|
Aktuální informace
Pozvánka na přednášky:
|
|
Poslední aktualizace: 10. 06. 2020 |
|
Stránky slouží k informování o aktuálním dění a novinkách ve vědě a výzkumu |
|
Stránky v tuto chvíli procházejí úpravami. Omlouváme se za dočasnou nefunkčnost některých odkazů. Prosím stránky otevírejte pomocí prohlížeče internet Explorer |
Rok 2020 |
|
Foto/zpráva týdne:
SARS-CoV-2 Patogen (SARS-CoV-2) odpovědný pandemii patří do velké rodiny zvané koronaviry, která zahrnuje viry, které způsobují závažný akutní respirační syndrom (SARS) a respirační syndrom na Středním východě (MERS), a také ty, které jsou za běžným nachlazením. Nejnovější virus známý jako SARS-CoV-2 vyvolává onemocnění 2019-CoV – je v nejužší příbuzností s SARS a souvisejících virů. Primárním známým rezervoárem jsou netopýři. Viry v nich cirkulují a pravděpodobně mohou však nakazit i jiná zvířata. Předpokládáme, že rezervoárová zvířata mohou virus přenést na primáty, tedy i člověka. Mnoho vědců má podezření, že neznámé zvíře nesoucí SARS-CoV-2 šířilo virus na lidi na trhu s mořskými plody a divokými zvířaty ve Wu-chanu, kde byly první případy popsány v prosinci 2019. Identifikace potenciálového zvířete je klíčová pro další monitorování. V jedné zajímavé studii byla získána asociace s hady. Jiní vědci však tvrdí, že neexistuje žádný důkaz o tom, že viry, jako jsou viry za ohniskem, mohou infikovat jiné druhy než savce a ptáky. Zatím nic nenasvědčuje, že by hadi (kobry) mohli být zapojeny do cyklu šíření viru. Hledání zvířete je stále velmi aktuální otázkou kandidáty jsou ježek, kuřata, pásovec a netopýři. Většina aminokyselin je kódována více kodony – sekvencemi tří DNA nebo RNA nukleotidových tripletů, které kódují aminokyseliny. Jedním ze způsobů, jak se mohou viry přizpůsobit, je kódování proteinů pomocí stejného výběru kodonů jako jejich hostitel. Weiho tým porovnával kodony upřednostňované SARS-CoV-2 s kodony preferovanými potenciálními hostiteli včetně ježků, tučňáků, netopýrů, kuřat, lidí a hadů. Tým uvedl, že volba kodonů SARS-CoV-2 byla nejpodobnější těm, které používají dva hadi: Bungarus multicinctus a Naja atra. Hadi byli prodáváni na trhu mořských plodů a zvířat ve Wu-chanu. Hadi by mohli být nejpravděpodobnějším rezervoárem volně žijících živočichů (22. ledna v Journal of Medical Virology. Tento proces je velmi málo pravděpodobný, kdy předpokládáme, že změny v genomu trvají dlouho, než se uskuteční. Zatím se experimentálně nepodařilo infikovat hady koronavirem. Stále lze předpokládat, že savec je nejpravděpodobnějším kandidátem jako byly identifikovány viry související s SARS u netopýrů v jeskyni v provincii Yunnan v jihozápadní Číně v roce 2017. SARS a 2019- nCoV jsou součástí virové podskupiny známé jako betacoronaviry. Práce v terénu po vypuknutí SARS v letech 2002–03 našla takové viry pouze u savců. Koronaviry jsou obalené RNA viry patřící do řádu Nidovirales. Viriony mají v elektronovém mikroskopu vzhled sluneční koróny (latinsky corona). Podčeleď Orthocoronavirinae čeledi Coronaviridae se dělí do 4 rodů – Alfa-, Beta-, Delta- a Gammacoronavirus. Rod Betacoronavirus je dále rozdělen do podrodů (Embecovirus, Hibecovirus, Merbecovirus, Nobecovirus a Sarbecovirus). Koronaviry byly objeveny v polovině 60. let, a jsou známy jako původci onemocnění u lidí a různých druhů zvířat včetně ptáků a savců. Primárně napadají dýchací a trávicí trakt, proto se šíří buď vzduchem, kontaminovanými předměty nebo oro-fekálním přenosem. Aktuálně je známo 7 koronavirů, které způsobují onemocnění lidí. U člověka se běžně vyskytující betacoronaviry HCoV-OC43 a HCoV-HKU1 a Alphacoronavirus HCoV-229E, které vyvolávají běžná onemocnění dýchacích cest, ale u malých dětí a starých osob mohou být původci závažných onemocnění dolních cest dýchacích. Alphacoronavirus HCoV-NL 63 je považován za původce život ohrožujících onemocnění u malých dětí (pseudokrup a bronchiolitida). Od roku 2002 byly objeveny dva koronaviry původně způsobující onemocnění zvířat, které byly přeneseny na člověka: SARS-CoV (2002; Betacoronavirus-Sarbecovirus) a MERS-CoV (2012; Betacoronavirus-Merbecovirus)
Podařilo se prokázat, že u některých savců, především psů, se mohou koranoviry vyskytovat. O detailnějším vztahu mezi nově popsaným virem SARS-CoV-2 a jejich vztahu ke psům není mnoho informací.
|
|
Foto/zpráva týdne:
CdTe kvantové tečky modifikované glutathionem a extraktem z listu a kořenu kukuřice seté (Zea mays)
Je známo, že kadmium se řadí mezi vysoce toxické těžké kovy pro člověka. Navíc, vysoké koncentrace iontů kadmia způsobují změny na DNA a vytváří volné kyslíkové radikály (ROS). V rostlinách ionty kadmia (ukládány hlavně v kořenech a listech) potlačují tvorbu ATP, enzymů, brání fotosyntéze a buněčnému dýchání. Je známo, že organismy na Zemi se brání iontům těžkých kovů jejich vyvázáním thiolovými sloučeninami (glutathiony, fytochelatiny, metallothioneiny). Zvýšení tvorby takových molekul ve vybraných částech rostlin vede k přežívání v extrémních podmínkách. Před více než 36 lety byly popsány nanočástice se zajímavými fyzikálními parametry (kvantové tečky). Kvantové tečky jsou nanokrystaly o velikostech od 2 do 10 nm, které absorbují široké spektrum světla a jsou fluorescenční pod UV světlem. CdTe kvantové tečky se vyskytují v zelených až červených částech spektra. Takové nanokrystaly vznikají za působení redukčních činidel při termální syntéze, kdy je možné chemická redukční činidla zaměnit za směsi (bioextrakty). Vznikají tak nanočástice, které mají povrch modifikovaný biomolekulami. Cílem této práce bylo připravit nový typ nanočástic (CdTe kvantových teček) modifikovaných glutathionem (GSH) a extraktem z listu a kořenu kukuřice seté (Zea mays). Semena kukuřice (odrůda Silen) byla umístěna na buničitou vatu (Batist, ČR) v rozmístění 10 x 10 ks, tedy 100 ks na jeden plastový box (zalito 150 ml, vodivost 480 µS/cm, při teplotě 24 – 26 ℃). Po 5 dnech byly vybrány rostliny a přeneseny do hydroponického pěstebního systému (3 l kultivačního roztoku, osvětlení 36 W/865, FAR 100 µmol/m2/s). Byly připraveny experimentální varianty: kontrola 0 µM, 10 µM, 50 µM, 100 µM, 500 µM a 1000 µM (koncentrace Cd2+). Kvantové tečky jsme vyrobili z připravených roztoků (MSA, GSH, extrakt listu, extrakt kořene) a po provedení finálního roztoku tepelnou syntézou jsme získali zelené, žluté, oranžové a červené kvantové tečky. Tepelná syntéza byla prováděna v mikrovlnné troubě (Electrolux) při výkonu 300 W, přičemž po 3 minutách syntézy vznikaly pouze zelené a žluté tečky, po 4 min tepelné syntézy se objevovaly tečky oranžové, na 5 min syntézy se začaly tvořit tečky červené. Kvantové tečky CdTe/MSA, CdTe/MSA II, CdTe/MSA/GSH, CdTe/MSA/bio byly vytisknuty na papír (Milipore, USA). Každý vzorek byl tisknut v 15 opakováních (Gamag, Linomat 5, Švýcarsko). Jednotlivé vzorky byly nanášeny z objemu 4 μl vzorku, rychlost tisku byla 10 nl/s, délka proužku byla 5 mm. Nosným plynem byl dusík (čistota 5.0) při tlaku 5 kPa. Po nanesení vzorků byl papír ozářen UV světlem (365 a 230 nm) a obraz vyfocen (10 mPx). Vyhodnocení získaných signálů bylo provedeno CorTestem.
Klíčová slova: zelená syntéza, biosyntéza, senzory, kvantové tečky
|
|
Biology Park Brno, přednášková místnost červen 2020 |
|
|
|
Naše laboratoř vstoupila do nového projektu COST. Nově vytvořené konsorcium je zaměřeno na nádory žlučníku. Byli jsme součástí přípravných kroků a nyní jsme řádnými členy konsorcia.
|
|
Úvodní strana |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|