Martin Toul zabodoval na FEBS 2021

Toul, který působí v našich Loschmidtových laboratořích, na svém posteru představil výzkum zaměřený na nové přístupy pro identifikaci a cílenou úpravu dynamických oblastí proteinů, které jsou pro jejich efektivitu často klíčové. Postup byl následně aplikován na protein luciferáza, u nějž byla stonásobně prodloužena produkce světla (tzv. bioluminiscence) oproti původnímu krátkému "záblesku".

„To má velký význam v molekulární a buněčné biologii a klinické praxi, kde patří luciferáza mezi nejpoužívanější diagnostické systémy. Inženýrstvím luciferázy se navíc podařilo zmapovat, jakou nejpravděpodobnější cestou se dynamika tohoto proteinu evolučně vyvinula v přírodě během milionů let, my ji však v laboratoři díky nové inženýrské metodě urychlili a tento proces napodobili během pár měsíců,“ uvedl Martin Toul.

Výsledky bádání, na kterém vědci z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU spolupracovali spolu s Mezinárodním centrem klinického výzkumu ICRC-FNUSA, Masarykovým onkologickým ústavem, Univerzitou Cambridge a s Univerzitou Greifswald, nedávno zaujal prestižní časopis Nature Communications, který novou metodu proteinového inženýrství zařadil do výběru editora, který představuje 50 nejlepších článků, nedávno publikovaných v dané oblasti.

Přečtěte si také rozhovor s Martinem Toulem.