Poster Martina Toula věnující se dynamice luciferázového proteinu byl na 45. ročníku kongresu FEBS 2021 ve slovinské Lublani vyhlášen nejlepším posterem dne a následně také oceněn jako výjimečný poster.
Toul, který působí v našich Loschmidtových laboratořích, na svém posteru představil výzkum zaměřený na nové přístupy pro identifikaci a cílenou úpravu dynamických oblastí proteinů, které jsou pro jejich efektivitu často klíčové. Postup byl následně aplikován na protein luciferáza, u nějž byla stonásobně prodloužena produkce světla (tzv. bioluminiscence) oproti původnímu krátkému "záblesku".
„To má velký význam v molekulární a buněčné biologii a klinické praxi, kde patří luciferáza mezi nejpoužívanější diagnostické systémy. Inženýrstvím luciferázy se navíc podařilo zmapovat, jakou nejpravděpodobnější cestou se dynamika tohoto proteinu evolučně vyvinula v přírodě během milionů let, my ji však v laboratoři díky nové inženýrské metodě urychlili a tento proces napodobili během pár měsíců,“ uvedl Martin Toul.
Výsledky bádání, na kterém vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU spolupracovali spolu s Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC-FNUSA, Masarykovým onkologickým ústavem, Univerzitou Cambridge a s Univerzitou Greifswald, nedávno zaujal prestižní časopis Nature Communications, který novou metodu proteinového inženýrství zařadil do výběru editora, který představuje 50 nejlepších článků, nedávno publikovaných v dané oblasti.
Přečtěte si také rozhovor s Martinem Toulem.
Brno, město, kde Gregor Mendel položil základy genetiky, se minulý týden stalo evropským centrem syntetické biologie. V brněnském planetáriu se totiž od 6. do 8. listopadu konala prestižní konference Applied Synthetic Biology in Europe VII, zaměřená na využití syntetické biologie v praxi. Na konferenci...
Cenu prorektorky Masarykovy univerzity za excelentní výsledky v doktorském studiu převzalo 10 absolventů naší Přírodovědecké fakulty, jejich školitelé i konzultanti. Gratulujeme.
