|
|
|
OFIŽ: novinky pro prosinec 2021
Milí studenti, kolegové a přátelé,
posíláme novinky a zajímavosti pro měsíc prosinec.
Přejeme vám všem pohodové Vánoce a co nejsnazší učení se na zkoušky! 🎁🔔
Když byste měli novinku, akci nebo zajímavost, kterou byste chtěli do příštího newsletteru přidat, pište na lus@sci.muni.cz.
|
|
|
|
|
Bi3332, Bi7603, Bi9605 – seminář probíhá každou středu, v místnosti B11/306:
- 1. 12. soutěžní přednášky: M. Myšková, M. Satkova, T. Szotkowská, V. Zmátlo + J. Šebestíková online
- 8. 12. vyhodnocení soutěžních přednášek, Prof. Vítězslav Bryja: Od výzkumu k aplikaci (cena Neuron za propojení vědy a businessu)
- 15. 12. závěr
|
|
|
|
|
|
V posledním měsíci se nám poštěstilo a vědci i studenti získali hned několik ocenění za svou práci, tak se s vámi s radostí o tyto úspěchy podělíme. Všem oceněným srdečně gratulujeme! 🎉
|
|
|
|
U příležitosti 100. výročí založení Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, byly uděleny pamětní medaile významným osobnostem, které zásadní měrou přispěly k jejímu rozvoji.
Mezi oceněnými byl i prof. RNDr. Vladimír Šimek, CSc.
Pan profesor Šimek od roku 1964 působil na katedře srovnávací fyziologie a obecné zoologie a po roce 1990 zde obnovil výzkum fyziologie savců a následně nově ustanovenou katedru až do roku 2005 vedl. Byl garantem oboru a rozsáhle se věnoval také výuce. Musel zvládnout množství dlouho neřešených problémů organizačního charakteru zděděných z minulosti, jako byla například obtížná prostorová situace a roztříštěnost pracoviště, které je však dnes, coby Oddělení fyziologie a imunologie živočichů, plně konsolidované a úspěšné. Unikátně propojuje živočišnou fyziologií s imunologií a vývojovou biologií, což je v rámci naší země ojedinělé. K tomuto vynikajícímu stavu profesor Šimek přispěl významnou měrou.
Srdečně gratulujeme k ocenění a děkujeme za veškeré úsilí, péči a osobní laskavost, které OFIŽ věnoval!
|
|
|
Ocenění MUNI Scientist pro Marcelu Buchtovou
Masarykova univerzita udělovala svým předním vědcům ocenění MUNI Scientist za špičkové výsledky a významné počiny v oblasti výzkumu a jednou z oceněných je i Marcela Buchtová!
Ocenění získala za:
i) Založení a následný rozvoj nové specializace Vývojová biologie na PřF MUNI. Tato specializace umožňuje studentům zkoumat veškeré aspekty vývojové biologie na širokém spektru modelových organismů (hlístice Caenorhabditis, hmyz Drosophila, ryba Danio, obojživelník Xenopus, plaz Chamaeleo, pták Gallus, savec Mus), čímž je celý studijní obor zcela jedinečný v celé České republice.
ii) Rozvoj oboru vývojové biologie v kontextu střední Evropy, kdy je spoluzakladatelkou a současnou prezidentkou Visegrád Group Society for Developmental Biology (V4SDB), která má za cíl sdružovat vědce z oblasti vývojové biologie, rozvíjet mezinárodní spolupráce a posouvat úroveň výzkumu v této oblasti. V4SDB byla zároveň rozpoznána mezinárodně a stala se plnohodnotným členem International Society for Developmental Biology (ISDB).
iii) Vynikající publikační činnost – jedním z jejích nejčerstvějších úspěchů je publikace v prestižním mezinárodním časopise ACS Nano. Tato práce novým způsobem popisuje působení nanočástic oxidu olova na exponované tělní orgány, včetně popsání procesu jejich eliminace z organismu.
|
 |
|
|
MUNI Innovation Award pro vědce z OFIŽ!
U příležitosti Business Research Forum neboli veletrhu pro spolupráci Masarykovy univerzity s aplikační sférou, Masarykova univerzita poprvé ocenila výjimečné inovační počiny svých vědců. Takové, které se podařilo zdárně zavést do praxe, napomohly ke zdokonalení výrobků či služeb anebo jiným způsobem přispěly ke zvýšení společenské relevance výzkumných aktivit Masarykovy univerzity.
Ze sedmnácti oceněných putují hned tři na oddělení OFIŽ, a to ocenění pro:
Alenu Žákovskou
za dlouhodobý výzkum lymeské boreliózy a jejího dopadu na společnost, související mediální a další významnou osvětovou činnost směrem k laické i odborné veřejnosti včetně přímé spolupráce s pacienty s lymeskou boreliózou – zejména v případě chronických obtížně léčitelných forem.
Vítězslava Bryju a Pavlínu Janovskou (OFIŽ) a Kamila Parucha z Ústavu chemie PřF
za unikátní výzkum v oblasti inhibice kasein kinázy 1, který vedl k založení univerzitní spin-off společnosti, jejíž hlavní ambicí je dovést vybranou sloučeninu do klinického testování.
|
|
|
Ocenění za výzkum lymské boreliózy pro studenty OFIŽ
Spolek Borelióza CZ udělil čestné uznání našim studentům za jejich bakalářské a diplomové práce, které přispěly k výzkumu lymské boreliózy.
Třetí místo za ročník 2021 sdílela Bc. Blanka Kuldová za bakalářskou práci „Monitoring léčby lymeské borreliózy“ s Bc. Lenkou Popelovou, která sepsala bakalářskou práci „Kombinované léčebné protokoly pro léčbu lymeské borreliózy a koinfekcí“.
O druhé místo se opět podělili Bc. Jakub Opelka z Jihočeské univerzity a naše studentka Mgr. Lucie Šmídová, která vypracovala diplomovou práci na téma „Stanovení oxidativního vzplanutí fagocytů v odpovědi na modelové genospecies Borrelia burgdorferi s. l. spojené s detekcí vybraných patogenů z I. ricinus“.
A první místo v soutěži obsadil Mgr. Jiří Petráš za diplomovou práci „Monitoring aktivity a pozitivity Ixodes ricinus na vybrané mikroorganismy se zaměřením na možnost koinfekce Borrelia burgdorferi s. l. s Chlamydia-like organismy“.
Bohužel studenti si z různých důvodů ocenění osobně převzít nemohli, proto diplomy v zastoupení s radostí převzaly jejich školitelky.
|
|
|
|
|
|
Iniciativa Czexspats in Science pořádá i letos „Konferenci pod stromeček“, která se tentokrát zaměří na téma otevřenosti české vědy. Vedle diskuse na toto téma vystoupí také mladí vědci se svými kariérními příběhy, takže se můžete nechat inspirovat!
Termín: 10. 12. 2021 od 13:45
V případě zájmu doporučujeme registrovat se co nejdříve. Registrace je otevřena do 9. 12. 2021.
Dopoledne před samotnou konferencí probíhá ještě workshop „Dobrá výzkumná skupina“ o tom, jak poznat dobře fungující výzkumnou skupinu a vedoucího, který vám pomůže vědecky vyrůst.
Registrace na workshop je možná zde do 8. 12. 2021.
|
|
|
|
|
|
V současné době je otevřená možnost podávat návrhy na interní granty MUNI pro studenty v kategorii „Podpora vynikajících diplomových prací“.
Grantový návrh na podporu své diplomové práce mohou podávat studenti navazujících studijních programů MU zapsaní v prvním semestru svého navazujícího magisterského studia, jejichž bakalářská práce byla hodnocena závěrečnou známkou A.
Termín pro podání přihlášky: 16. 11. 2021 – 31. 1. 2022
Finanční podpora na jeden projekt činí až 60.000 Kč a zahrnuje i odměnu pro studenta.
|
|
|
|
|
„Myš s klokaníma nohama“ – analýza mezidruhové transkriptomiky
Jerboa – „myš s klokaníma nohama“, se v evoluci od obyčejné myši oddělila přibližně před 55 miliony let. Vědci se nyní snažili rozluštit, které geny stojí za tak gigantickým nárůstem dolních končetin právě u jerboí.
Využili k tomu srovnání trankriptomu, tedy celkového souboru transkriptů, především mRNA a nekódující RNA, v určité populaci buněk. Porovnáním transkriptomů chrupavek u nohou myší a jerboí dokázali vědci identifikovat fond potenciálních genů vázaných na velikost nohy – celkem 1755 kandidátních genů.
Nakonec vědci použili řadu tzv. network analýz, aby se pokusili určit, které geny by mohly mít mimořádné účinky na tvarování nohou jerboí. Vědci geny katalogizovali, zkoumali jejich funkci a signální dráhy, které v těle ovlivňují. Ale jak to tak ve vědě a v životě bývá, nic není úplně jednoduché. 😊 Vědci zjistili, že signální dráhy a geny způsobující gigantický vzrůst dolních končetin jerboí jsou komplexně propojené a vzájemně se ovlivňují. Nelze tedy jednoduše říct, které geny konkrétně za vzrůstem končetiny stojí.
Sami vědci výsledek přirovnali k tomu, jako by objevili klubko špaget, které má na vzrůst nohou u jerboí zásadní vliv. A ve chvíli, kdy se snažíte z klubka jednu špagetu vytáhnout, taháte všechny další špagety, které jsou s tou první spojené.
Ale přesto se ukazuje, že některé „špagety“ jsou důležitější než jiné. Tým například identifikoval gen nazvaný Shox2, který je exprimován v tlapkách jerboí, ale ne v tlapkách myší. Shox2 kóduje transkripční faktor, který určuje, jaké další geny se zapnou, nebo který specifikuje, jaká část DNA genu je skutečně přeměněna na protein. Transkripční faktory obecně mohou mít obrovské kaskádové efekty, které mění celé sítě genů – funkce genu Shox2 byla například již dříve popsána u Turnerova syndromu u lidí, kde pravděpodobně souvisí naopak s růstovou retardací. Další geny s odlišnou expresí u jerboí byly ty, které jsou běžně spojovány s vypnutím růstu kostí u myší, takže to vypadá, že u jerboí nejsou vypnuty určité geny, které růst končetin v určitém momentu zastavují.
Celkově tyto provedené analýzy ilustrují nový způsob, jak se pokusit porozumět genetice za biologickým procesem. Většina našeho chápání funkce genů závisí na mutacích a vyřazení genů z funkce, zde však autoři využili evoluční změny mezi dvěma zvířaty, aby se pokusili odhalit geny podílející se na určitém fyzickém rozdílu.
Speciálně pro Bryjalab můžeme dodat, že jednou ze signálních drah zapojených do „klubka špaget“ je i Wnt/β-catenin signalizace. 😉
|
|
|
|
Prohlédněte si ty nejvtipnější záběry z přírody, které se dostaly do finále soutěže Comedy Wildlife Contest!
|
|
|
|
