Lidé

Petr Bureš je docentem v oboru botanika na Masarykově univerzitě. Vede pracovní skupinu biosystematika rostlin. Jeho výzkum se zaměřuje na různé aspekty evoluce rostlin, kterými jsou zejména mezidruhová hybridizace, evoluce holocentrických chromosomů (nejen u rostlin), adaptivní evoluce velikosti genomu, evoluční důsledky centromerického drajvu. K jeho vědeckým zájmům patří i klasická rostlinná taxonomie – především rodů Cirsium a Eleocharis. K základním otázkám jeho výzkumu patří: Proč se některé druhy mohou v přírodě křížit extrémně často, zatímco jiné vůbec nebo jen vzácně (ačkoli k tomu mají spoustu příležitostí)? Má přirozená mezidruhová hybridizace nějaký dopad na vlastnosti často se křížících druhů? Byla větší rezistence holocentrických chromosomů proti klastogenním účinkům záření důvodem, proč právě organizmy s tímto typem chromosomů patřily k prvním kolonizátorům souše před půl miliardou let? Může soupeření homologických chromosomů o přežití při vzniku samičích gamet ovlivnit obrovskou divergenci ve velikosti chromosomů a genomů krytosemenných rostlin? Je autorem nebo spoluautorem více než 90 vědeckých článků nebo knižních kapitol. Jako supervisor vedl více než 65 bakalářských, diplomových či doktorských studentů. Je garantem magisterského studijního programu Botanika. Vede základní přednášku z fylogeneze a diverzity vyšších rostlin, přednáší však také třeba dějiny biologických věd nebo informační zdroje v botanice a vede i biosystematický seminář.

Ondřej Knápek studoval botaniku na Ústavu botaniky a zoologie na Masarykově univerzitě. Pracuje jako technik. Mezi jeho záliby patří pěstování rostlin, akvaristika a veteráni, zvláště motocykly.

Alexandra Šilerová vystudovala bakalářský a magisterský obor Agroekologie na Mendelově univerzitě v Brně. Bakalářskou i diplomovou práci napsala ve spolupráci s Ústavem systémové biologie a ekologie AV ČR, v.v.i. Ve své bakalářské práci zkoumala senescenci u buku lesního. V magisterské práci se zabývala odezvou asimilace CO2 u buku lesního a dalších dřevin na dynamický světelný režim. Ve skupině Systematika rostlin pracuje od roku 2011 jako odborný pracovník, zejména v laboratoři průtokové cytometrie.

Jakub Šmerda vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu na Mendelově univerzitě a následně pokračoval v doktorandském studiu na Agronomické fakultě v oboru Anatomie a fyziologie rostlin. V roce 2004 se nechal zlákat na Masarykovu univerzitu a ještě v průběhu doktorandského studia nastoupil na pozici vědecko-technického pracovníka na Katedře botaniky (v současné době Ústav botaniky a zoologie). V roce 2005 úspěšně obhájil disertační práci na téma: „Charakterizace druhu Paenibacillus mendelii sp.nov. pomocí genových a sekvenčních homologií“. Jeho specializací je využití/aplikace metod molekulární biologie při řešení biosystematických a evolučních otázek. Podílí se na řešení, analýzách a interpretacích aktuálních témat. Srdečním tématem je speciace a mezidruhová hybridizace v rodu Cirsium.

Pavel Veselý vystudoval učitelství matematiky a biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity a následně pokračoval v doktorském studiu na Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty. V roce 2015 úspěšně obhájil disertační práci na téma: „Vznikly největší genomy rostlin jako součást adaptace na geofytní strategii?“. Podílí se na řešení, analýzách a interpretacích aktuálních témat. Srdečním tématem jsou však i nadále otázky týkající se geofytů. Vede praktickou přednášku Evoluční morfologie rostlin a exkurzní předmět Chráněná území Brna a okolí 1 a 2. Rád cestuje po Mediteránu a vápencových oblastech. Ve volném čase je také nadšeným zahradníkem a pěstitelem okrasných i užitkových rostlin.

Ashini Dias vystudovala bakalářský obor botanika na univerzitě v Kelaniyi na Srí Lance. Titul MPhil získala na Hongkongské univerzitě. Ve svém bakalářském a magisterském výzkumu se věnovala rozmnožovací biologii rostlin. V současné době studuje doktorát na Masarykově univerzitě a studuje vztah autokompatibility a ztráty heterozygozity v rodu Cirsium (Asteraceae).

Klára Panda vystudovala bakalářský studijní program Ekologická a evoluční biologie na PřF Masarykovy univerzity v Brně, během kterého zkoumala rozdíly v reakci rostlin s monocentrickými a holocentrickými chromosomy na UV záření. Na navazujícím magisterském programu Botanika na PřF MUNI se zabývala vztahem mezi velikostí chromosomu a jeho centromery v bimodálním karyotypu rostlin (podčeleď Agávové). Ing. titul získala na AF Mendelovy univerzity, kde zkoumala signální dráhy hormonů a signalizaci abiotického stresu u drobné vodní rostliny Wolffia australiana. Nyní pokračuje doktorským studiem na PřF MUNI a věnuje se evolučním důsledkům chromosomálního holocentrismu.

Lucie Kozielová studuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity obory Biologie se zaměřením na vzdělávání a Chemie se zaměřením na vzdělávání. Momentálně zpracovává metodickou bakalářskou práci věnující se testování pufračních roztoků pro průtokovou cytometrii.

Jan Furch vystudoval obor Ekologická a evoluční biologie na Masarykově univerzitě, nyní pokračuje na navazujícím magisterském oboru Botanika - Biosystematika. V bakalářské práci se zabýval velikostí genomu, poměru GC bazí a velikostí průduchů. V diplomové práci plánuje tyto parametry studovat u bazálních krytosemenných.

Jaroslav Rohel je studentem Ústavu botaniky a zoologie, kde se zabývá fenoménem endopolyploidie u rostlin a výzkumem vegetace. Při výzkumu rád propojuje biosystematické a vegetační přístupy stejně jako práci v terénu s laboratoří. Ve volném čase se věnuje popularizaci biologie, zejména mezi studenty středních škol. Vystudoval bakalářský studijní program Ekologická a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, ve své bakalářské práci se zaměřil na vegetaci Moravského krasu a její změny.

Anna Hrádková studuje na Masarykově univerzitě bakalářský obor Ekologická a evoluční biologie se zaměřením na botaniku. Ve své bakalářské práci se zabývá endopolyploidií u jednoletých ruderálních rostlin.

Anežka Kováčiková studuje na Masarykově univerzitě bakalářský obor Ekologická a evoluční biologie se zaměřením na botaniku. Momentálně zpracovává bakalářskou práci na téma Počítání chromozomů rostlin v interfázních jádrech.

Kvido Lorenc studuje obor Ekologická a evoluční biologie na Masarykově univerzitě. Ve své bakalářské práci zkoumá endopolyploidii u rostlin za chladu.

Ondřej Švanda je studentem 3. ročníku bakalářského studia programu Ekologická a evoluční biologie - Botanika. Už od začátku studia chtěl výzkumnou činnost realizovat v laboratoři, ideálně také s využitím druhů rostlin, které se u nás v přírodě nevyskytují. Daří se mu tak při výzkumu endopolyplodie a sukulence, k čemuž využívá metod průtokové cytometrie a spektrofotometrie.

Jsem tedy studentkou oboru Speciální biologie se směrem Experimentální biologie rostlin na Přírodovědecké fakultě MU, svoji bakalářku budu vést na téma endopolyploidní odpovědi karnivorních rostlin na zvýšenou intenzitu gama záření v závislosti na typu chromozomální struktury.

Hana Hřebíčková je studentkou bakalářského studijního programu Ekologická a evoluční biologie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Ve své bakalářské práci se zabývá porovnáváním velikostí a hustoty průduchů monoploidních a polyploidních rostlin Ginkgo biloba.

Vít Kuchař získal bakalářský titul absolvováním oboru Ekologická a evoluční biologie na Masarykově univerzitě a na ten pak navázal magisterským studijním programem Botanika. Ve své diplomové práci se zabývá velikostí rostlinných buněk, a to zejména vztahem velikosti průduchů a úspěšností rostlin za sucha.

Kristýna Veselá absolvovala bakalářské studium v oboru Chemie konzervování a restaurování na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, svou bakalářskou práci obhájila na téma Staré vápenné pece v oblasti severozápadně od Brna v roce 2010, magisterské studium v oboru Farmacie vystudovala na Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno, kde diplomovou práci na téma Srovnávací anatomie vegetativních orgánů vybraných zástupců Solanaceae obhájila v roce 2013. Roku 2016 nastoupila na doktorské studium na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně na Ústavu botaniky a zoologie (obor Botanika) a tématem její dizertační práce je Nukleotypový efekt a jeho eko-fyziologické důsledky, v níž se zaměřuje na velikost genomu, velikost a hustoty různých typů buněk a jejich vztah k ekologickým vlastnostem druhů.