Česká polární stanice, kterou v letech 2004 až 2006 postavila na odledněném území ostrova Jamese Rosse v Antarktidě Masarykova univerzita (MU), jež ji také od té doby spravuje, si připomene 15. výročí od oficiálního uvedení od provozu. Stanice byla dokončena 4. března 2006 a v následující vědecké sezóně byl její provoz slavnostně zahájen 22. února 2007, kdy byla pojmenována jako Česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela, jehož 200. výročí narození se letos připomíná takřka na celém světě.
„Před 15 lety byla stanice pokřtěna šampaňským vínem a její činnost byla oficiálně zahájena přestřižením pásky,“ připomněl Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MU, kde projekt na vybudování výzkumné stanice vznikl už v roce 1999. „Letošní 15 narozeniny stanice si vědci připomenou také přímo na místě, a důvod k oslavě bude dvojí, protože v tento den totiž zřejmě dokončí všechny své primární vědecké úkoly a budou se moci vrhnout na sekundární,“ prozradil Nývlt.
Přestože splnění cílů letošní expedice komplikovalo nebývale velké množství sněhu a nezvykle nestabilní počasí, vědci využili doslova každou chvíli, kdy bylo počasí příznivější, aby stihli odebrat vzorky živé i neživé přírody, posbírat z přístrojů data a realizovat primární měření a průzkumy. „Nudit se teď ale rozhodně nebudou, protože každý z výzkumníků i techniků cestuje do Antarktidy s mnohem větší náloží úkolů, než lze reálně zvládnout – částečně pro případ, že něco z plánů kvůli počasí nevyjde, ale i proto, aby se předešlo ponorkové nemoci, na kterou díky tomu není čas,“ uvedl Nývlt.
Zajímavé výsledky se očekávají od výzkumu vlivu stresu na fyzické zdraví pracovníků v polárních oblastech. Při vědeckém pobytu v Antarktidě jsou účastníci expedice vystaveni extrémním podmínkám, navíc téměř izolovaní od kontaktu s rodinou a prakticky se zbytkem světa. To však nutně nemusí u všech vyvolávat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace. Aby bylo možné reakce organismu na tuto extrémní změnu ověřit a porovnat, vyplňují účastníci expedice dotazníky a testy pozornosti a jsou také pravidelně monitorováni za pomoci speciálně vyvinutého přístroje Entrant. Ten měří stres na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu.
Účastníci letošní expedice pokračují v dlouhodobém monitoringu klimatu a komplexním sledování stavu polárních geosystémů a ekosystémů, tedy tamních ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy, odledněného území umožňujícího růst nižších rostlin, říčních a jezerních systémů a dalších geomorfologických útvarů. Zoologové se věnují výzkumu ryb, ptáků, například rybáků, chaluh, buřňáků a tučňáků, ze savců pak tuleňů, lachtanů, nebo rypoušů.
V rámci spolupráce Českého antarktického výzkumného programu s průmyslem a aplikační sférou jsou po celou dobu trvání expedice testovány komerční výrobky (outdoorové bundy značky Faramugo a systém pro zpevnění štěrkových povrchů BERA Gravel Fix, testovaný spol. Čegan s.r.o.), které se ucházejí o udělení licence na používání ochranné obchodní známky Testováno v Antarktidě.
Návrat letošní expedice zpět do České republiky se očekává v druhé polovině března.
Proměny, které se odehrávají v přírodních vědách či matematice, přilákaly více než 4 500 návštěvníků. Přes dvě stě nadšených přírodovědců z řad vědců a vědkyň, vyučujících a studujících, si pro ně 27. září 2024 připravilo celkem 62 stanovišť v obou areálech SCI MUNI.
CaviPlasma technologie pro čistění odpadních vod od těžko odstranitelných polutantů získává Cenu TA ČR v kategorii SPOLEČNOST a stává se také absolutním vítězem s titulem Český nápad 2024.
