Pohled na zahradu i celý areál fakulty z ptačí perspektivy je vždy velice zajímavý. Dnes se v některých místech dají používat drony s fotoaparátem, jinde se stále musíme spolehnout na střešní okénko okolní budovy, ze kterého se musíme s drahým foťákem nebezpečně vyklonit, abychom docílili kýženého snímku.
Okolní, z části ještě i secesní obytné budovy čtvrti Veveří, jsou vysoké asi 25 metrů, mívají kolem 5 podlaží a vysoké střechy, pod kterými se dnes pomalu budují honosné půdní byty. Nejvyšší stromy v zahradě dosahují stejných výšek. Jedním z nich je i živoucí fosilie, metasekvoje čínská, opadavý jehličnan známý původně jen ze zkamenělin a objevený v 50. letech v Číně jako žijící. Osivo této vzácnosti bylo rozesíláno do celého světa, takže i naše metasekvoje je stará asi 65 let.
Dřeviny ve městech se nedožívají takového věku, jakého by mohly dosáhnout ve svém přirozeném prostředí vhodného lesa. Jsou oslabeny nedostatkem prostoru pro kořeny, což je umocněno hned v začátku jejich života tím, že sazenice mají už při výsadbě zdeformovaný kořenový systém pěstováním v nádobách nebo i prostým přesazením a osekáním kořenů. Koruny stromů trpí letním žárem v horkém městě. Srážková voda se špatně zasakuje do udusaného terénu nebo rovnou odtéká po zpevněných plochách do kanálu. Neustálé výkopy a stavby poškozují kořeny, zasypávání kmenů rostliny dusí. Strunové sekačky poškozují kůru, kvůli drátům elektrického vedení se nevhodně prořezávají větve. Stromy se kvůli bezpečnosti lidí i majetku musejí odstraňovat předčasně, jakmile jim začnou zasychat první větve. I v našem areálu se stromové patro obměňovalo za posledních sto let cca dvakrát. Poprvé po druhé světové válce, kdy byla část dřevin vykácena na palivo a část poškozena bombami, a podruhé po rekonstrukci areálu v roce 2008.
Mezinárodní konsorcium bioinformatiků, vedené prof. Nadine Ziemert a hlavním vývojářem Dr. Canerem Bagcim, vyvinulo nový bioinformatický nástroj BGC Atlas. Nástroj umožňuje detekci a analýzu shluku genů v genomických datech z prostředí, takzvaných metagenomech. Tyto shluky genů jsou označované jako „Biosynthetic...
Celkem 13 ocenění předali 12. prosince v Křišťálovém sále Staré radnice v Brně děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (SCI MUNI) Tomáš Kašparovský, a rektor MUNI, Martin Bareš.
