GEOCHEM

  • HLAVNI STRANKA

  • VEREJNA CAST

  • NEVEREJNA CAST

  •   Rozna - obecne informace
    Nazev lokality: ROZNA  
    Typ objektu:

    dulni dilo, odkaliste (tezba uranu)
    Proc je v projektu:

    vyvoj chemismu dulnich vod, procesy v odkalisti
    Co se monitoruje:

    U, Ra, NH4, NL, pH


    1.1 Strucna geologicka charakteristika lokality

    Zajmove uzemi se nachazi v oblasti Ceskomoravske vrchoviny, v JV casti okresu Zdar nad Sazavou, asi 50 km SZ od Brna a 12 km SZ od Tisnova.

    Lozisko Rozna se nachazi na SV okraji strazeckeho moldanubika a je budovano jeho pestrou skupinou. Zastoupeny jsou prevazne biotiticke a amfibol-biotiticke pararuly, ktere jsou rozdilne migmatitizovany a uzaviraji v sobe pasma amfibolitu, vlozky erlanu, krystalickych vapencu, kvarcitu, serpentinitu a pyroxenitu. Do jizni casti loziskoveho pole zasahuji gfohlske granulity a budiny eklogitu. Krome metamorfovanych hornin se zde vyskytuji i cetne masivky granitoidu a cela oblast je pronikana zilami aplitu a pegmatitu.

    Horninove pruhy probihaji zhruba SJ smerem a stejne jako plochy metamorfni bridlicnatosti se uklaneji k Z pod uhlem 50-65° (Kalous 1998).

    Zvetralinovy pokryv nedosahuje v zajmove oblasti vetsich mocnosti, prumerne cca 2 - 4 m. Je tvoren prevazne jilovito-piscitymi hlinami (Kalous 1998).

    Strukturne-tektonickou analyzou loziska se podrobne zabyval Kribek et al. (1997). Z hlediska krehke deformace je uzemi loziska velmi komplikovane, coz je dano krizenim pasma horizontalnich posunu labskeho lineamentu a sikmych poklesu kataklazitovych zon strukturniho pasma Rozna – Olsi.

    Mineralogicke zhodnoceni loziska Rozna uvadi Kalous (1998). Uranove zrudneni se vyskytuje ve 3 typech: zonovy, zilny a metasomaticky typ. Mineralizace je lokalizovana v tektonickych poruchach – rudonosnych systemech, ktere tvori subparalelne vznikle, geneticky spjate tektonicke poruchy – zony a zily. Zakladnimi rudonosnymi zonami na lozisku Rozna jsou 1. zona, ktera probiha v podlozi loziska a 4. zona ktera omezuje lozisko v nadlozi. 1. zona je tvorena prevazne jednim, 4-15 m mocnym poruchovym pasmem se strednim az intenzivnim drcenim okolnich hornin. 4. zona je tvorena nekolika subparalelnimi dislokacemi do mocnosti 10 m vyplnenymi stredne az intenzivne drcenou okolni horninou. Uranove zrudneni se v zonach obvykle vyskytuje ve vetsich mocnostech a souvislejsich plochach. Uranova mineralizace je hydrotermalniho puvodu. Hlavnimi rudnimi mineraly jsou uraninit (UO2) a coffinit (USiO4). V hornich patrech loziska prevlada oxidicka forma uranu, smerem do hloubky pribyva coffinitu. V malem mnozstvi se vyskytl uranofan a metakoloidni hydratovane kyslicniky uranu – uranove cerne (casto v asociaci s pyritem a markazitem), dale autunit, torbernit, curit, U obsahujici opaly a mnohe dalsi uranove mineraly (Kalous 1998). Prumerna kovnatost loziska je 0,08 – 0,15 % (Pluskal 1992).

    Neuranovou mineralizaci predstavuji tyto mineraly: grafit, karbonaty, kremen, baryt, oxidy, selenidy, sulfidy, zeolity.



    1.2 Hydrogeologicke pomery

    Podle hydrogeologicke rajonizace spada zajmove uzemi hydrogeologickeho rajonu 656 – krystalinikum v povodi Svratky (Michalicek et al. 1986). Loziskove uzemi je odvodnovano rickou Nedvedickou s potokem Rozinka a Bobruvkou s Bukovskym potokem (pritoky reky Svratky)

    Na cele plose uzemi vystupuji horniny hydrogeologickeho masivu metamorfitu a magmatitu pestre a jednotvarne skupiny moldanubika. Zakladnimi znaky techto hornin jsou puklinova propustnost a obeh podzemni vody probihajici predevsim v pripovrchove zone rozvolneni hornin. Hlubsi obeh podzemni vody je vazan pouze na tektonicke zony. Pohyb podzemnich vod v pripovrchove zone probiha nejprve ve smisenem prulinovem a puklinovem prostredi, ktere smerem do hloubky prechazi v prostredi vyhradne puklinove. Existuji zde dva zvodnele kolektory, ktere spolu prostorove souvisi, a lisi se zejmena rychlosti obehu podzemnich vod a zavislosti na srazkach. Svrchni kolektor je vazan na kombinovane propustne prostredi melkeho obehu v pokryvnych utvarech, pripadne zasahuje do exogenniho pasma rozvolneni skalniho podkladu. Spodni kolektor je vyvinut utrzkovite podle stupne exogenniho rozvolneni a zrnitostniho slozeni zvetralinoveho plaste a podili se na dotaci hlubsich obehu poruchovych pasem, trhlin a puklinovych zon (Kribek et al. 1997).

    V antropogenne nepostizenych podzemnich vodach v okoli loziska Rozna prevazuji mezi kationty vapnik a mezi anionty hydrogenuhlicitany. Jen vyjimecne se vyskytuji vody kalcium-sulfatoveho a magnezium-hydrogenuhlicitanoveho typu. Celkova mineralizace podzemnich vod je nizka a pohybuje se vetsinou v rozmezi 0,3 – 0,6 g.l-1 (Curda 1997).

    Antropogenne ovlivnene dulni vody se oproti beznym podzemnim vodam vyznacuji vysokou tvrdosti (34,4 °N), vysokym obsahem siranu (555 mg/l), uranu (1,36 mg/l) a radia (199,6 Bq/m3). Typicky je take nizky obsah dusicnanu, zeleza a chloridu. Prumerne pH se blizi 8.


    1.3 Strucna historie dila az do soucastnosti

    1956 – lozisko Rozna objeveno geologickym
    1957 – konec 70. let 20. st. – obdobi relativne vyrovnane tezebni cinnosti
    od r. 1981 – snizovani tezby
    1985 - byla geologickym pruzkumem na urovni 24. patra (1200,5 m – konecna hloubka dolu) predpovezena zivotnost loziska Rozna na dalsich priblizne 15 let.
    2000 - usneseni vlady o uzavreni loziska Rozna a jeho nasledna likvidace predbezne planovana k 1. 1. 2004.
    2004 – doznivani tezby, predpokladane ukonceni konec roku 2005



    1.4 Geologicka mapa

    zobrazit mapu (cca 120 kb)