Ve středu 8. února proběhl PhD workshop. Jedná se o jeden ze záchytných bodů našeho doktorského programu, kdy studenti 2. ročníku během 15 minut představují v angličtině svůj projekt, a to nejen odborné komisi, ale také širšímu publiku.

Včasné představení dosavadních výsledků a přiblížení plánů do budoucna pomáhá včas zachytit a řešit případná slabší místa projektů, díky široké diskuzi je také možné nahlédnout problematiku z jiných pohledů. Každý student následně dostane osobní zpětné vazby.

Všechna vystoupení byla letos na velmi vysoké úrovni, a tak nezbývá než mladým vědeckým pracovníkům popřát úspěšné pokračování projektů.

Mgr. Barbora Hutečková prezentovala svůj projekt zaměřený na studium buněčného osudu v ektodermálních plakodách ústní dutiny. Pod vedením doc. Buchtové se zaměřuje na řezákovou oblast dolní čelisti, kde se z jednoho epiteliálního ztluštění vyvíjejí dvě odlišné struktury – zub a vestibulum oris. Ukazuje se, že se obě struktury při vývoji vzájemně znatelně ovlivňují. Barbořin výzkum by mohl pomoci k objasnění vzniku některých defektů ústní dutiny, například odontomů nebo cyst.

Mgr. Antónia Mikulová se během doktorského studia zajímá o inhibici casein kinázy 1 (CK1), a to v kontextu léčby chronické lymfocytární leukémie (CLL). Projekt navazuje na práci, která na myším modelu Eµ-TCL1 ukázala vyšší efektivitu CK1 inhibitoru na zpomalení progrese CLL oproti dosud nejpotentnějším lékům používaných v klinické praxi (ibrutinib, venetoclax). Pod vedením dr. Janovské se Tonka snaží popsat konkrétní mechanismus, kterým CK1 inhibitory rozvoj CLL zpomalují, a to jak v kontextu leukemických B-buněk samotných, tak také v kontextu interakce leukemických B-buněk s T-buňkami.

Mgr. Jiří Petráš se ve svém projektu zabývá vlivem polyaromatických sloučenin a jejich metabolitů na buněčný metabolismus. PAS byly doposud známy spíše pro své genotoxické a karcinogenní účinky, Jirka se ale v rámci výzkumné skupiny prof. Vondráčka zaměřuje na signální dráhu aryl uhlovodíkového receptoru (AhR), jenž hraje roli nejen v metabolismu těchto sloučenin a tvorbě jejich reaktivních metabolitů, ale také interaguje s celou řadou dalších signalizačních drah zapojených do kontroly metabolismu a endokrinní signalizace. Současné informace i předběžné výsledky týmu tak naznačují, že některé polyaromatické polutanty mohou narušit např. metabolismus a transport glukózy mezi buňkou a jejím okolím, ovlivňovat procesy energetického metabolismu nebo proteosyntézu. Získané výsledky pomohou lépe pochopit vztah mezi touto významnou skupinou environmentálních polutantů a moderními civilizačními onemocněními spojenými s poruchami metabolismu.

Mgr. Miriam Sandanusová se zabývá bakteriálními extracelulárními vezikuly (EV) v souvislosti se zánětlivými onemocněními trávicího traktu (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida). Pod vedením doc. Kubaly se soustředí zejména na EV produkované gram pozitivními bakteriemi druhu Enterococcus faecium a jejich interakcí s imunitními buňkami hostitele. Hlavním cílem je objasnit, jak tyto vezikuly modulují imunitní odpověď a přispět tak k pochopení patogeneze zánětlivých onemocnění střev.

Mgr. David Vysloužil se v rámci svého PhD projektu zaměřuje na primání cilium – evolučně zachovalou signální organelu přítomnou na široké škále živočišných buněk. Pod vedením dr. Čajánka se svými experimenty snaží objasnit úlohu genu/enzymu Tau-Tubulin Kinázy 2, klíčového regulátoru procesu vzniku cilií. Při své práci využívá především in vitro kultivované buněčné linie, ale v poslední době se snaží rozšířit svůj repertoár také o in vivo modely – konkrétně by se rád zaměřil na práci s daniem pruhovaným (Danio rerio). Davidova pozorování najdou v budoucnu uplatnění jednak na polích buněčné a vývojové biologie, mají však také potenciál přispět k objasnění podstaty řady lidských onemocnění spojených s dysfunkcí cilií.