Referee reports 2002 (in Czech)

Předložená rozsáhlá zpráva na 54 stranách shrnuje dosažené výsledky práce na řešení výzkumného záměru v roce 2002 a podává rovněž přehled nejdůležitějších poznatků získaných za celé dosavadní období řešení projektu v letech 1999 až 2002. Součástí zprávy je dále přehled prostorového, technického a personálního zabezpečení projektu a soupis veškerých publikací, které z jeho řešení vzešly.

Zpráva je členěna podle tématických okruhů, které jsou předmětem výzkumné práce jednotlivých řešitelských týmů Pracovní skupiny Biodiverzita. Tyto týmy jsou složeny z pracovníků katedry botaniky, katedry zoologie a ekologie a katedry fyziologie živočichů a obecné zoologie Přírodovědecké fakulty MU. Toto horizontální spojení různých oborů a soustředění sil na jednu problematiku pokládám za velmi šťastné. V přehledu výsledků dosažených v každém okruhu jsou nejprve uvedeny konkrétní cíle a záměry řešení a ve stejné struktuře pak získané poznatky prezentované ve formě krátkých anotací obsahujících odkazy na příslušné publikace.

Těžištěm výzkumu v oblasti geobotaniky byly formalizované popisy vegetace krajiny s důrazem na aplikaci pokročilých statistických metod, využití GIS a vytváření národní fytocenologické databáze. Konkrétní původní údaje byly získány při studiu plevelové vegetace jižní Moravy, flóry jihomoravských vesnic a při výzkumu přírodovědně unikátních chráněných oblastí (NP Podyjí, BR CHKO Pálava).

Výzkum drobných savců rovněž zahrnoval syntetickou studii o fauně BR a CHKO Pálava. Značný rozsah prací byl odveden při dlouhodobém monitorování netopýrů, jednak na zimovištích a také ve vegetačním období v údolních nivách velkých moravských řek a v Moravském krasu. Výskyt a ekologie drobných hmyzožravců a hlodavců byly studovány v CHKO Litovelské Pomoraví.

Přehled zabezpečení výzkumného záměru nabízí hodnocení stavu a perspektiv vědecké spolupráce s domácími i zahraničními pracovišti, vysvětluje návaznosti řešení záměru na jiné grantové projekty, ediční a publikační strategii. Analyzován je stav personální struktury řešitelských týmů, prostorové podmínky pracovišť a přístrojové vybavení.

Zpráva je přesvědčivým dokladem značného rozsahu odvedené práce. Jen v roce 2002 řešitelé uveřejnili čtyři monografie a 75 prací v časopisech anebo kapitol v knihách. Dalších 70 vědeckých prací je odesláno nebo připraveno do tisku. Tématicky je výzkumný záměr velmi široký, což je v případě universitního pracoviště evidentně výhodné. Rozmanitost výzkumného zaměření totiž vytváří zajímavou a pestrou nabídku pro studenty, kteří se rozhodují o tématech diplomových a doktorských prací. Účast studentů na řešení výzkumného záměru je v odpovídající míře rozsáhlá a doložená v četných odkazech na dokončené magisterské nebo doktorské práce. Šíře výzkumného záměru zároveň zákonitě vede k určité nevyrovnanosti kvality dosažených výsledků a jejich publikačních výstupů. Domnívám se, že do seznamu publikovaných vědeckých prací není nutné zařazovat populární články z časopisů jako je Živa anebo účelové publikace typu exkurzních průvodců. V řadě oblastí bylo nesporně dosaženo pozoruhodných vědeckých výsledků špičkové mezinárodní úrovně. Z hlediska publikační úspěšnosti je nesporně mimořádně vynikající tým zaměřený na parazitologii, který má bohatou bibliografii v prestižních mezinárodních časopisech s vysokým impaktním faktorem. Velice významné jsou ovšem také monografické publikace jako jsou Atlas savců nebo příspěvky do fauny dvoukřídlých. Mimořádně cenné je komplexní zpracování bioty Pálavy, které modelovým přístupem daleko překračuje regionální měřítko a je počinem v evropském kontextu vskutku ojedinělým. Metodologicky je velmi důležité, že některé týmy zapojené do řešení záměru běžně používají vyspělé techniky práce s DNA a aplikují analýzy molekulárních markerů v řešení rozličných otázek systematiky a ekologie. Tento přístup vede ke zvýšení odborné úrovně výzkumu a současně otevírá perspektivu uplatnění těchto metodik také v práci ostatních skupin z řešitelského pracoviště.

Závěrem mohu shrnout, že předložená zpráva přesvědčivě dokládá velký rozsah a uspokojivou kvalitu práce odvedené při řešení výzkumného záměru. Je nesporné, že vynaložené prostředky byly využity velmi účelně a rozumně a vedly k obohacení a zkvalitnění výzkumné činnosti na řešitelském pracovišti. Plánované cíle tak byly dosaženy a v některých ohledech zřejmě i překročeny.

 Význam a potreba zintenzívnenia štúdia živých organizmov na všetkých úrovniach organizácie života na zemi sa z roviny oneskorených politických rozhodnutí prijatých na medzinárodných megakonferenciách (napr. Rio de Janeiro 1992, naposledy Johannesburg 2002) premietol, našťastie takmer okamžite, do priorít vedeckého výskumu v jednotlivých signatárskych krajinách a vo všetkých typoch národných a medzinárodných grantových agentúr. Podpora výskumu biodiverzity sa v ostatnom desaťročí stala celosvetovým trendom a základným biologických disciplínam, ktoré boli po určitý čas neoprávnene upozaďované, sa otvorili nové výskumné (aj finančné) možnosti. Biológovia sa ponúknutej šance chopili, čo sa prejavilo najmä v prieniku nových metodík, v oživení bežiacich, alebo začatí nových veľkých projektov (napr. Flora Europaea, Fauna Europaea, European Vegetation Survey a i.). Je zrejmé, že výskumný zámer biologických katedier, združených do pracovnej skupiny Biodiverzita, zapadá naprosto presne do súčasných medzinárodných trendov.

Stredoeurópsky priestor bol tradične považovaný za relatívne dobre preskúmaný z hľadiska základných biologických vied. Už pri prvých pokusoch odpovedať komplexne na elementárne otázky o druhovej pestrosti a distribúcii živých organizmov sme zistili, že naše vedomosti sú veľmi kusé, nedostatočné. Že o celých obrovských skupinách (cyanobaktérie, riasy, mikromycéty, hmyz a i.) nevieme podať ani kvalitatívne informácie o ich výskyte v študovanom priestore.

Ďalšie vytriezvenie z pocitu, že o biote okolitej krajiny už vieme dosť, nastalo pri snahách o zistenie kvantitatívnych charakteristík (výskytu) organizmov na danom území (pre drvivú väčšinu neexistujú dostatočné dáta), pri snahách o poznanie dynamiky živých systémov – ontogenézy, fylogenézy, sukcesie, pri snahách zvýšiť úroveň objektivity a zrozumiteľnosti usporiadania (klasifikácie) a interpretácie získaných poznatkov. V tomto duchu by bolo možné pokračovať dlho. To preto, že pred biológmi stojí určite viac nepoznaného ako doposiaľ poznaného a rovnako ako v iných disciplínach sa počas hľadania odpovede na jednu otázku vynorí desať ďalších. Ani tie prvé otázky, akokoľvek sa zdajú jednoduché, však nie je možné opomenúť, vynechať, “preskočiť”. Bez ich zodpovedania chýba základná poznatková “matrix”, ktorá umožňuje lepšie zúžitkovanie a pochopenie novších, podrobnejších, hlbších poznatkov a ich vysvetlenie vo vzájomných súvislostiach. Otvorené otázky, nepoznané objekty a javy, ktorých sa pod pojmom biodiverzita skrýva nepreberné množstvo, sú pre každého bádateľa tou najväčšou a najpríťažlivejšou výzvou (a to aj odhliadnuc od najnovších medzinárodných trendov).

Skupina 34 vedeckých pracovníkov z pracovnej skupiny Biodiverzita výzvu prijala a 1.) kontinuálne pokračovala v rozpracovaných témach, čím akceptovala vedúce vedecké osobnosti v jednotlivých vedných odboroch a zužitkovala ich dlhoročné skúsenosti a hlboké vedomosti; 2.) zároveň si v súlade so strešnou témou (biodiverzita) veľmi vhodne zvolila nové ciele a postupne ich v rámci VZ realizuje. (Poznámka: Význam slova ciele nie všetci riešitelia dôsledne rešpektujú. Formulácie “pokračovať vo výskume ..., priebežne sledovať ..., pokračovať v monitoringu ... a pod.” sú skôr popisom činností, ktoré vedú k cieľu – novému poznatku.)

Do budúcnosti je potenciálnou výhodou štúdium širokej škály úrovní organizácie – od molekulárno-biologickej až po úroveň spoločenstiev organizmov a ekosystémov. Od povahy a potrieb riešenej problematiky sa odvíja veľkosť skúmaného teritória. Tam, kde je to užitočné, ďaleko presahuje v nadpise vymedzenú strednú Európu (napr. geobotanické syntézy lesných spoločenstiev, biosystematické štúdium vybraných skupín taxónov). V iných prípadoch sú riešitelia VZ národnými koordinátormi rozsiahlych projektov. Za veľmi dôležité považujem paralelne prebiehajúce podrobné regionálne výskumy (Pálava, NP Podyjí, SZ Čechy a i.), ktoré sú nenahraditeľným zdrojom informácií pre komplexnejšie syntézy a všeobecnejšie zamerané štúdie. Nesporným prínosom je rozsiahla medzinárodná spolupráca.

Cieľom celého riešiteľského tímu je získať čo najviac a čo najkvalitnejších nových originálnych poznatkov o rôznych skupinách živých organizmov. Tento cieľ bol za posudzované obdobie (r. 2002) naplnený vrchovate. Rovnako dielčie úlohy a ciele, ktoré si stanovili jednotlivé systematické skupiny riešiteľov. Časť nových poznatkov sa premietla do už publikovaných prác, časť je v prácach odovzdaných do tlače, časť ešte čaká na zverejnenie. Zoznam publikácií na konci správy je obdivuhodný a mnohonásobne prevyšuje pôvodný plán. (Poznámka: Nedá mi, aby som sa spoločne s pani profesorkou Rychnovskou nepozastavil nad absurdnosťou plánovania počtu publikácií). Ešte významnejšia ako počet je kvalita publikovaných prác. Viaceré rozsiahle monografie zhodnocujú mnohoročné výsledky a poznatky autorov a niektoré z nich predstavujú míľniky vo svojej oblasti. Početné sú vynikajúce práce v renomovaných medzinárodných časopisoch, ktoré nezriedka predstavujú vrchol vo svojom vednom odbore. Vysoko pozitívne hodnotím veľký počet kvalitných publikácií v domácich časopisoch, ktoré tvoria poznatkovú bázu pre širšie syntézy a zároveň kultivujú národnú odbornú terminológiu.

Za najvýznamnejšie považujem, že vo všetkých oblastiach (zvyšovanie kvalifikácie riešiteľského tímu, modernizácia metodík a technického vybavenia laboratórií, zväčšovanie objemu nových originálnych vedeckých poznatkov, zvyšovanie počtu a kvality publikácií) je možné za obdobie trvania VZ pozorovať zreteľné pozitívne trendy. Preto podporujem rozhodnutie o predĺžení riešenia VZ do r. 2004, spomenuté na začiatku správy. Navrhujem predloženú správu prijať ako dôkaz o dosiahnutí stanovených cieľov a o užitočnom a zmysluplnom využití finančných prostriedkov.

 V Bratislave, 21. januára 2003

 RNDr. Ivan Jarolímek, CSc.