Po Špilberku se opět pohybuje baron Trenck. Vrátil se v jedinečné digitální rekonstrukci

3. 10. 2019

Plastická zobrazení významných postav dějin jsou na poli rekonstrukcí poměrně tradičním postupem. Tým vědců z Masarykovy univerzity ve spolupráci s Muzeem města Brna a Kapucínskou hrobkou však zvolil modernější řešení. „Chtěli jsme lidem barona Trencka představit ve virtuálním prostředí. Tak, aby pro ně výstava byla vizuálně atraktivní a odnesli si z ní zážitek. Proto jsme se jako jedni z prvních rozhodli pro 3D digitální rekonstrukci,“ vysvětlila docentka Petra Urbanová z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU.

Odborníci nejdříve převezli Trenckovu mumii z brněnského kapucínského kláštera, ve které je trvale uložena, na CT vyšetření a poté ji začali zkoumat nejmodernějšími metodami forenzní antropologie a soudního lékařství. „Díky tomu jsme mohli nejen zjistit, jaké měl baron obličejové rysy, ale také jak dlouhé a silné prsty byly jeho prsty na rukou, zda trpěl bolestmi zad a zubů nebo jak se něm podepsal jeho divoký život,“ uvedla Urbanová. To vše návštěvníci uvidí a budou si o tom moci přečíst na informačních panelech.

Velkým lákadlem je rovněž počítačová animace Trencka po vzoru hollywoodských filmů. Lidem, kteří na Špilberk zamíří, tak nejslavnější tamní vězeň v dobovém oblečením zahraje na housle skladbu od Vivaldiho. K vidění bude i videomapping, který například odhalí, kde všude se v těle barona uchovaly kovové části, které pravděpodobně odpovídají fragmentům střel nebo kovovým zlomkům z výbuchu.

Podle vedoucího Oddělení archeologie Muzea města Brna Petra Vachůta bylo na projektu nejtěžší jej organizačně zvládnout. „Aby všechno klaplo, museli se spojit antropologové, informatici, 3D modeláři, historici, archeologové, soudní lékaři, radiologové, grafici a mnoho dalších. Někdy nebylo jednoduché se na všem dohodnout, ale věřím, že výsledek je fantastický,“ komentuje Vachůta s tím, že jej mezioborová diskuze velmi obohatila.

Baron Trenck se narodil 1. ledna 1711 a za svého života byl úspěšným vojenským velitelem. Těšil se velké přízni Marie Terezie, které pomohl ve válkách o rakouské dědictví. Habsburská císařovna také později zmírnila jeho trest smrti za domnělou urážku generála Löwenwalda na doživotní, a Trenck tak mohl svůj život v poklidu uzavřít na brněnském Špilberku. Ještě před svou smrtí v roce 1749 našel duchovní útěchu u kapucínů, jejichž řádu odkázal svůj majetek.

Nová výstava bude pro veřejnost otevřená vždy od úterý do neděle až do konce letošního roku. Vstup se nachází na malém nádvoří hradu Špilberk. Kdo dává přednost komentovaným prohlídkám, první šanci bude mít již 17. října od 16 hodin. A koho zaujme baron Trenck více a chtěl by ho mít i doma se všemi objevy antropologů v knižní podobě, může se těšit na publikaci týmu podílejícího se na výstavě, která vyjde příští rok.

Fotografie ze zahájení výstavy

Fotografie zachycující průběh výzkumu