Bignoniaceae – trubačovité

Campsis radicans – křivouš kořenující (syn. trubač kořenující)

Křivouš kořenující je dřevnatá liána, která šplhá do výšky až 15 metrů. Mladé větvičky jsou oblé nebo slabě podélně rýhované, starší větvičky mají četné lenticely

a příčepivé kořínky. Pupeny jsou smáčklé, zpravidla se 4 šupinami, pýřité. Listy jsou lichozpeřené, složené ze 7–13 lístků, které jsou jen velmi krátce řapíkaté. Lístky jsou vejčitě kopinaté, 3–6 cm dlouhé a maximálně 4 cm široké, na vrcholu jsou zašpičatělé a na bázi klínovité, okraj je zubatý. Lístky jsou na rubu světleji zelené než na líci, na střední žilce na rubu jsou pýřité, na líci lysé.

Květy jsou po 3–12 uspořádané v koncových květenstvích. Kalich je zvonkovitý s přibližně stejnými cípy, koruna je nálevkovitá, asi třikrát delší než kalich, asi 5–9 cm dlouhá s pěti rozestálými mělce laločnatými cípy, 4–5 cm v průměru. Koruna je vně oranžová, uvnitř žlutá, ústí koruny a korunní cípy jsou šarlatově červené. Křivouš kvete od července do září.

Plodem je podlouhlá, válcovitá, kýlnatá tobolka dlouhá 8–15 cm, která se otevírá dvěma chlopněmi. Semena jsou četná (až 600 semen v jedné tobolce), plochá, se dvěma postranními křídly, v tobolce jsou velmi hustě naskládaná.

Křivouš kořenující pochází z jihovýchodní části USA ze států Pensylvánie, Missouri, Texas a Florida. Do Evropy byl přivezen v roce 1640. U nás lze křivouš pěstovat v teplejších oblastech. Má rád na živiny bohaté půdy.

Množí se na podzim kořenovými řízky, množení semeny se prakticky nepoužívá.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity najdeme dva exempláře tohoto druhu rostoucí na pergolách při stěnách subtropického skleníku.

Květy

List

Detail kmene

Plody