V areálu Univerzitního kampusu v Bohunicích právě žluto-vínově kvetou trávníky. Děje se tak díky dvěma poloparazitickým rostlinám, kokrheli luštinci a černýši rolnímu, které nejen že krásně kvetou, ale hlavně omezují růst jinak dominantních trav a jiných rostlin. Právě poloparazitickým rostlinám a jejich uplatnění nejen v ochraně přírody se dlouhodobě věnuje výzkum vědců z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
„V místech, kde rostou kokrhele, dominují mimo nich právě další kvetoucí rostliny a nikoli trávy, jak je tomu všude v okolí. Obohacují tedy místní trávníky a zároveň je zde díky nim prostor i pro další druhy. Současně omezují celkovou produktivitu trávníku, díky tomu porost nenaroste do takové výšky a není třeba jej tak často séci. V konečném důsledku tedy poloparazité také snižují náklady na údržbu ploch,“ popisuje blahodárný vliv kokrhele a černýše na okolí botanička Kateřina Knotková z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
V trávnících okolo budov univerzity již několik let rostou a postupně se dále rozšiřují. Původně zde byly vysety kokrhele k potlačení trávy třtiny křovištní, pak byl přiset i černýš, který se však napojuje na jiné spektrum hostitelů. Dnes je z plochy původně zarostlé travinami porost hrající všemi barvami. Aktuálně zde dominují právě poloparazité, ale také zvonky a různé druhy bobovitých rostlin, jako třeba štírovník růžkatý.
Poloparazitické rostliny tu ale nejsou jen pro potěchu oka, mají zde i svůj odborný význam. Aktuálně probíhající výzkum týmu Jakuba Těšitele, který byl podpořen i Grantovou agenturou České republiky, řeší, zda jsou tyto druhy schopné biologicky omezit růst invazních a expanzivních druhů rostlin. A tím pomoci k obnově původní biodiverzity, která na místě byla před invazí. Zjednodušeně řečeno projekt řeší, jak mohou být poloparazitické rostliny prospěšné v boji proti těmto úporným rostlinám a tím být i nápomocny v ochraně krajiny. Dosavadní výsledky naznačují velký potenciál v této oblasti. Další aktuálně probíhající výzkumy se zabývají interakcemi poloparazitů s bobovitými rostlinami.
V rámci projektů pracoviště ENVIROP na Přírodovědecké fakultě MU se pak hledá možné praktické uplatnění v ochranářském managementu degradovaných lokalit nebo se navazuje spolupráce se zemědělci a dalšími subjekty. Připravují se také semináře pro odbornou veřejnost o možnostech a limitech používání poloparazitů právě v městských trávnících.
Kokrhel luštinec (Rhinanthus alectorolophus) a černýš rolní (Melampyrum arvense) vypadají na první pohled jako jakákoli jiná rostlina. Rostou ze země, jsou zelené, barevně kvetou. Ovšem pod zemí jsou připojeny haustorii na kořeny okolních rostlin a odčerpávají z nich vodu a živiny. Tím omezují růst a rozmnožování svých hostitelů. Přestože by se mohlo zdát, že to jsou škůdci, kteří ničí rostlinná společenstva, v přírodě to funguje trochu jinak.
„I když v podstatě svým hostitelům ubližují, celkovému společenstvu a biodiverzitě prospívají. Jsou totiž schopni potlačovat dominantní druhy a tím uvolnit prostor i pro méně zdatné rostliny, které by jinak neměly v hustém zapojeném porostu šanci. Jsou tedy něco jako ekosystémoví inženýři, kteří pomáhají ve společenstvu udržet rovnováhu. Navíc oba druhy jsou velmi atraktivní pro hmyz včetně včel a čmeláků, poskytují jim potravu i úkryt,“ vysvětluje přínosy obou rostlin mladá výzkumnice.
Obě rostliny jsou jednoleté a rostou od suchých (černýš) po středně vlhká (kokrhel) otevřená stanoviště, jako jsou louky nebo stepi. Jsou to u nás původní druhy, které byly v minulosti považovány za významné plevele polí, ale díky dokonalejším technologiím čištění obilí již pro úrodu nepředstavují hrozbu, spíše naopak. Díky intenzifikaci a větší homogenizaci krajiny však tyto druhy významně ustoupily a nejčastěji je potkáme v chráněných územích.
Profesorka Jana Klánová získala prestižní ocenění Technologické agentury České republiky (TAČR) v rámci oslav 15. výročí jejího založení, které proběhly ve čtvrtek 7. listopadu v historické budově Národního muzea v Praze. Ocenění je uznáním jejího dlouhodobého přínosu pro TAČR a aplikovaný výzkum, stejně jako jejího působení ve funkci členky výzkumné rady TAČR.
Brno, město, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, se minulý týden stalo evropským centrem syntetické biologie. V brněnském planetáriu se totiž od 6. do 8. listopadu konala prestižní konference Applied Synthetic Biology in Europe VII, zaměřená na využití syntetické biologie v praxi. Na konferenci se sjelo 150 odborníků z více než 30 zemí světa, aby diskutovali o tom, jak mohou přístupy syntetické biologie pomoci řešit některé z nejpalčivějších problémů současnosti – změnu klimatu, onkologická onemocnění či ekologickou udržitelnost.
