Trojice buvolů domácích byla ve středu vypuštěna v ptačí oblasti Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny – Husí pastviště. Jde o první chráněné území na jižní Moravě, kde budou tato zvířata pomáhat s udržováním pestré mozaiky mokřadní vegetace. Zavedení dlouhodobé pastvy velkých býložravců na chráněných evropsky významných mokřadech probíhá v rámci projektu LIFE in Salt Marshes, jehož hlavním řešitelem je odborné pracoviště Envirop z Masarykovy univerzity.
Trojice buvolích krav se od středy pohybuje na území o velikosti cca 5,5 ha v nově instalované mobilní elektrické ohradě. Buvolice zde budou vypásat hlavně rákos a zlatobýl, kterými chráněné mokřady často zarůstají, a tak vytlačují všechny ostatní druhy rostlin. Důsledkem jsou pak jednolité porosty, kde nic moc dalšího neroste a nežije. Buvolice vypásáním z neprostupného jednotvárného porostu postupně vytvoří mozaiku různých stanovišť, kde svůj domov najde mnohem více druhů hmyzu, ptáků, obojživelníků i drobných savců, než je tomu teď.
„Pastva velkých býložravců jako způsob péče o chráněná území funguje na mnoha místech po celé Evropě. Cílem našeho projektu je tento způsob obnovy a údržby chráněných mokřadů nastartovat a dlouhodobě udržet na jižní Moravě, a to i ve spolupráci s místními chovateli a zemědělci,“ vysvětluje Barbora Pelánková, projektová manažerka odborného pracoviště Envirop, z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Buvoli domácí, často označováni jako vodní buvoli, se v Evropě chovají minimálně od dob římských, pasou se zejména na jih od nás. Příklady dobré praxe, kdy pastva buvolů pomáhá s údržbou chráněných území, je celá řada. Můžeme se s nimi setkat v Maďarsku, Rakousku, Slovensku nebo třeba na Královéhradecku. Na jižní Moravu byly buvolice zapůjčeny z jihočeských Mirovic, z buvolí farmy Ohař. Svou přítomností pomohou nahrazovat všechny přirozené procesy, které kdysi zajišťovaly původní druhy kopytníků.
„Na tuto lokalitu se buvoli výborně hodí. Jsou nenároční na péči, nevybíraví, co se týče pastvy, dobře snášejí dlouhodobě podmáčené prostředí. Vyloženě milují válení se v bahně, čímž pomohou rozšiřovat také tůně, které mohou využívat další živočichové, jako jsou obojživelníci a hmyz, navíc mají velmi klidnou povahu,“ dodává Gašpar Čamlík, jednatel jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické a zakladatel ptačího parku Kosteliska, kde pastvu velkých býložravců k udržení pestrého mokřadního prostředí pro chráněné druhy využívají již několik let.
Vypuštění buvolů se uskutečnilo v rámci projektu LIFE in Salt Marshes, jehož hlavním řešitelem je odborné pracoviště Envirop z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pastvu býložravců za účelem obnovy a údržby druhově bohatých mokřadů má v projektu na starosti partner projektu, Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Pastva buvolů v oblasti Vodního díla Nové Mlýny probíhá díky spolupráci s Povodím Moravy s.p., které je vlastníkem pozemků a Jihomoravským krajem jako správcem chráněného území.
Spin-off společnost Masarykovy univerzity Enantis získala prestižní cenu BRKTHRU VOICES od New Incubation Ventures, inovační divize Estée Lauder Companies. Toto významné ocenění je udělováno průlomovým společnostem, které mají potenciál výrazně ovlivnit své příslušné odvětví. I díky tomuto úspěchu Enantis...
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle mizí. Tento dlouhodobý trend nyní potvrzují i reprezentativní data. Botanici z brněnské Masarykovy univerzity, ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí, shromáždili dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje...
