Bronzovou medaili Masarykovy univerzity za celoživotní zásluhy včera slavnostně předal emeritnímu profesorovi Vítězslavu Otrubovi děkan fakulty Tomáš Kašparovský.
Vítězslav Otruba je zakladatelem výzkumu a výuky v oblasti atomové spektrometrie na Katedře analytické chemie (dnešní Ústav chemie) Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. S jeho vědeckou a pedagogickou činností jsou spjaty počiny, které představují významný přínos pro obor analytická chemie, a to v mezinárodním měřítku.
Bronzová medaile MU se uděluje pracovníkům MU, kteří dosáhli mimořádných výsledků a přispěli k rozvoji vysokého školství a MU. Medaili Vítězslavu Otrubovi udělil rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš na návrh děkana Přírodovědecké fakulty MU Tomáše Kašparovského. Návrh vypracoval Viktor Kanický.
Foto: Radek Miča
*19. 6. 1942 v Kyjově
Vítězslav Otruba vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity j. E. Purkyně v Brně a promoval jako analytický chemik v roce 1974. Na Katedře analytické chemie, nyní na Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU, pracuje od roku 1964. V roce 2010 byl jmenován profesorem.
Svůj výzkum zaměřil na atomovou emisní a absorpční spektrometrii. Oboru se věnoval nejen v podobě praktických analytických metod, ale i na úrovni základního výzkumu v oblasti fyzikálních principů. Profesor Otruba je reprezentantem té oblasti analytické chemie, která se věnuje konstrukci a vývoji nových přístrojů na měření analytického signálu.
Když v roce 1975 obhájil rigorózní práci o aplikaci Zeemanova efektu v atomové absorpční spektrometrii, byl jedním z prvních na světě, kdo tento princip pro atomovou absorpční spektrometrii použil. Uvedená metoda korekce pozadí patří až do současnosti k vybavení komerčních přístrojů pro AAS všech světových výrobců. Tehdejší prostředí v naší zemi nebylo nakloněno publikování výsledků vědeckého výzkumu v mezinárodních časopisech a práce Vítězslava Otruby uveřejněná v lokálním periodiku nenašla patřičný mezinárodní ohlas.
V roce 1974 zkonstruoval spolu s dr. Jaroslavem Jamborem první zdroj indukčně vázaného plazmatu (ICP) pro optickou emisní spektrometrii. Od roku 1976 se věnoval emisní plamenové spektrometrii s vysokou rozlišovací schopností ve vysokoteplotních plamenech se spektrometrem vlastní konstrukce.
Vítězslav Otruba je jedním z průkopníků dnes již zavedené základní metody pro prvkovou spektrální analýzu (ICPO-OES). V rámci projektů se zabýval vývojem a aplikací spektrálních metod pro analýzu předmětů kulturního dědictví, archeologických nálezů včetně kosterních pozůstatků, biologických materiálů, geologických vzorků a pokročilých technických materiálů včetně materiálů pro jadernou energetiku. Byl řešitelem a spolupracovníkem řady projektů financovaných Grantovou agenturou České republiky.
Novou etapu výzkumu zahájil Vítězslav Otruba v roce 1997 po získání projektu VS 97020 „Laboratoř plazmových zdrojů pro chemickou analýzu“ z programu MŠMT ČR „Posílení výzkumu na vysokých školách“. Současně s Národním centrem pro výzkum biomolekul (NCBR) tak vzniklo na naší fakultě další samostatné pracoviště základního výzkumu. Získané finanční prostředky byly investovány do nového přístrojového vybavení a vytvoření pracovních pozic pro mladé výzkumné pracovníky.
Neopomenutelnou aktivitou profesora Otruby je jeho pedagogické působení. Právě proto, že prošel etapou tíživých podmínek pro instrumentální vybavenost, vedl své studenty k maximálnímu a účelnému využití přístrojového vybavení a svými zkušenostmi jim pomáhá dosáhnout mezinárodně uznávané vědecké úrovně. Záběr jeho výuky je obdivuhodně široký, neboť kromě atomové spektrometrie jsou jeho přednášky zaměřeny na využití laserů v analytické chemii, elektronovou spektrometrii, měřicí techniku v chemii, metody analýzy pevných látek, vybrané analytické metody a techniky konzervace a na fotografickou chemii a fotografické techniky. Vychoval několik aspirantů a doktorandů.
Profesor Otruba je dlouhodobě aktivní ve Spektroskopické společnosti Jana Marka Marci, jejímž je členem. Od roku 1993 organizoval odborné semináře, na nichž také přednášel. V roce 2003 byl za svou vědeckou činnost oceněn medailí Jana Marka Marci a v roce 2006 byl zvolen do předsednictva hlavního výboru této společnosti jako předseda sekce atomové spektrometrie.
Medaili za mimořádný tvůrčí počin, knihu Co nás učí nádory – paralely v chování buněk a lidí, Janě Šmardové udělil a u příležitosti zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU předal děkan Tomáš Kašparovský.
Emeritní rektor Masarykovy univerzity Eduard Schmidt obdržel čestnou medaili za celoživotní zásluhy o rozvoj přírodních věd. Tu mu udělil a při příležitosti zasedání Vědecké rady Přírodovědecké fakulty MU předal její děkan Tomáš Kašparovský.
