• nahled_no_subsurface_smallLaboratoř morfologie a forenzní antropologie (LaMorFA) je vědeckovýzkumné a výukové pracoviště náležící k Oddělení biologické antropologie Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

    Projekty laboratoře, řešené zaměstnanci a studenty bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu Antropologie, zapadají do dlouhodobé orientace pracoviště zaměřené na rozvoj záznamových, analytických a interpretačním metod při výzkumu biologických vlastností člověka a jeho materiální kultury. Důraz je kladen na studium velikostní a tvarové variability tělesných vlastností v synchronní i diachronní perspektivě v souladu s aktuální společenskou poptávkou vyplývající z úzké spolupráce s odborníky z kriminalistické praxe, klinických a průmyslových oborů, archeologie, etnologie, historie a dalších oborů. Projekty jsou obvykle založené na neinvazivních zobrazovacích a rekonstrukčních postupech a na aplikaci metod kvantitativní analýzy tvaru. Spadají tak do oblasti, kterou dnes zastřešuje pojem virtuální antropologie.

    Prozkoumejte, čím se naše laboratoř zabývá kliknutím na .

  • Odkrývání kosterních nálezů

    Ve spolupráci s archeologickými pracovišti zajišťují členové laboratoře odkryv a vyzvednutí kosterních nálezů našich předků i současných forenzních nálezů. Terénní práce se skládá z pečlivé preparace kostry po vrstvách, fotografické dokumentace, odběru vzorků pro DNA analýzu, vzorků půdy na chemický rozbor, zajištění a převozu nálezů do laboratoře.

  • Rozvoj moderních dokumentačních metod

    Přesná a pečlivá dokumentace antropologických nálezů a zjištění v terénu i laboratoři je základním předpokladem vědeckovýzkumné činnosti antropologa. Naše pracoviště rozvíjí moderní trojrozměrné dokumentační metody založené na fotogrammetrii, laserovém a optickém skenování. 3D výstupy slouží jako digitální kopie původních objektů, jsou zdrojem nových vědeckých poznatků a prezentačním nástrojem pro laickou i odbornou veřejnost.


  • Studium lidského těla pomocí 3D záznamu

    Záznam a analýza trojrozměrných modelů lidského těla reflektuje současné trendy v rozvoji záznamových metod kladoucí důraz na nepřímé, bezkontaktní a neinvazivní hodnocení biologických vlastností lidského těla. Naše projekty v této oblasti se soustředí na studium tvarové a velikostní variability těla současné české populace s důrazem na tvarové vlastnosti obličeje. Tyto vlastnosti jsou studovány ve vztahu k vybraným biologickým a socioekonomickým faktorům (např. věk, pohlaví, rodinná příbuznost nebo hladiny hormonů).

  • Morfometrie lidské ruky

    Lidská ruka je díky své morfologické komplexitě a důležitým funkcím citlivým indikátorem faktorů ontogeneze a růstu. Některé znaky lidské ruky (2D:4D poměr) se používají jako ukazatel prenatálního vlivu steroidních hormonů na vyvíjející se embryo a plod. Umožňují tak nepřímo studovat prenatální nastavení lidského organismu, původ sexuálního dimorfismu nebo vliv vývojového stresu.

  • Analýza a identifikace kosterních nálezů

    Standardní laboratorní zpracování kosterních nálezů (očištění, komplementace, restaurace) a určení pohlaví, etnicity, dožitého věku, proporcí těla, případně zjištění totožnosti pomocí tradičních morfoskopických a metrických postupů je na našem pracovišti doplňováno o neinvazivní radiologické vyšetření pomocí RTG i CT, mikroskopii kostní a zubní tkáně a aplikace pokročilých morfometrických postupů.

  • Studium ontogeneze lidské kostry

    Hodnocení růstu, vývoje a maturace na základě studia lidské kostry odráží životní podmínky, kterými byl jedinec vystaven v průběhu ontogeneze, vypovídá o zdravotním stavu, složení potravy, fyzické námaze i sociálním postavení. Zjištěné poznatky jsou současně základem odhadu dožitého věku nedospělých jedinců.

  • Studium světových dokumentovaných kosterních sbírek

    Studium početných dokumentovaných kosterních sbírek poskytuje nenahraditelné informace o lidské variabilitě v celosvětovém měřítku. Kromě českých sbírek jsme dosud studovali například sbírky z Portugalska, Řecka a Brazílie a podrobně tak zdokumentovali stovky lidských lebek, klíčních kostí nebo pánví. Velký objem získaných dat se stal podkladem pro tvorbu nových metodických a softwarových nástrojů pro určení pohlaví nebo odhad etnicity na kostře člověka (HIP, COLIPR, 3D-ID), které jsou zdarma k dispozici odborné veřejnosti.

  • Využití digitálních technologií ve forenzních vědách

    Aplikovaný výzkum v oblasti biologické antropologie je úzce vázán na využití poznatků v kriminalistice a forenzních oborech, jako je forenzní antropologie, soudní lékařství, forenzní odontologie apod. Naše odborná činnost v oblasti forenzních věd zapojuje v maximální možné míře moderní digitální záznamové a zobrazovací technologie. Tento způsob vyšetření důkazních materiálů biologického původu v prostředí počítače přináší nové prvky do jejich hodnocení a současně uchovává základní biologické vlastnosti i po neodkladném rozkladu a brání nevratnému znehodnocení v průběhu analýzy.

  • Virtuální restaurace kosterních nálezů

    Kosterní nálezy, které jsou rutinně zpracovány na pracovišti, se ve většině případů nacházejí ve fragmentárním stavu a před dalším vyhodnocením je nutné jim navrátit původní podobu. V naší laboratoři optimalizujeme nedestruktivní metodiku virtuálních restauračních postupů s využitím 3D záznamu a počítačové grafiky, jež doplňuje a často i zcela nahrazuje irreverzibilní fyzickou restauraci kosterních nálezů.

  • Virtuální rekonstrukce podoby člověka

    Virtuální rekonstrukce podoby člověka je metoda, prostřednictvím které vytváříme přibližnou digitální podobu lidského obličeje na základě morfologických vlastností lebky. Měkké obličejové tkáně jsou modelovány nedestruktivně na 3D digitálním modelu lebečních kostí v počítačovém prostředí. Vývoj a optimalizace těchto postupů probíhá ve spolupráci s domácími i zahraničními spolupracovníky.

  • Studium tvrdých zubních tkání člověka

    Tvrdé zubní tkáně mají jedinečnou schopnost zaznamenávat metabolické změny v průběhu jejich formování a uchovávat tento záznam po celou dobu existence zubu. Studium zubů tak představuje významný zdroj informací z minulosti, poskytující řadu cenných poznání i prakticky aplikovatelných výsledků. Jejich studium nám v kontextu archeologických nálezů umožňuje nepřímo rekonstruovat životní historii jednotlivců i celých populací a v kontextu recentních kosterních nálezů napomoci k jejich pozitivní identifikaci.

  • Otisky prstů a jiné stopy v archeologii

    Individuální jedinečnost a specifické vlastnosti dermatoglyfů umožňují rozvoj praktických aplikací otisků prstů v různých vědných oblastech. Kromě forenzní oblasti či biometriky je to i oblast archeologie. V archeologických nálezech se často setkáváme s otisky lidských prstů (nejvíce na keramice) a dalšími stopami lidského těla a lidské činnosti, které představují určitý záznam lidských tělesných vlastností a chování.

LAMORFA aktuálně

Kontakt

Laboratoř morfologie a forenzní antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno
Česká republika

+420 549 49 6781
lamorfa@sci.muni.cz