U příležitosti 105. výročí založení Masarykovy univerzity byly 31. ledna 2024, ve Velké aule Karla Engliše na Právnické fakultě MUNI předány medaile MUNI také pěti osobnostem spojeným s naší fakultou.
Zlatou medaili Masarykovy univerzity převzal a prof. Jaromír Leichmann a prof. Jan Slovák. Stříbrnou medaili převzali prof. Jana Musilová, prof. Jan Šmarda a Mgr. Iva Zlatušková, které představujeme v krátkých medailoncích z programu události. Oceněným blahopřejeme.
Jaromír Leichmann byl v letech 2003–2005 předsedou fakultního Akademického senátu, v letech 2007−2010 působil jako ředitel Ústavu geologických věd. Dvě funkční období (2010−2018) byl děkanem Přírodovědecké fakulty (dále SCI MUNI). V té době získal pro fakultu velké investiční projekty do výzkumných infrastruktur, což nastartovalo značný růst publikačního výkonu, zviditelnění a zlepšení hodnocení SCI MUNI na výkonnostních žebříčcích. Od roku 2018 je proděkanem, v současnosti pro rozvoj a kvalitu. V této funkci úspěšně řídil koncepční změnu ve struktuře studijních programů, kterou umožnila nová akreditační pravidla po novele ZVŠ. Významně se zasloužil o koncepční rozvoj Ústavu geologických věd a celé SCI MUNI. Úspěšně přednáší, publikuje a věnuje se výzkumné práci. Spektrum jeho vědeckého zájmu je široké a sahá od klasické petrologie a luminiscenční mikroskopie přes geochemii až po geofyziku. V posledních letech se zaměřuje na vznik ložisek uranu a problematiku úložiště vyhořelého jaderného paliva. Je řešitelem mnoha národních a mezinárodních grantů.
Jan Slovák je výraznou vědeckou osobností, která významně přispěla k rozvoji MUNI a české vědy. Jan Slovák přišel na SCI MUNI v roce 1992. Jeho oblast výzkumu je diferenciální geometrie a geometrická analýza. V poslední době se věnuje i aplikacím diferenciální geometrie v medicinském zobrazování a teorii řízení. Je autorem a spoluautorem významných monografií a článků. Od svého nástupu na MUNI Jan Slovák prokazoval své organizační a řídící schopnosti. Nejprve to byla implementace projektu Tempus na katedře, pak funkce proděkana Fakulty informatiky MUNI a děkana SCI MUNI. Jako prorektor MUNI pro strategii a rozvoj v letech 2004–2005 významně přispěl k realizaci výstavby kampusu v Bohunicích. Poté vedl Centrum pro transfer technologií MUNI a v letech 2015–2023 byl ředitelem Ústavu matematiky a statistiky SCI MUNI. Ve funkci ředitele úspěšně realizoval internacionalizaci ústavu. Dlouhodobě působí ve vědeckých radách SCI MUNI, univerzity a Fakulty informatiky MUNI.
Jana Musilová působí na SCI MUNI a je jednou z předních osobností, která je dlouhodobě nejtěsněji spojena s výukou a výzkumem v oblasti fyziky. Významnou měrou se zasloužila o rozvoj celého systému fyzikálního vzdělávání na naší univerzitě. Aktivně se podílela na transformaci studia v rámci zavádění Boloňského procesu. V nedávné době pak významnou měrou přispěla k přípravě nového studijního programu Radiologická fyzika, kterému byla udělena akreditace. Od začátku devadesátých let také hrála velmi důležitou úlohu při rozvoji fakulty jako proděkanka nejprve pro vědu, výzkum, zahraniční styky a postgraduální studium v letech 1992–1996 a poté pro studium v letech 2000–2004. V letech 2004–2011 byla prorektorkou MUNI pro vědu a výzkum. Jako místopředsedkyně Vědecké rady a členka Akademického sněmu Akademie věd České republiky dlouhodobě pracovala pro dobré vztahy mezi Akademií věd a vysokými školami. Prof. Musilová je autorkou řady významných učebnic a učebních textů, např. třísvazkové učebnice Matematika pro porozumění v praxi (nakl. Vutium) a Mechanika (nakl. Munipress).
Jan Šmarda je uznávanou osobností, která svými dlouholetými a všestrannými aktivitami významně přispěla k rozvoji a dobrému jménu SCI MUNI a celé univerzity. Jan Šmarda pracuje na SCI MUNI od roku 1993, kde se věnuje výuce a výzkumu v oblasti molekulární biologie a genetiky. Za své mnohaleté pedagogické působení získal v roce 2022 Cenu rektora MUNI. Na fakultě krátce po svém nástupu založil laboratoř zaměřenou na molekulární biologii eukaryot. Jako první na celé fakultě úspěšně kultivoval lidské a živočišné buňky in vitro a věnoval se jejich studiu. Byl hlavním řešitelem několika tuzemských a zahraničních projektů EU, díky nimž bylo možné laboratoře vybavit moderní technikou a zavést nové experimentální metody pro výzkum eukaryotických buněk s přesahem do nádorové biologie. V tomto oboru je prof. Šmarda mezinárodně respektovaným odborníkem, což odráží více než 100 odborných článků v renomovaných časopisech, které vzešly z jeho týmu. K rozvoji fakulty a MUNI zásadním způsobem přispěl svým aktivním zapojením do budování experimentálně zaměřených biologických pavilonů univerzitního kampusu.
Iva Zlatušková po absolutoriu na SCI MUNI v roce 1991 na téže fakultě působila na pozici asistent, následně odborný asistent. V roce 1994 uzavřela navazující pracovní poměr na Fakultě informatiky MUNI, kam nastoupila jako systémová inženýrka. Od roku 1995 pracovala na pozici vedoucí studijního oddělení a systémový inženýr. Od roku 1999 působila na pozici vedoucí referent studijních programů a od roku 2001 na pozici vedoucí útvaru pro studium. Od roku 2002 byla jmenována kancléřkou MUNI a významně se začala spolupodílet na nastavení fungování univerzitních agend z pohledu rektorátu. Od roku 2019 došlo ke změně pracovní funkce na vedoucí pracoviště pověřence pro ochranu osobních údajů, a od stejného data je jmenována pověřencem pro ochranu osobních údajů MUNI. Spolupodílela se tak na důležitém dokumentu, Směrnici MUNI č. 1/2018 Ochrana a zpracování osobních údajů (ve znění účinném od 15. června 2020), který na základě evropské legislativy informuje subjekty údajů o podmínkách, za jakých jsou zpracovávány a chráněny jimi poskytované údaje, a jaká mají subjekty údajů v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů práva. Činnost Mgr. Zlatuškové na MUNI je také spojena s vykonáváním funkce tajemnice Akademického senátu MUNI a se členstvím v Radě pro kulturu a umění MUNI.
24. září nás navštívila skupinka absolventek a absolventů studia učitelství matematiky a fyziky. Studium ukončili v roce 1970, a tak jsme jim předvedli, jak se za tu dobu fakulta změnila.
Brno, město, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, se minulý týden stalo evropským centrem syntetické biologie. V brněnském planetáriu se totiž od 6. do 8. listopadu konala prestižní konference Applied Synthetic Biology in Europe VII, zaměřená na využití syntetické biologie v praxi. Na konferenci...
