Přijďte se podívat na 15 posterů představujících unikátní a pestrou výzkumnou činnost Českého antarktického výzkumného programu.
Než se budeme věnovat samotným posterům, zmiňme fakt, na který můžeme být na Masarykově univerzitě hrdí. Jak uvádí Daniel Nývlt, vedoucí Českého antarktického výzkumného programu, který na GÚ PřF MU též vede vědeckou skupinu Polar-Geo-Lab a posledních dvacet let se intenzivně věnuje výzkumu antarktických a arktických oblastí: „Masarykova univerzita je jedinou univerzitou na světě (a jedinou veřejnoprávní institucí v ČR), která vlastní a provozuje vědeckou stanici v Antarktidě. Dlouhodobým antarktickým výzkumným programem zajišťuje České republice udržení konzultativního členství ve Smlouvě o Antarktidě a umožňuje jí tak spolurozhodovat o současném i budoucím využití ledového kontinentu. Výzkum současných přírodních změn Antarktidy je zásadním příspěvkem Českého antarktického výzkumného programu sídlícího na Masarykově univerzitě ke globálnímu pochopení probíhajících změn a současně zodpovědností České republiky pro budoucí generace žijící na této planetě," uzavírá Nývlt.
Výstavu s přispěním textů a fotografií kolegů připravil Jakub Holuša, student postgraduálního studia z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU (GÚ PřF MU), který se na svou první výpravu na Jih teprve chystá. Co je tématem výstavy? Jak uvádí sám autor: „Česká republika má vlastní vědecký program v Antarktidě. Zastřešuje ho Masarykova univerzita, která od roku 2007 provozuje Českou vědeckou stanici J.G. Mendela na ostrově Jamese Rosse a od roku 2018 i terénní stanový kemp s polní kuchyní na Nelsonově ostrově. Touto výstavou chceme lidem přiblížit alespoň 12 hlavních oblastí výzkumu našeho unikátního vědeckého programu, protože dílčích zapojených disciplín jsme již napočítali přes čtyři desítky,“ uzavírá Holuša.
Jednotlivé postery ukazují, nakolik je výzkum na ostrově Jamese Rosse multioborový: Zajímavé informace se dozvíte jak z oblasti výzkumu fyziologie rostlin, tak geologie, geomorfologie, ichtyologie a parazitologie, klimatologie, mikrobiologie, ornitologie či paleontologie. Nechybí ani historické okénko připomínající G. J. Mendela, po kterém je polární stanice sídlící a ostrově pojmenovaná; a emeritního profesora Pavla Proška z naší fakulty, který stanici založil. Najdete tu i poster o programu CARP, poster o tzv. rozsivkách (mikroskopických jednobuněčných řasách s dvojdílnou křemičitou schránkou) anebo velmi zajímavý poster o životě v moři kolem ostrova.
Jako návštěvníci a návštěvnice výstavy se dozvíte například o projektu zaměřeném na studium vlivu globálního oteplování na růst a rozvoj antarktické vegetace v pobřežních oblastech ostrova. Z posteru nazvaném „fyziologie rostlin“ zjistíte, že nehostinným oblastem Antarktidy často dominují společenstva lišejníků a že i přes zdánlivou křehkost dokáží díky celé škále ochranných mechanismů v těchto podmínkách přežívat. Jak? Například snížením obsahu vody při vysychání zkoncentrují nemrznoucí látky produkované v buňkách, čímž zvýší odolnost vůči mrazu v neaktivním stavu. A tušili jste, že lišejníky produkují pigmenty, které je chrání před škodlivými účinky UV záření? Jistě to nebude jediná zajímavost, kterou se z výstavy o Českém antarktickém výzkumném programu dozvíte, a tak s návštěvou neváhejte, i když zde výstava potrvá až do prosince 2022, načež se pak přesune do koridoru v Univerzitním kampusu Bohunice.
Proměny, které se odehrávají v přírodních vědách či matematice, přilákaly více než 4 500 návštěvníků. Přes dvě stě nadšených přírodovědců z řad vědců a vědkyň, vyučujících a studujících, si pro ně 27. září 2024 připravilo celkem 62 stanovišť v obou areálech SCI MUNI.
24. září nás navštívila skupinka absolventek a absolventů studia učitelství matematiky a fyziky. Studium ukončili v roce 1970, a tak jsme jim předvedli, jak se za tu dobu fakulta změnila.
