto onemocnění (Studénka, CHKO Bílé Karpaty). Byla vyšetřena přítomnost antiborreliových protilátek, živých patogenních spirochet, a přítomnost DNA patogenních spirochet.

Žákovská A, Janouškovcová E., Dendis M. & Halouzka J., (submitted): Identification of 15 isolates of Borrelia afzelii from rodent tissues using PCR and gradient PAGE. Vector Borne and Zoonotic Diseases.

Jako v předcházejících zprávách je nutno konstatovat, že jednotlivé biologické obory hodnoceného VZ mají velkou výhodu v dlouholeté tradici tohoto výzkumu na PřF MU, blíže viz www stránky Pracovní skupiny BIODIVERZITA, ale také mateřských pracovišť většiny zúčastněných pracovníků KB a KZE. V uplynulých 10 letech byly tyto systematické obory rozvíjeny i díky spolupráci s mnoha pracovišti doma i v zahraničí. Kvalitu těchto projektů dokládají mj. i četné granty mnoha institucí, které tuto spolupráci zaštiťovaly, byly to zejména GA ČR, ale i AV ČR, Vláda ČR, MŽP, MŠMT, ze zahraničních pak Tempus, Barrande a Darwin Initiative Britské vlády. Rešené cíle VZ staví na těchto projektech a všech dalších aktivitách (ať již ukončených nebo probíhajících) všech tří zainteresovaných mateřských kateder.

Řešení probíhalo v návaznosti na ostatní taxonomicko-chorologické aktivity katedry botaniky - zejména v souvislosti s grantovým projektem Květena České republiky GA ČR 206/99/1545. V rámci aktuálně řešených svazků se pracovníci biosystematické skupiny podíleli na tomto kompendiu následovně V 7. svazku (od r. 2001 v redakci): P. Bureš zpracoval rod Cirsium, J. Danihelka rod Achillea a V. Grulich rody Senecio, Lactuca, Artemisia a Scorzonera. V rámci nyní (2001–2003) zpracovávaného 8. svazku zpracováná P. Bureš čel. Juncaginaceae, a dále rody Schoenoplectus, Eleocharis, Trichophorum, Alopecurus, Holcus, Hordelymus, Milium, J. Danihelka rod Stipa, V. Grulich rody Iris, Schoenus, Crypsis, Carex, Festuca spolu s K. Kočí-Ehrenbergerovou, Diplachne, K. Kočí-Ehrenbergerová zpracovává rod Eragrostis.

Cenným pro budoucnost se jeví i navázání kontaktů s řadou zahraničních odborníků (P. Engelmaier z Univ. Wien, L. Gillespie (Canad. Mus. Nat., Ottawa), J. C. Semle Univ. Waterloo, Ontario, J. Mueller Univ. Jena, R. Portal z Francie, E. Rosén (Univ. Uppsala), R. Soreng (Smithsonian Inst. Wash.), M. Valachovič, I. Hodálová K. Marhold (BÚ SAV Bratislava), J. Kochjarová (UK Bratislava).

 Geobotanika

Plnění odborných úkolů výzkumného záměru zabezpečovali zejména akademičtí pracovníci katedry botaniky M. Chytrý, L. Tichý, V. Grulich a J. Unar. Částečně přispíval také J. Danihelka, který ale větší část svého tvůrčího výkonu vykazuje za biosystematickou část VZ. Dále se na plnění úkolů výzkumného záměru podílel odborný pracovník katedry botaniky M. Hájek. Na řešení dílčích úkolů se samostatně nebo ve spolupráci se školiteli podíleli také prezenční studenti DSP, zejména Z. Otýpková, M. Kočí a P. Hájková a v menším rozsahu také I. Kuželová, K. Šumberová, V. Horáková a J. Roleček.

Plnění VZ úzce navazovalo na projekty GA ČR 206/99/1523 Parametrizace fytocenologického systému pomocí velkých souborů dat (řešitel M. Chytrý) a 206/99/1240 Svahová prameniště moravsko-slovenského pomezí - flóra, vegetace, stanoviště a vývoj v mladším Holocénu (řešitel K. Rybníček), které byly oba ukončeny k 31. 12. 2001.

Při plnění výzkumného záměru probíhala úzká mezinárodní spolupráce s M. Valachovičem a I. Jarolímkem z Bot. ú. SAV v Bratislavě (výzkum rašelinišť na Slovensku, regionální výzkum v Bílých Karpatech, koordinace české a slovenské fytocenologické databáze), R. Hrivnákem a K. Ujházym z VŠLD ve Zvolenu (studium mokřadní vegetace Slovenska, studium diagnostických druhů středoevropských smrčin), A. Exnerem a W. Willnerem z Univ. Wien (studium diagnostických druhů středoevropských smrčin), Z. Botta-Dukátem z Inst. Ecol. and Bot., Hung. AS Vácrátót (vývoj statistických měr fidelity), S. Hennekensem z Alterra Green World Research z Wageningenu, NL, a J. Dringem z Lancaster Univ., UK (vývoj software pro správu a analýzu fytocenologických databází), J.H.J. Schaminéem z Alterra Green World Research z Wageningenu, NL (projekt evropské fytocenologické databáze). Hlavní spolupráce domácí byla s J. Holtem z Brna (vývoj statistických měr fidelity) a Z. Lososovou z Pedagogické fakulty MU v Brně (studium dynamiky vegetace vinohradů).

Dipterologie je na KZE PřF MU orientována na biosystematiku, ekologii a částečně i na biomonitoring. Pracoviště je koordinačním centrem dipterologie v ČR, a to jak v organizaci výzkumu, tak i v jeho prezentaci i setkáních nadnárodního charakteru. Důležitá je rovněž řada neformálních spoluprací s dipterologickými pracovišti v Evropě i USA (viz www stránky KZE). V průběhu devadesátých let byl tento výzkum pokryt několika projekty GA ČR (R. Rozkošný, J. Vaňhara). V 2001 byl ukončen poslední z nich, GA ČR č. 206/99/1526 (R. Rozkošný), který předpokládal mj. i přípravu zmíněné monografie čeledi Muscidae.

Výzkum dvoukřídlého hmyzu v severních Čechách, konaný ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, kryly v letech 1992-1999 projekty koordinátora výzkumu M. Bartáka /ČZU, Severočeské doly (Doly Bílina) a GA ČR 206/95/0970, 206/98/0653, 206/99/0478/. Podíl VZ PřF MU v 2000-2001spočíval v koordinaci přípravy manuskriptu a vydání závěrečné dvoudílné monografie (J. Vaňhara). Vzniklo tak společné dílo 26 českých a 10 zahraničních dipterologů (Německo, Dánsko, Švýcarsko).

Příprava 5. svazku soupisu publikací českých a slovenských dipterologů (J. Vaňhara, R. Rozkošný) si vyžádala průběhu roku 2001 spolupráci s Katedrou biológie a ekológie Fakulty ekológie Technickej univerzity ve Zvoleni. Vzhledem k současné obtížnější dostupnosti slovenských pramenů, byl ke spolupráci přizván P. Bitušík, který na Slovensku shromáždil podklady pro publikování další části tohoto přehledu za 1996-2000.

Výzkum saproxylických organismů (J. Schlaghamerský) pokračoval v 2001 dopracováním dalších skupin, a to pavouků ve spolupráci s PřF UK v Praze (L. Kubcová). Brachycerní dvoukřídlí byli vyhodnoceni ve spolupráci s M. Urbánkovou.

Nově bylo zahájeno studium skupiny Enchytraeidae (J. Schlaghamerský), tato aktivita vyvolala okamžitou nabídku na spolupráci z Ústavu půdní biologie AV ČR v Českých Budějovicích (V. Pižl).

Výzkum opylovačů navazuje na více než 27 leté zkušenosti v této oblasti získané řešením výzkumných etap ve VÚ pícninářském v Troubsku, spoluprací na řešení grantu MZVŽ RE5548 “Chov čmeláků a včel medonosných pro opylování ve sklenících” (P. Krieg, V. Ptáček) a grantu GA ČR 203/98/0453 “Chemické signály ovlivňující chování čmeláků”, řešeného ve spolupráci s VÚ OCHB v Praze (I. Valterová, V. Ptáček, P. Krieg) V roce 2001 byl V. Ptáčkem a I. Valterovou zpracován návrh projektu “Biosyntéza složek samčího značkovacího feromonu čmeláků, studium enzymově řízených esterifikačních a desaturačních procesů”. Projekt byl přijat GAČR (203/02/0158) na léta 2002-2004.

Hydrobiologie

Vzhledem k šíři studované problematiky byl zbudován kolektiv specialistů pro jednotlivé skupiny vodních živočichů. S tímto kolektivem pracovníků je možno zpracovat podklady pro publikace check listů, map rozšíření a determinačních klíčů. Pracovníci KZE, odd. Hydrobiologie pokrývají tyto skupiny vodních bezobratlých: J. Helešic – Plecoptera, Megaloptera a ve spolupráci s V. Uvírou Odonata, E. Sedlák – Trichoptera, S. Zahrádková – Ephemeroptera, J. Schenková – Oligochaeta, (Hirudinea), K. Brabec – Chironomidae (jen konzultační spolupráce) a emeritní členové katedry – F. Kubíček – Crustacea, Oligochaeata, V. Opravilová – Protozoa, Nematoda, Rotatoria. Do řešení VZ jsou částečně zapojeni i DSP studenti J. Kopecký – Ostracoda (Cladocera), A. Mergl – Ephemeroptera, P. Komzák – Trichoptera, M. Horsák – Mollusca, M. Omesová – Copepoda, Harpacticoida, D. Vařecha – Rotatoria. Studenti magisterského studia řeší dílčí problematiku, a to P. Bartušek - Ephemeroptera, Plecoptera, Trichoptera CHKO Moravský kras, P. Večeřová – makrozooplankton tůní CHKO Pálava, M. Straka – makroozobentos toků Vysočiny, K. Petřívaldská – makrozoobentos CHKO Poodří. Externě spolupracují T. Soldán – ENTÚ AV ČR a BF JU České Budějovice (Ephemeroptera a Plecoptera), J. Špaček – PřF UK Praha (Plecoptera, Trichoptera), V. Uvíra - PřF UP Olomouc (Odonata) a další.

Dále spolupracujeme s  Biologickou stanicí Rakouské akademie věd v Lunzu – G. Bretschko, M. Leichtfried a F. Wagner; s Univ. f. Bodenkultur, Wien – O. Moog, W. Graf a O. Janecek; s Národním muzeem Slovinska a Slovinskou akademií věd – I. Sivec, C. Krusnik; s Komenského univerzitou v Bratislavě a Slovenskou akdemií věd – I. Krno, F. Šporka, M. Vranovský a další. Něktré problémy jsou konzultovány s B. Statzner z Univ. Lyon, s A. Hildrew, P. Schmidt a a. schmidt z Queen Mary College London, s J. Britain Univ. Oslo, s R.Wagner a P. Zwick z Max Planck Inst., Biol. Stat. Schlitz, aj.

 Drobní savci

Probíhající výzkumy ve větší míře navazují na předchozí projekty. Úspěšnost projektů je garantována tradicí pracoviště, dlouholetou zkušeností řešitelů, úzkou spoluprací s ÚBO AV ČR a díky tomu také velmi dobrým přístupům k informacím. Z. Řehák je jako koordinátor za Českou republiku zapojen do mezinárodního projektu mapování netopýrů Karpat “Atlas of Bats of Carpathians” (ABC) probíhající pod patronací Ústavu systematiky a evoluce živočichů Polské akademie věd v Krakově (B. W. Woloszyn). V rámci tohoto projektu probíhá neformální spolupráce s koordinátory jednotlivých karpatských zemí, obzvláště se Slovenskem (M. Uhrin, B. Lehotská, R. Lehotský), Polskem (T. Postawa, K. Kozakiewicz) a Ukrajinou (A. Bashta). Výzkum antipredačních strategií netopýrů vedl ke spolupráci s Univerzitou v Aberdeenu (J. Speakman, P. Racey). K. Petrželková absolvovala v rámci programu Socrates – Erasmus šestiměsíční pobyt u prof. Raceyho. S tímto pracovištěm se začíná rozvíjet i spolupráce v rámci studia dvojčatných druhů netopýrů - Pipistrellus pipistrellus v. P. pygmaeus (T. Bartonička). Při studiu této problematiky se v současnosti v rámci projektu GA ČR (č. 206/02/0961) prohlubuje spolupráce s Katedrou zoologie PřF UK (I. Horáček).

Přehled předchozích projektů, na něž zčásti navazují výzkumy řešené v rámci VZ jsou GA ČR 204/93/2241, 206/99/1519 (J. Gaisler) GA AV ČR 66907 a dílčí projekty zadané AOPK (M 44/2 - HS 27/94, GA/747/93 - HS30/95, HS32/96, HS55/97, HS56/97, HS63/98, HS64/98).

 Paraziti obratlovců

Práce odělení navazuje na dlouholetou helmintologickou tradici, od roku 1991 je pozornost zaměřena především na studium cizopasníků ryb, především ektoparazitických monogeneí. Pracoviště úzce spolupracuje s řadou tuzemských pracovišť. V posledních letech se uspěšně rozvíjí spolupráce s partnery ve Francii, Velké Británii, Itálii, Finsku, Rusku a Polsku. Projekt navazuje na granty GA ČR 508/93/2049 (Gelnar) 1993-1995, 524/98/0940 (Gelnar) 1998-2000 a Fondu rozvoje VŠ MŠMT V 346/1993, V 346/1994, F 1225/1994, F 304/1997, F 290/1997, F 277/1997 (Gelnar, Koubková), F 917/2000 (Hodová, Gelnar), Tempus 1994 (Gelnar) a BARRANDE 2000-02 (Gelnar) 2000-2002.

Matějusová I.: Molecular and organismal diversity of monogenean parasites of the genus Gyrodactylus Nordmann, 1832. Obhajoba: 18.4.2001. Katedra zoologie a ekologie, MU Brno.

Šimková A.: Analýza rodu Dactylogyrus (Monogenea): evolučne-ekologické aspekty v systéme parasit-hostitel”. Obhajoba: 21.6.2001, Ústav zoológie, UK Bratislava.

Spolupráce s Ústavemem biologie obratlovců AVČR, Brno, odd. medicínské biologie, Valtice (J. Halouzka) a s Univerzitou v Poznani, Katedra fyziologie živočichů.

Do výzkumné práce na VZ jsou významně zapojeni také studenti, kteří se částečně podíleli na řešení dané problematiky v diplomových a disertačních pracech. V roce 2001 5 studentů obhájilo DP týkající se části VZ, 2 studenti pokračují v řešení problematiky a v 2001 bylo zadáno 7 nových DP. Do DSP studia byly přijaty 3 studentky jejichž disertační práce se částečně týkají VZ.

 Personální

Na VZ pracovalo v průběhu roku celkem 34 pracovníků, z toho 24 akademických pracovníků, 4 emeritní a 6 neakademických pracovníků. Ve schváleném VZ bylo plánováno přijetí 6 nových pracovníků na dobu jeho trvání. Plán byl v r. 2001 naplňován sjednáváním pracovních dohod na dobu určitou, a to tak, že obě botanická oddělení obsazovala max. 2 pracovní místa a celkem 4 oddělení KZE 4 přepočtená pracovní místa. Na takto vytvořených místech pracovali v 2001 jako techničtí pracovníci V. Slezáková (0,2) a J. Rozehnal (1,0), chod molekulárně biologické laboratoře KB zajišťovala L. Horová (1,0), celkem 6 studentů nebo absolventů DSP studia pomáhalo jako techničtí pracovníci se shromažďováním a vyhodnocováním dat (max. po 0,5 - I. Matějusová, P. Muckstein, S. Pekár, J. Schenková, A. Šimková, T. Zurawski). 4 emeritní pracovníci (J. Knoz, V. Opravilová, V. Řehořek, J. Vicherek) se významnou měrou podíleli na řešení problematiky VZ (dohromady 0,8). Celkem 29 diplomantů a 36 studentů DSP bylo v 2001 navázáno na VZ při řešení svých diplomových nebo disertačních prací. V přehledu se pracovníci a studenti podíleli na řešení záměrů jednotlivých pracovních skupin VZ takto (vedoucí podtrženi):

• akademičtí pracovníci: P. Bureš, O. Rotreklová, V. Řehořek, J. Danihelka a zčásti též V. Grulich.
• neakademičtí pracovníci: L. Horová
• interní studenti DSP: , S.D. Stoneberg-Holt, P. Šmarda

Geobotanika

• kademičtí pracovníci: M. Chytrý, J. Unar, V. Grulich, L. Tichý. (Částečně přispívá také J. Danihelka, který ale větší část svého tvůrčího výkonu vykazuje za biosystematickou část VZ.)

• emeritní pracovníci: J. Vicherek

• interní studenti DSP: M. Hájek, P. Hájková, Z. Otýpková a M. Pravcová (bývalá interní studentka DSP)

• studenti kombinované formy DSP: M. Kočí, Z. Lososová, I. Sedláková

• akademičtí pracovníci: J. Vaňhara, S. Pekár, R. Rozkošný, J. Schlaghamerský
• neakademičtí pracovníci: J. Rozehnal, V. Slezáková
• interní studenti DSP: J. Horsáková, P. Muckstein
• studenti kombinované formy DSP: H. Hiršová, J. Hřebíček
• diplomanti: P. Bína, J. Flíčková, K. Marsová
• externí spolupracovníci: R. Vlk (PedF MU)

• akademičtí pracovníci: V. Ptáček (vedení celého kolektivu této katedry zapojeného do VZ, viz i paraziti obratlovců)
• diplomanti: J. Hniličková
• externí spolupracovníci: M. Vaněk

• akademičtí pracovníci: J. Helešic, O. Komárek, E. Sedlák, S. Zahrádková
• emeritní pracovníci: F. Kubíček, V. Opravilová
• neakademičtí pracovníci: J. Schenková
• interní studenti DSP: M. Horsák, P. Komzák, J. Kopecký, M. Omesová,
• studenti kombinované formy DSP: J. Špaček
• diplomanti: P. Bartušek, K. Petřivaldská, M. Straka
• externí spolupracovníci: T. Soldán - BF JU České Budějovice, J. Špaček – PřF UK Praha, V. Uvíra - PřF UP Olomouc
• bývalí diplomanti katedry:D. Vařecha 

• akademičtí pracovníci: Z. Řehák, J. Gaisler
• interní studenti DSP: T. Bartonička, H. Berková, K. Janečková, E. Jánová, K. Petrželková, M. Pokorný. M. Šugerková, I. Baroň (geologie)
• studenti kombinované formy DSP: M. Gajdošík
• diplomanti: M. Krupová, Š. Lučeničová
• externí spolupracovníci: J. Bryja (ÚBO AV ČR, Brno), J. Zukal (ÚBO AV ČR, Brno), A. Krška

Oddělení parazitologie Katedry zoologie a ekologie

• akademičtí pracovníci: M. Gelnar, B. Koubková, I. Matějusová

• interní studenti DSP: R. Blažek, J. Jarkovský, M. Ondračková E., E. Ottová, E. Řehulková, A. Šimková, T. Zurawski

• studenti kombinované formy DSP: I. Hodová, I. Hricová, D. Kadlec

• diplomanti: M. Dávidová, M. Kašný, K. Kořínková, M. Mazourková, M. Nováková, I. Přikrylová, R. Sonnek

• akademičtí pracovníci: A. Žákovská, O. Šerý
• emeritni pracovníci: J. Knoz
• neakademičtí pracovníci: R. Hladilová, H. Kulová
• diplomanti: A. Biedrawa, H. Dančáková, A. Holíková, E. Janouškovcová, H. Martiníková, M. Mejzlíková, P. Nejedlá, J. Netušil, K. Pejchalová, G. Rašková, H. Rusňáková, S. Šikutová, K. Vostál

Jednotlivá pracoviště jsou vybavována díky zdrojům z VZ stále dokonalejším technickým zázemím. Největší část prostředků, investičních i neinvestičních z VZ (ale i z prostředků kateder a grantů) je tak soustavně investována na doplňování scházejícího nebo obměnu zastaralého zařízení. V r. 2001 to byly zejména špičkové mikroskopy Olympus, včetně různých doplňujících komponentů (např. analýza obrazu), výkoné PC a notebooky pro přípravu mapových podkladů, sběru dat v terénu aj. Významnou součástí budování kvalitního technického zázemí je zřizování nových laboratoří využívajících současné molekulárně biologické poznatky i genetické metody (viz dále).

Laboratoř molekulární systematiky rostlin

Prostorové i materiálně technické zázemí této laboratoře poskytla zčásti katedra botaniky. Pro účely projektu byla z prostředků VZ dále vybavána laboratoř molekulární taxonomie (mikrocentrifuga, nová vana pro elektroforézu); největší položkou bylo průběžné zabezpečení chemikálií a spotřebního nebo servisního materiálu pro PCR. Část vybavení laboratoře byla zakoupena také z prostředků studentského grantu od National Science Foundation, který byl poskytnut na výzkum doktorandky S. D. Stoneberg Holt.

Laboratoř průtokové cytometrie

Díky soustředění investičních prostředků pro obě skupiny z KB, doplněných o dalších 275 tis. z jiných zdrojů a 25 tis. neinvestičních prostředků byla v suterénní místnosti katedry vybudována v průběhu května až června 2001 nová laboratoř průtokové cytometrie. V této laboratoři bylo provedeno od července do listopadu téměř 3000 měření obsahu jaderné DNA.

Prostory pro kultivaci vzorků poskytla zčásti botanická zahrada (velký bazén pro kultivaci ca 100 vzorků, pobřežních druhů (Eleocharis). Další 3 bazény o kapacitě ca 100 vzorků byly vybudovány svépomocí v rámci plochy pozemků množárny botanické zahrady. Záhony pro kultivaci vzorků rodů Festuca a Hieracium byly poskytnuty Katedrou anatomie a fyziologie rostlin v rámci jejich kultivačních ploch. Konečně speciální proti genetické kontaminaci chráněné plochy pro kultivaci vzorků Poa pratensis byly opět svépomocí vybudovány v prostoru za aulou fakulty, kde bylo rovněž svépomocí zakopáno 24 menších bazénů pro kultivaci vzorků Eleocharis. Prostorová situace kultivačních ploch je na hranici únosnosti, neboť na všech plochách jsou vzorky, často obrovské vědecké hodnoty přímo ohroženy. Při havárii vody v prostoru auly na přelomu byla pracovníky provádějícími rekonstrukci vodovodního řadu zničena téměř polovina velmi cenných vzorků rodu Eleocharis.

Práce se uskutečňují v prostorách KB. Rozsah pracovních prostor je vzhledem k potřebám spíše nedostatečný, není však dosud omezující pro plnění úkolů VZ. Pracoviště je díky VZ a navazujícím grantům dobře vybaveno základní výpočetní technikou, nedostatky jsou však ve vybavení moderními záznamovými a projekčními zařízeními a optikou. Průběžně zastarává software, který bude nutno v budoucnu výrazněji obnovit.

Prostory KZE, využívané ke studiu bezobratlých, jsou v současné době na hranici únosnosti. V 2001 díky redislokací prostor KZE ve vazbě na potřeby fakulty, došlo k několika výměnám místností v rámci KZE a KSFŽOZ, takže se situace poněkud zlepšila. V současné době tak schází hlavně vlastní laboratoř oddělení a pracovna pro DSP studenty, kteří jsou zatím v prostorách pro diplomanty katedry. Rozšíření kapacity oddělení bude řešeno plánovaným přestěhováním entomologických sbírek do adaptovaných půdních prostor. Tato možnost však závisí na zařazení této akce do investičních aktivit MU. Pracoviště je díky VZ vybavováno v posledních letech kvalitní optikou fy Olympus i počítačovou technikou velmi dobré úrovně. Vzhledem k jejímu rychlému zastarávání je však potřeba ji soustavně modernizovat.

Ke sledování náletu čmeláků na porosty čičorky pestré byly využívány plochy VÚ pícninářského v Troubsku u Brna, což dovolilo provést zamýšlená pozorování s minimálními náklady. Pro zpracování a digitalizaci výsledků a zejména jejich budoucí prezentaci bylo pracoviště vybaveno notebookem mj. i jako součástí plánovaného projekčního zařízení. Binokulární mikroskop SZX-9 byl doplněn zdrojem světla, kruhovým osvětlením a polarizačním filtrem.

Prostorová situace je velmi napjatá, vzhledem ke stálému nárůstu řádných i DSP studentů. Částečně byla řešeba díky redislokací prostor KZE ve vazbě na potřeby fakulty v minulém roce. V této souvislosti bylo řešeno i materiálně technické vybavení těchto prostor, nyní bylo provedeno jen dovybavení barevnou tiskárnou, ukládacími medii a uprgade PC spojených s analýzou obrazu tak, aby bylo možno přenášet zpracované obrazové soubory k řešitelům.

Díky finančním prostředkům VZ byly dokoupeny přístroje a kancelářská technika (včetně počítačové techniky a software) pro Vertebratologickou laboratoř, která nyní se stávajícím vybavením umožňuje efektivní zpracování ekologických dat z terénních výzkumů (video-, audio- a UZ-technika, mikrotechnika, IR monitorovací technika, měřicí technika a základní technika pro telemetrii apod.). Pro plánovaná telemetrická sledování však bude zapotřebí dokoupit miniaturní transmittery a pro studium potravní ekologie netopýrů sukční past. Byly rovněž pořízeny prostředky zefektivňující terénní výzkum. Vzhledem k tomu, že se v ekologických výzkumech stále větší část aktivit přesouvá z terénu do laboratoře, stává se současný prostor pracoviště limitujícím faktorem pro další rozvoj výzkumných aktivit. Tento nedostatek je zčásti kompenzován prostory na ÚBO AV ČR, kde jsou v současnosti dislokováni někteří studenti DSP.

Prostorové podmínky oddělení parazitologie jsou stále naprosto nevyhovující. V pěti nevelkých místnostech pracují 4 zaměstnanci a 8 studentů DSP (a diplomanti). Pracoviště je referenční laboratoří firmy OLYMPUS pro Českou republiku a je vybaveno několika špičkovými mikroskopickými systémy (BX 50 + Nomarski DIC + fotosystém PM10 + záznamový video systém a kreslicí zařízení; fluorescenční BX 60 + Nomarski DIC + fotosystém PM30; inverzní mikroskop IMT 2 + fázový kontrast + Nomarski a preparační stereomikroskop SZH 10 + kreslicí zařízení. Ke dvěma mikroskopům je připojen systém pro digitální analýzu obrazu OLYMPUS Micro Image. Z prostředků VZ byl zakoupen fázový mikroskop BX50 s kreslicím zařízením. V roce 2000 byla podána přihláška pro akreditačnímu řízení nezbytnému k legálnímu provozu experimentální báze. Cílem je vytvoření akvarijní místnosti, která bude svým uspořádáním vyhovovat předpisům zemi EU o chovu a držení pokusných zvířat. V současné době je připravován projekt týkající se uprav uvedené místnosti do podoby laboratorního chov ryb, který umožní experimentální práci v podmínkách odpovídajícím současným technickým, bezpečnostním, hygienickým i etických nárokům.

V roce 2001 byla dokončena rekonstrukce 2 laboratoří pro účely imunologického výzkumu s použitím technik molekulární biologie. V roce 2002 bude probíhat rekonstrukce dalších 2 místností, které budou začlěněny do stávající jednotky nových laboratoří, která bude také v tomto roce opatřena nezbytnou hygienickou smyčkou. Pro výzkumnou práci byly zakoupeny analytické váhy a binokulární mikroskop SZX-9. V prosinci 2001 proběhla kontrola akreditačního zařízení, na základě kterého byl v roce 2000 povolen chov a výzkum na drobných hlodavcích (s podmínkou technických úprav na 1 rok). Akreditace byla povolena na dalších 5 let.

V plánu na rok 2001 bylo publikovat celkem 20 prací a provést 2 instalace WWW. Po závěrečné sumaci nese v soupisu publikací této zprávy vročení 2001 celkem 44 prací. Na této publikační aktivitě se podílela jednotlivá oddělení takto: Biosystematika rostlin 6, Geobotanika 10+2 Postcoc., Biosystematika a ekologie bezobratlých KZE 6+2 Postdoc a KSFŽOZ 2, Hydrobiologie 7, Drobní savci 9, Paraziti obratlovců KZE 6. Bylo provedeno 14 www instalací. Bylo zveřejněno 34 konferenčních příspěvků (2 v SCI časopisech) z celkového počtu 20 navštívených konferencí. Zároveň je v tisku, ať z minulého období nebo nově předloženo v 2001 celkem 70 prací + 2 Postdoc. Na této aktivitě se podílela oddělení takto: Biosystematika 19, Geobotanika 8, Biosystematika a ekologie bezobratlých KZE 5+2 Postdoc., Hydrobiologie 11, Drobní savci 10, Paraziti obratlovců (KZE) 13 a (KSFŽOZ) 4.

Ehrenbergerová K., 2001: A review of taxonomic opinions on division of Festuca ser. Festuca in the Czech Republic and Central Europe. Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 35 (2000): 129-144, 2001. (In Czech).

Danihelka J., 2001a: Achillea setacea in the Czech Republic, with taxonomic remarks. Preslia, Praha, 73: 97-120.

Danihelka J., 2001b: Achillea pannonica in the Czech Republic, with taxonomic remarks. Preslia, Praha, 73: 213-244.

Danihelka J. & Rotreklová O., 2001a: Chromosome numbers within the Achillea millefolium and the A. distans Groups in the Czech Republic and Slovakia. Folia Geobotanica 36: 163-191.

Danihelka J. & Rotreklová O., 2001b: Achillea pratensis – a recently recognized species of the Czech flora. Preslia, Praha, 73: 1-27.

Řehořek V., 2001: Slunečnice hlíznatá (topinambur). In: Pyšek P. & Tichý L. (eds), Rostlinné invaze. Principy rostlinných invazí a expanzí, jejich vliv na původní rostlinná společenstva a příklady našich invazních druhů. Rezekvítek, Brno, p. 33.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001a: Poa pratensis agg. chloroplast partial trnL gene, intron 1 (including partial codes of trnL 5' exon and trnL 3'exon), cultivar Moravanka. – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431142.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001b: Poa pratensis agg. chloroplast partial trnL gene, intron 1 (including partial codes of trnL 5' exon and trnL 3'exon), cultivar Slezanka. – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431156.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001c: Poa pratensis agg. chloroplast partial trnL gene, intron 1 (including partial codes of trnL 5' exon and trnL 3'exon), cultivar Harmonie. – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431162.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001d: Poa pratensis agg. chloroplast partial trnL gene, intron 1 (including partial codes of trnL 5' exon and trnL 3'exon), E97/4c-1 (Brno-Kamenny kopec) – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431164.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001e: Poa pratensis agg. chloroplast trnL-trnF intergenic spacer DNA (including partial codes of trnL 3' exon and trnF exon), cultivar Moravanka (haplotype 1). – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 434551.

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001f: Poa pratensis agg. chloroplast trnL-trnF intergenic spacer DNA (including partial codes of trnL 3' exon and trnF exon), cultivar Moravanka (haplotype 2). – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431166.

 

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001g: Poa pratensis agg. chloroplast trnL-trnF intergenic spacer DNA (including partial codes of trnL 3' exon and trnF exon), cultivar Harmonie. – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 434557.

 

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001h: Poa pratensis agg. chloroplast trnL-trnF intergenic spacer DNA (including partial codes of trnL 3' exon and trnF exon), E97(4c-1 (Brno-Kamenny kopec) – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 431170.

 

Stoneberg-Holst S.D., Horová L. & Bureš P., 2001i: Poa pratensis agg. chloroplast trnL-trnF intergenic spacer DNA (including partial codes of trnL 3' exon and trnF exon), cultivar Slezanka – NCBI GenBank (www. nsbi.nlm.nih.gov) : bankit 434555.

Geobotanika

Danihelka J. 2001c: Flóra a vegetace zámeckého parku ve Valticích. – In: Kordiovský E. (ed.), Město Valtice, pp. 114–126, Moravia Press, Břeclav. Postdoc.

Danihelka J. & Grulich V. 2001: Botanicky významné lokality v okolí Valtic. – In: Kordiovský E. (ed.), Město Valtice, pp. 43–59, Moravia Press, Břeclav. Postdoc.

Danihelka J. & Šmarda P., 2001: Triglochin maritima na Slanisku u Nesytu. Zprávy Čes. Bot. Společ. 36: 45-47.

Hájková P., 2001: Mechorosty mokřadních, slatinných a rašelinných luk na území Hostýnských vrchů a jejich cenotická vazba. Čas. Slez. Muz., Ser. A, 50: 13-24.

Chytrý M., 2001: Phytosociological data give biased estimates of species richness. J. Veg. Sci. 12: 439-444.

Chytrý M., Sedláková I. & Tichý L., 2001: Species richness and species turnover in a successional heathland. Appl. Veg. Sci. 4: 89-96.

Kočí M., 2001: Společenstva vysokobylinných niv (Mulgedio-Aconitetea) v Hrubém Jeseníku. Čas. Slez. Muz., Ser. A, 50: 175-191.

Lososová Z. & Otýpková Z., 2001: Výskyt ohrožených druhů plevelů na jižní Moravě. Zpr. Čes. Bot. Společ. 36: 81-98.

Otýpková Z., 2001: Plevelová vegetace Bílých Karpat. Masarykova univerzita, Brno, 140 pp.

Pravcová M., 2001: Biologie, ekologie a aktuální stav výskytu Daphne cneorum v České republice. Zpr. Čes. Bot. Společ., Mater. 18: 117-125.

Pyšek P. & Tichý L., 2001: Rostlinné invaze. Principy rostlinných invazí a expanzí, jejich vliv na původní rostlinná společenstva a příklady našich invazních druhů. Rezekvítek, Brno, 40 pp.

Tichý L., Řepka R. & Šmiták J., 2001. Ohrožené rostliny města Brna. III. díl. Rezekvítek & Magistrát města Brna, Brno, 86+12 pp.

Danihelka J., Lososová Z. & Chytrý M., 2001: Dynamics of weed vegetation in tilled and mulched vineyards. In: Vegetation and Ecosystem Functions. Abstracts. 44^th IAVS Symposium, July 29 – Aug. 4, 2001, Freising-Weihenstephan, Germany, p. 182.

Chytrý M., 2001: Formalized classification of vegetation. In: The First Workshop on Information Technologies Application to Problems of Biodiversity and Dynamics of Ecosystems in North Euroasia (WITA’2001). Abstracts. Novosibirsk, Russia, July 9-14, 2001, p. 250.

Chytrý M., Valachovič M., Willner W., Exner A., Ujházy K. & Hrivnák R., 2001: Diagnostic species of Central European coniferous forests, established by fidelity calculations in large phytosociological databases. Vegetation and Ecosystem Functions. Abstracts. 44^th IAVS Symposium, July 29 – Aug. 4, 2001, Freising-Weihenstephan, Germany, p. 240.

Sedláková I., Chytrý M., Záhora J. & Tichý L., 2001: Management by burning in a Central European dry heathland. In: Vegetation and Ecosystem Functions. Abstracts. 44^th IAVS Symposium, July 29 - August 4, 2001, Freising-Weihenstephan, Germany, p. 56.

Řehořek V., 2001: Jak je to s původností společenstev tvrdého luhu (nejen na soutoku Moravy a Dyje)? In: Niva z multidisciplinárního pohledu IV. Sborník rozšířených abstrakt ke 4. semináři konanému 10. října 2001 v Geotestu v Brně, pp. 71-72.

Chytrý M., 2001: Česká národní fytocenologická databáze. (http://www.sci.muni.cz /botany/dbase_cz.htm)

Chytrý M., 2001: Czech National Phytosociological Database. (http://www.sci.muni.cz /botany/database.htm)

 

Danihelka J. (ed.), 2001: A guide to the pre-conference tour to South Moravia. 19–23 June 2001. 52 pp., ms. (http://www.palava.cz/czw/aktualne/planta/guide.htm).

 

Tichý L., 2001: JUICE, Software for vegetation classification (http://www.sci.muni.cz /botany/juice.htm).

Biosystematika a ekologie bezobratlých

Ptáček V., 2001a: Landscape pollination management of Rhophitoides canus Ev., (Hymenoptera, Apoidea, Halictidae) in seed production of alfalfa (Medicago sativa L.). Acta Horticulturae (561): 153-157

Ptáček V., 2001b: Some biological aspects of bumble bee (Bombus, Hymenoptera) management. Acta Horticulturae, (561): 279-286.

Beran L. & Horsák M., 2001: Taxonomic revision of the genus Azoniella (Mollusca, Gastropoda) in the Czech Republic and Slovakia. Biologia, Bratislava, 56/2: 141-148.

Horsák M., 2001: Současný stav našich hrachovek (Pisidium) a možnosti jejich využití v bioindikaci. Ochrana přírody, 56: 21-24.

Horsák, M. & Dvořák L., 2001: Present distribution of Lehmania macroflagellata (Molluca: Gastropoda) in the Czech Republic. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 50: 89-93.

Juřičková L., Horsák M., & Beran L., 2001: Check-list of the molluscs (Mollusca) of the Czech Republic. Acta. Soc. Zool. Bohem, 65: 25-40.

Opravilová V., 2001: Krytenky (Protozoa: Rhizopoda Testacea) potoků Moravského krasu a dvou potoků v Brně a okolí. Sborník Klubu přírodovědeckého v Brně (1989-2000). Klub přírodovědecký, Brno, pp. 59.

Schenková J., Komárek O. & Zahrádková s., 2001: Oligocheta of the Morava and Odra River basins (Czech Republic): species distribution and community composition. Hydrobiologia, 463: 235 - 240.

Váňa M., Holoubek I., Helešic , J., Šeda Z., Pacl A., Pekárek J. a kol., 2001: Quality of the natural environment in the Czech Republic at regional lavel. Results of the Košetice Observatory. Nakl. ČHMU Praha, 189 pp.

Helešic J., Kubíček F. & Zahrádková S., 2001: Hydrobiologie toků v Národním parku Podyjí. 10 let Národního parku Podyjí - Výzkum a ochrana. Odborná konference. 9.- 11. října, 2001, Vranov n.Dyjí. Správa NP Podyjí, Česká republika.

Helešic J., Soldán T. & Špaček J., 2001: New Records of Plecoptera in Central Europe (Czech Republic). X. International Conference on Ephemeroptera and XIV. International Symposium on Plecoptera. August 5-11, 2001, Univ. Perugia, Perugia, Italy, Program and Abstract Book: 66. (Poster).

Kopecký J., 2001: Habitat preference of ostracods (Crustacea, Ostracoda) in the Dyje and Morava floodplains. 2^nd Symposium for European Freshwater Sciences. July 8.-12., 2001, Unv. P.Sabatier, Toulouse, France, Absract book: 89. (Poster).

Drobní savci

Berková H., 2001: Ekologie společenstva netopýrů v Kateřinské jeskyni. Diplomová práce. KZE PřF MU.

Bryja J., Tkadlec E., Nesvadbova J., Gaisler J. & Zejda J., 2001: Comparison of enumeration and Jolly-Seber estimation of population size in the common vole Microtus arvalis. Acta Theriol. 46: 279-285.

Gaisler J., 2001: Rhinolophus ferrumequinum (Schreber, 1774) - Große Hufeisennase. Rhinolophus euryale Blasius, 1853 - Mittelmeerhufeisennase. Rhinolophus mehelyi Matschie, 1901 - Mehely-Hufeisennase. In: Krapp F. (ed.). Handbuch der Säugetiere Europas. Band 4: Fledertiere. Teil I: Chiroptera I. AULA-Verlag, Wiebelsheim., pp. 15-37, 59-74, 91-104.

Gaisler J., 2001: Netopýři údolí Říčky u Ochozu. Sborník Klubu přírodovědného v Brně (1989-2000): 35-40.

Gaisler J., 2001: A mammal species new to the Czech Republic - Savi's pipistrelle Hypsugo savii. Folia Zool. 50: 231-233.

Krupová M., 2001: Rozšíření Eptesicus serotinus a Eptesicus nilssonii v České republice. Seminární práce. KZE PřF MU, 35 pp.

Řehák Z., 2001b: The proposal of a modification of bat-detectoring in the field. Nietoperze, Wroclaw, II (2): 209-212.

Řehák Z. & Baroň I., 2001: Detectoring of flight activity of lesser horseshoe bats, Rhinolophus hipposideros, at a cave entrance over a year. Nietoperze, Wroclaw, II (2): 201-208.

Řehák Z. & Baroň I., 2001: Netopýři Hranické propasti. Speleofórum 2001, 20: 44.

Kontaktní adresa: vanhara@sci.muni.cz