Letošní expedice Masarykovy univerzity po více než měsíci dlouhé cestě spojené s přísnou karanténou dorazila na Českou vědeckou stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse, která se nachází u východního pobřeží Antarktického poloostrova. Polárníci by se zde podle plánu měli zdržet až do druhé poloviny března.
„Obvykle do Antarktidy směřuje dvanáct až patnáct, někdy i více lidí. Letos jsme to ořezali na naprosté minimum osmi lidí. Je mezi nimi pět vědců, expediční lékařka a dva technici,“ vysvětluje vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt, jak pandemie covid-19 ovlivnila letošní výpravu. Tu vede klimatolog a zkušený polárník Kamil Láska z našeho Geografického ústavu, dalšími členy posádky jsou naši vědci Jan Kavan (geomorfologie) a Pavel Švec (mikrobiologie), které doplnili Jana Smolíková (glaciologie) a Zbyněk Engel (UK Praha). Lékařkou je Daniela Murínová, o chod stanice se postarají technici František Vorel a Tomáš Spáčil ze společnosti Czechoslovak Ocean Shipping.
Tým vědců vyrazil na cestu v brzkých ranních hodinách 16. prosince 2020. Po dvou dnech dorazil s mezipřistáními ve Frankfurtu, Madridu a Santiagu de Chile do chilského Punta Arenas na nejjižnějším cípu Jižní Ameriky. „Leteckých společností, které mezi Evropou a Jižní Amerikou létají, je minimum. Z dřívějších pěti letů denně zbyly tři nebo čtyři lety za týden. Vměstnat se do nich bylo komplikované,“ sdělil Nývlt.
V Punta Arenas naši vědci strávili téměř měsíc v přísné karanténě, aby se minimalizovalo riziko spojené s šířením nákazy covid-19. „Jde o to, aby u nikoho nedošlo k jakémukoliv horšímu průběhu nemoci covid-19, protože evakuace lidí z Antarktidy je nesmírně složitá. A expediční lékař samozřejmě na místě nemá k dispozici veškeré vybavení, které je v evropských nebo amerických nemocnicích. Nejrychlejší evakuace přitom zabere několik dní a byla by to obrovská komplikace,“ uvedl Nývlt.
Po zajištění obnovení provozu stanice čeká na vědce práce v terénu. Nejprve je potřeba zabezpečit dlouhodobý provoz zařízení a přístrojů na základně, až následně bude možné provádět jednotlivá měření. „Vědci prakticky nebudou řešit žádné nové vědecké problémy a budou pokračovat v dlouhodobých monitorinzích, na kterých dlouhodobě pracujeme. To je nejpodstatnější pro udržení českého antarktického výzkumného programu,“ řekl Nývlt.
Mendelova vědecká stanice je chloubou české vědy. Slouží především k výzkumu změn klimatu ale i k realizaci více než třiceti vědních disciplín zkoumajících živou i neživou přírodu Antarktidy. Využívána je k testování odolnosti technologií a nejrůznějších výrobků vytvořených v Česku, jako jsou nátěrové hmoty, plasty, obuv nebo větrné elektrárny. Díky ní se do vědeckých projektů zapojilo již přes sto vědců nejen z ČR, ale i ze zahraničí.
https://fb.watch/37SY8kKSGY/ (autor: Filip Hrbáček)
Ve volebním obvodu Biologie bylo pro zbytek volebního období 2023-2026 volbou určeno pořadí:
Senátorem za volební obvod Biologie se tedy stal doc. Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D., zatímco další v pořadí...
Cenu Rudolfa Lukeše, kterou uděluje Česká společnost chemická ve spolupráci s Nadací Experientia, letos získává Martin Marek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně za významný přínos v oboru bioorganické chemie mořské luminiscence. Oceněný vědec se ve své práci věnuje proteinovým katalyzátorům,...
