Ve středu 5. února proběhl PhD Workshop. Akce je důležitou a povinnou součástí doktorského studia. Studenti 2. ročníku před publikem prezentují anglicky svůj projekt, vědecké hypotézy, dosavadní pokrok a plány do budoucna. Díky zpětné vazbě od odborného publika mohou studenti včas předejít možným problémům.

První vystupující byla Mgr. Kristína Briediková s tématem Evolution of insect circadian clock and its sensitivity to magnetic fields. Tento projekt zkoumá funkční roli genů cirkadiánních hodin u hmyzu pomocí RNA interference, Kristína sleduje jejich vliv na rytmické chování napříč druhy. Dále se zaměřuje na roli savčího kryptochromu v magnetosenzitivitě a testuje, jak elektromagnetická pole ovlivňují vnitřní hodiny hmyzu.
Tématu se věnuje v laboratoři doc. Martina Váchy.

Druhou vystupující byla Mgr. Šárka Hrachovinová s tématem Diagnostic and Prognostic Potential of Malignant Ascites for Ovarian Cancer Research. Tento projekt se zaměřuje na extracelulární vezikuly v ascitu jako možný zdroj prognostických a prediktivních biomarkerů pro high-grade serózní karcinom vaječníků. Optimalizací metod izolace EV a rozšířením analýzy biomarkerů si výzkum klade za cíl zlepšit včasnou diagnostiku a léčebné strategie pro pacientky s rakovinou vaječníků. Tématu se věnuje ve skupině dr. Venduly Pospíchalové.

Třetí vystupující byla Mgr. Eliška Kramná s tématem Regulation of proliferation in cardiomyogenesis. Tento projekt zkoumá regulaci proliferace kardiomyocytů během jejich diferenciace z pluripotentních kmenových buněk s cílem zlepšit strategie srdeční regenerace. Analýzou dynamiky buněčného cyklu a testováním pro-proliferativních faktorů, včetně signální dráhy ERK/DUSP6, se výzkum zaměřuje na zvýšení produkce kardiomyocytů pro regenerativní medicínu. Projekt vzniká v laboratoři dr. Jiřího Pacherníka.

Čtvrtým vystupujícím byla Mgr. Barbora Lišková s tématem Developmental Insights into Phenylalanine and Tyrosine Metabolic Diseases). Tento projekt využívá rybí model dania pruhovaného ke studiu patogeneze alkaptonurie a dlouhodobých účinků léčby nitisinonem. Díky pokročilým zobrazovacím a analytickým metodám se výzkum zaměřuje na optimalizaci léčebných strategií a získání nových poznatků o průběhu a léčbě tohoto metabolického onemocnění. Téma zpracovává v laboratoři dr. Petera Fabiana.

Pátým vystupujícím byl Ziyaurrahman Marhama Sirajudheen s tématem Decoding the skeletal stem cell niche identity and its function in skeletal homeostasis. Projekt zkoumá roli nové populace dermálních fibroblastů v niche kostních kmenových buněk při udržování zdraví kostí prostřednictvím metabolické regulace. Pomocí sledování buněčných linií a genetických nástrojů na modelovém druhu dania pruhovaného se výzkum zaměřuje na definování jejich funkce, sleduje vliv na udržování SSC a jejich ochrannou roli v prevenci akumulace toxických metabolitů u kostních poruch. Ziya pracuje také v laboratoři dr. Petera Fabiana.

Šestým vystupujícím byla Mgr. Zuzana Tomášiková s tématem The immune system driven alterations in 3D gut organoid – a model of sepsis-associated patholog. Tento projekt zkoumá, jak imunitní dysregulace přispívá k dysfunkci slizniční tkáně při sepsi a eosinofilní ezofagitidě se zaměřením na remodulaci tkáně a fibrózu. Použitím 3D modelů a imunitního profilování výzkum usiluje o pochopení toho, jak zánět narušuje integritu slizniční bariéry a přispívá k progresi onemocnění u obou stavů. Zuzana se tématu se věnuje v laboratoři dr. Jana Friče.

Posledním vystupujícím byl Mgr. David Zimčík s tématem SATB2 as a master regulator of cells producing hard tissues. Tento projekt zkoumá kritickou roli SATB2 ve vývoji kraniofaciálních struktur pomocí modelu myší s deficitem Satb2. Následky deficitu jsou různé abnormality jako rozštěp patra, hypoplazie dolní čelisti a zpoždění ve vývoji kostí. Výzkum se zaměřuje na pochopení mechanismů, jak SATB2 ovlivňuje degradaci Meckelovy chrupavky a osifikaci dolní čelisti, což osvětlí jeho širší vliv na kraniofaciální vývoj. Téma zpracovává v laboratoři prof. Marcely Buchtové.