Kuchařka
k výrobě terária pro malou suchozemskou želvu
Lubomír Tichý
Pořízení
mláděte suchozemské želvy neznamená jen radost z nového člena domácnosti,
ale taky závazek poskytnutí maximální možné péče v co nejideálnějším
prostředí. Je proto třeba se před pořízením nového svěřence náležitě
připravit a vybavit. Nejdůležitější bude otázka, kam s ním.
Malá
želva zdánlivě nepotřebuje příliš mnoho prostoru. Jenže želvy se běžně
dožívají požehnaného věku přes 50 let (někteří jedinci chovaní v zajetí
až téměř 100 roků!!!) a celý život rostou. Malá třicetigramová želvička
může mít za deset roků dva kilogramy a velikost
Malou
želvičku lze snadno ubytovat v teráriu o rozměrech nejméně 60 x
Terárium
vhodné pro suchozemskou želvu je umístěné nejlépe na stole ve výšce 60-
Názorů
na správný substrát do terária je mnoho. Nejlépe uděláte, když nabídnete
želvě co možná nejpestřejší prostředí. A tady se bude hodit prostorný
výběh, který můžete udělat nejen funkční, ale současně i pěkný a zajímavý.
V jedné straně terária udělejte kopeček o výšce 5-
Do
druhé části terária, kterou můžete oddělit nízkou přepážkou v úrovni
substrátu, můžete zvolit zcela odlišný substrát – směs písku a lesní
hrabanky v poměru 1:1 až 1:2. Pokud budete místo hrabanky používat rašelinu,
nezapomeňte, že je to substrát velmi kyselý a želvy se s ním v přírodě
nikdy nesetkají. Je třeba jej proto neutralizovat například smícháním s rozdrcenou
starou omítkou nebo vápencovou prosívkou s z kamenolomu. K této směsi
můžete přidat ještě například antuku.
Malé
želvy, ač suchozemské, nemají ještě dokonale vyvinutou ochranu proti
dlouho trvajícímu suchu. Potřebují se proto minimálně na noc, ale raději
prakticky po celý den v době, kdy se „nesluní“, zahrabat do vlhkého
až mokrého substrátu. Tam nabobtnají podobně jako hrášek na vlhké vatě.
Dlouhodobý chov malých želv na suchém podkladu má za následek, špatný růst
krunýře želvy, ledvinové potíže a následný úhyn zvířete. Vyplatí se
proto pravidelně prolít jednou za pár dní piliny a písek tak, aby byl
substrát mokrý. Písek brzy na povrchu vyschne, ale piliny blízko lampičky zůstávají
teplé a mokré, a tam se vaše želva pravděpodobně na noc i zahrabe. Svlažit
můžete i druhou část terária například rosením. Pamatujte ale, že byste
měli dát želvě vždy šanci si v jediném okamžiku vybrat nejen mezi různým
typem substrátu, ale i mezi různými vlhkostmi a teplotami – základem správného
chovu je proto co nejpestřejší prostředí.
Lampu,
která ohřívá část prostoru terária přes den na
Želvy
se rády schovávají, proto doporučuji do každého terária přístřešek
vyplněný například bukovým listím a s volným dnem, aby se želva
mohla zahrabat.
Potravu
by měla želva dostávat na místě sušším, ale mimo lampu, aby rychle
nevysychala. Malé želvy se mohou krmit i několikrát (minimálně dvakrát)
denně a potrava musí zůstat čerstvá. Každý den ji pravidelně vyměňujeme.
Čím krmit želvy je napsáno zde.
Záměrně
zde neuvádím misku s vodou, protože ta může být zdrojem dalších
problémů. O tom, jak želvám nabídnout dostatek vody, se dozvíte zde.
Kromě
základní potravy bohaté na vápník nabídněte na misce želvě kus staré
omítky nebo jemně rozdrcené skořápky vajec. Pokud bude mít potřebu, určitě
si sama nabídne. V literatuře se občas doporučuje posypávání potravy
vitamíny a rozdrcenými skořápkami, ale věřte, že želva si sama dokáže
najít přesně to, co potřebuje. Musí však dostat dostatečný výběr.
Hodně úspěchů v chovu!