- Systém a evoluce nižších rostlin
- Stavba a součásti buněk sinic, řas, hub a houbových organismů: organely, stavební složky, dělení buněk, jádro (stavba, způsoby dělení), fotosyntetický aparát řas a sinic (chromatofory, jejich stavba, barviva, původ semiautonomních organel, fotoreceptory)
- Typy stélek sinic, řas, hub a houbových organismů: přehled typů, jednobuněčných i mnohobuněčných
- Výživa sinic, řas, hub a houbových organismů: autotrofní a heterotrofní, přechodné typy, zdroje výživy
- Pohybový aparát řas a houbových organismů: bičíky a jejich stavba, jiné způsoby pohybu
- Rozmnožování sinic, řas, hub a houbových organismů: vegetativní, nepohlavní, pohlavní
- Pohlavní procesy řas, hub a houbových organismů: typy gametogamie, gametangiogamie, somatogamie, méně časté a kombinované typy, životní cykly, střídání generací
- Plodnice hub a houbových organismů: přehled u různých skupin, plodnicím odpovídající útvary (sporokarpy)
- Ekologie sinic, řas, hub a houbových organismů: biotopy a substráty, organismy vodní, půdní, aerofytické, žijící na jiných organismech, symbiotické vztahy (lichenismus, mykorhiza, symbiózy s protisty a živočichy, příklady), parazitismus hub a houbových organismů (biotrofní a nekrotrofní, obligátní a fakultativní, příklady)
- Přehled systému a charakteristika základních taxonů sinic a řas: Cyanobacteria, Algae: Rhodophyta, Dinophyta, Cryptophyta, Heterokontophyta (Chrysophyceae, Bacillariophyceae, Phaeophyceae, Xanthophyceae, Raphidophyceae, Eustigmatophyceae), Haptophyta, Euglenophyta, Chlorophyta (Chlamydophyceae, Chlorophyceae, Ulvophyceae, Zygnematophyceae, Charophyceae, Prasinophyceae, Pleurastrophyceae)
- Přehled systému a charakteristika základních taxonů hub a lišejníků: Myxomycota (Acrasiomycetes, Myxomycetes), Plasmodiophoromycota, Oomycota, Labyrinthulomycota, Hyphochytriomycota, Chytridiomycota, Eumycota: Zygomycota, Ascomycota (Saccharomycetes, Taphrinomycetes a Ascomycetes), Basidiomycota: Urediniomycetes, Ustilagomycetes a Basidiomycetes), Deuteromycota (Fungi imperfecti), Lichenes
Povinná literatura
Kalina T., Váňa J. 2005. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Karolinum, Praha.
Kalina T. 1994. Systém a vývoj sinic a řas. Karolinum, Praha.
Špaček J. 1999. Hlenky, houby, řasy. Vydavatelství Masarykovy univerzity, Brno.
Váňa J. 1996. Systém a vývoj hub a houbových organismů. Karolinum, Praha.
Systém a evoluce vyšších rostlin - Kořen, stonek, list (základní charakteristiky, morfologická klasifikace, metamorfózy)
- Květ, květenství, opylování (autogamie, allogamie, způsoby přenosu pylu), diaspora, plod, semeno (způsoby šíření diaspor)
- Základní principy a pojmy evoluce a taxonomie rostlin, taxon, taxonomická kategorie, přirozený systém
- Mikroevoluce a speciace: populace a její genetická struktura (zdroje genetické variability v populaci, evoluční mechanismy, reproduktivní izolace, reprodukčně izolační mechanismy), druh a speciace (alopatrická, peripatrická, extinkční, parapatrická speciace, geografická izolace, speciace v malých populacích, genetický drift, speciace založená na mezidruhové hybridizaci)
- Charakteristika oddělení vyšších rostlin: Anthocerophyta, Marchantiophyta, Bryophyta, Cooksoniophyta, Rhyniophyta, Zosterophyllophyta, Trimerophyta, Lycopodiophyta, Equisetophyta, Polypodiophyta, Psilotophyta, Pteridospermophyta, Progymnospermophyta, Cycadophyta, Cordaitophyta, Pinophyta, Ginkgophyta, Gnetophyta, Magnoliophyta
- Charakteristika významných čeledí krytosemenných rostlin: Amborellaceae, Nymphaeaceae, Magnoliacae, Liliaceae, Alliaceae, Iridaceae, Orchidaceae, Cyperaceae, Juncaceae, Poaceae, Ranunculaceae, Papaveraceae, Caryophyllaceae, Chenopodiaceae, Polygonaceae, Geraniaceae, Euphorbiaceae, Salicaceae, Violaceae, Cannabaceae, Rosaceae, Fabaceae, Cucurbitaceae, Betulaceae, Fagaceae, Brassicaceae, Malvaceae, Primulaceae, Boraginaceae, Rubiaceae, Scrophulariaceae, Lamiaceae, Solanaceae, Apiaceae, Campanulaceae, Asteraceae; znalost běžných a ekologicky nebo fytogeograficky významných druhů středoevropské flóry
- Hlavní vývojová centra kulturních rostlin a základní metody šlechtění, hlavní rostlinné zdroje obživy obyvatel tropů a mírného pásma, hlavní druhy tropického, subtropického a našeho ovoce a pochutin, hlavní exotické dřeviny, pokojové a okrasné zahradní rostliny pěstované ve střední Evropě
Povinná literatura
Hejný S. & Slavík B. (eds.) 1988 et seq. Květena České (socialistické) republiky. Academia, Praha.
Hendrych R. 1979. Systém a evoluce vyšších rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Slavíková Z. 1984. Morfologie rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Ekologie rostlin a geobotanika- Světlo jako ekologický faktor: sluneční záření a jeho průchod atmosférou, fotosyntéza v závislosti na intenzitě záření, koncentraci CO2, teplotě, zásobě vody a dostupnosti živin, rostliny C3, C4 a CAM, heliofyty a sciofyty
- Teplota a její vliv na rostliny: teplotní gradienty v přírodě, ektotermní a endotermní organismy, adaptace k vysokým a nízkým teplotám, vliv teploty na fenologické projevy rostlin, teplota a zeměpisné rozšíření druhů
- Půda jako prostředí rostlin: složení půdy, humus, diferenciační pedogenetické procesy, diagnostické půdní horizonty, hlavní půdní typy České republiky, vliv půdní reakce na cévnaté rostliny, halofyty a jejich adaptace, příjem dusíku a fosforu cévnatými rostlinami, mykorhiza, symbiotická fixace vzdušného dusíku
- Voda jako ekologický faktor: voda v přírodě, atmosférické srážky, příjem a výdej vody rostlinou, voda jako životní prostředí rostlin
- Populační ekologie rostlin: definice a základní vlastnosti populace, modely růstu populace, prostorová a věková struktura rostlinných populací, životní formy rostlin, životní strategie jednoletých, dvouletých, vytrvalých a klonálních rostlin, iteroparie a semelparie, koncepce C-S-R a r-K strategií, ekologie opylování, tvorba semen, semenná banka, dormance, šíření diaspor, vnitro- a mezidruhová kompetice, alelopatie, epifytismus, parazitismus, herbivorie, metapopulační dynamika
- Mechanismy šíření rostlin: autochorie, anemochorie, hydrochorie, zoochorie, antropochorie; kolonizace a expanze, archeofyty a neofyty, invazní rostliny
- Ekologie rostlinných společenstev: definice a základní vlastnosti společenstva, prostorová struktura společenstva, změny rostlinných společenstev v čase, typy a mechanismy sukcese, pojem nika a princip kompetitivního vyloučení, stabilita společenstva, diverzita a ekvitabilita, alfa, beta a gama diverzita, gradienty druhové bohatosti (latitudinální, altitudinální, hloubkový, sukcesní, sekulární), druhová bohatost ve vztahu ke stanovištní heterogenitě, disturbanci, produktivitě a ostrovnímu fenoménu, dynamika plošek
- Ekosystémy: definice a základní vlastnosti ekosystému, biomasa, primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí, toky energie v potravních řetězcích, tok látek, bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech, globální biogeochemické cykly a jejich ovlivnění činností člověka (fosfor, dusík, síra, uhlík)
- Základní fytogeografické pojmy: areál a jeho struktura, endemity a typy endemismu, relikty, ostrovní fenomén
Povinná literatura
Begon M., Harper J.L. & Townsend C.R. 1997. Ekologie. Jedinci, populace a společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc.
Hendrych R. 1984. Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Slavíková J. 1986. Ekologie rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Regionální botanika- Květena České republiky: endemity a relikty ve flóře ČR, základní migroelementy a chronoelementy, altitudinální fytogeografické členění (termofytikum, mezofytikum, oreofytikum), vegetační stupně, charakteristika fytochorionů ČR, jejich flóra a vegetace
- Vegetace České republiky: listnaté lesy (hlavní lesní dřeviny, jejich stanovištní nároky a konkurenční vztahy, dynamika přírodního lesa, využívání lesů člověkem, modifikace stanovištních poměrů stromovým patrem; bučiny, dubohabřiny, suťové lesy, acidofilní a teplomilné doubravy, lužní lesy, mokřadní olšiny), jehličnaté lesy (smrčiny, bory, kosodřevina), alpínská vegetace (alpínská lesní hranice, anemo-orografické systémy; alpínské trávníky, vysokobylinné nivy, sněhová vyležiska), vegetace skalních stěn, nelesních sutí a primitivních půd, vodní vegetace, vegetace rákosin, vysokých ostřic a obnažených den, halofilní vegetace, rašeliniště (slatiniště, přechodová rašeliniště, vrchoviště, rašelinné lesy), vegetace pramenišť, louky a pastviny (historie luční vegetace, dynamika, obhospodařování, hlavní typy), smilkové trávníky a vřesoviště, suché trávníky (vztahy ke stepní vegetaci, hlavní typy), synantropní vegetace (původ synantropní flóry, ekologie polních plevelů, hlavní typy)
- Vegetace Evropy: ekologie dominant hlavních typů evropské vegetace, fytogeografické vazby, stanovištní poměry, historie a dynamika, vlivy člověka; přehled podle fytogeografických oblastí: mediteránní vegetace, submediteránní vegetace, horská a alpínská vegetace jižní Evropy, východoevropská step, lesostep východní a střední Evropy, středoevropská vegetace, oceanická vegetace západní Evropy, boreální vegetace, arktická vegetace
- Květenné říše, struktura jejich flóry a vegetace: Holarktis (Makaronésie, Středozemí, temperátní Evropa, boreální Eurásie, východní Asie, severní Amerika), Paleotropis (africká a asijská část, Oceánie), Neotropis, Australis, Kapensis, Antarktis (temperátní jižní Amerika, Nový Zéland, subantarktické ostrovy)
- Biomy Země: tropický deštný les, savany a galeriové lesy, pouště a polopouště, stepi, listnaté lesy mírného pásma, jehličnaté lesy (tajga), tundra, vliv orografických poměrů a místního klimatu na vegetační kryt jednotlivých biomů
- Historický vývoj vegetace: vývoj flóry od prvohor do třetihor, doba ledová a její vliv na současnou flóru a vegetaci, změny flóry a vegetace během teplých a chladných výkyvů, členění holocénu, postglaciální vývoj vegetace ve střední Evropě, šíření hlavních lesních dřevin, vývoj rašelinišť, lidský vliv na vegetaci během holocénu
Povinná literatura
Culek M. (ed.) 1996. Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha.
Hejný S. & Slavík B. (eds.) 1988 et seq. Květena České (socialistické) republiky. Academia, Praha.
Hendrych R. 1984. Fytogeografie. Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Chytrý M., Kučera T. & Kočí M. (eds.) 2001. Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Metody botaniky- Klasifikační kriteria a pracovní metody rostlinné taxonomie (morfologické, morfologicko-geografické, karyologické, genetické, reprodukčně-biologické, biochemické, evolučně-biologické, chorologické, ekocenotické), hodnota znaků a jejich využití s podrobnějším zaměřením na taxony v hierarchické úrovni druh a subspecie, rostlinný materiál (živý v terénu, v kulturách, herbarizovaný), fytografie (popis, diagnóza, protolog, exsikáty a jejich význam v taxonomických pracích)
- Variabilita a její hodnocení, ekotypová diferenciace, paralelní variabilita, autopolyploidie a alopolyploidie, polyploidi, hybridi a hybridogenní druhy, zrušení izolace, introgresívní hybridizace, hodnocení, prezentace dat a klasifikační schémata v těchto skupinách
- Taxonomické kategorie a jejich pojetí, druh (definice, historické aspekty pojmu druh, nestejnocennost druhů), subspecie a nižší infraspecifické taxony, rod, infragenerické taxony, taxonomické členění rodu
- Základní taxonomická literatura, monografie, flóry, katalogy (check-list), dílčí taxonomické revize, určovací klíče (důležitější zásady jejich konstrukce)
- Nejdůležitější principy mezinárodní botanické nomenklatury: ICBN, publikace jména, zásady priority a typizace, synonymum, homonymum, jména taxonů podléhající zásadě priority a typizace, nominátní taxony, nomenklatorické kombinace, nomen conservandum, n. novum, n. ambiguum, n. illegitimum; aplikace kódu, důležitější úsloví a zkratky v taxonomických pracích, jejich význam a použití, praktická řešení úloh z nomenklatoriky
- Metodika floristického průzkumu: podklady k charakteristice přírodních poměrů území, floristické informační zdroje, zásady terénního průzkumu, zásady sběru a preparace rostlinného materiálu, syntéza floristických dat, praktické aplikace floristického průzkumu
- Metodika fytocenologického snímkování v terénu, fytocenologické databáze, metody vylišení vegetačních jednotek, Twinspan, zpracování fytocenologické tabulky, diagnostické druhy, syntaxonomická hierarchie, základní principy fytocenologické nomenklatury (podmínky efektivní, validní, legitimní a korektní publikace jména, autorské citace), typy vegetačních map a principy mapování vegetace, základní fytocenologická literatura
- Zásady sběru dat při ekologickém studiu rostlinných společenstev (výběr, velikost, rozmístění ploch), typy dat (frekvence, denzita, pokryvnost, biomasa), měření diverzity, ekvitabilita, křivky dominance a diverzity, využití Ellenbergových indikačních hodnot, uspořádání terénních experimentů v ekologii, studium změn vegetace v čase
- Mnohorozměrná analýza ekologických a taxonomických dat: transformace a standardizace, míry podobnosti, základní metody aglomerativní klasifikace, princip divizivní klasifikace, diskriminační analýza, teorie gradientové analýzy, lineární a unimodální model, analýza hlavních komponent, (detrendovaná) korespondenční analýza, metody přímé ordinace (RDA, CCA), hodnocení pokusných zásahů a změn vegetace v závislosti na vnějších faktorech
- Základní metody paleobotaniky: pylová analýza, interpretace pylového diagramu, analýza makrozbytků
- Zásady vědecké práce v botanice: rešerše literatury, literární databáze a bibliografie, botanické knihovny, herbáře, publikace výsledků výzkumu (vědecké články, plakátová sdělení, referáty), recenzní řízení, vědecké časopisy, scientometrie
- Aplikace botaniky v ochraně přírody: průzkum, výběr a údržba cenných částí přírody, hodnocení vlivu na životní prostředí, revitalizace a biologická rekultivace zdevastovaných ploch, systém ochrany přírody v ČR (legislativní rámec, instituce, soustava chráněných území, druhová ochrana), mezinárodní úmluvy o ochraně přírody, červené knihy a červené seznamy
- Dějiny botaniky: počátky klasifikace rostlin (Theophrastos a Dioscorides), středověké a renesanční bylináře, umělé systémy rostlin (od Caesalpina k Linnéovi), přirozené systémy rostlin (Jussieu, Adanson a jejich následovníci), institucionalizace botanické vědy (university, vědecké společnosti, časopisy, musea)
Povinná literatura
Herben T. & Münzbergová Z. 2001. Zpracování geobotanických dat v příkladech. Katedra botaniky PřF UK, Praha.
Lepš J. & Šmilauer P. 2000. Mnohorozměrná analýza ekologických dat. Biologická fakulta JčU, České Budějovice.
Moravec J. et al. 1994. Fytocenologie (Nauka o vegetaci). Academia, Praha.
- Shrnutí - předměty, jejichž náplně znalost je vyžadována u magisterské státní zkoušky
(podrobnější údaje o jednotlivých předmětech naleznete v přehledu předmětů)
- Biomy Země
- Dějiny botaniky
- Ekologie rostlin
- Fytogeografie
- Krajinná ekologie
- Květena ČR
- Metody rostlinné taxonomie
- Mykologie
- Ochrana životního prostředí
- Systém a evoluce nižších rostlin + cvičení
- Systém a evoluce vyších rostlin + cvičení
- Systém cévnatých rostlin + cvičení
- Taxonomie rostlin
- Informační zdroje v botanice (dříve Úvod do botanické literatury)
- Užitkové rostliny
- Vědecká prezentace a komunikace v botanice
- Vegetace České republiky
- Vegetace Evropy
- Základní metody terénní botaniky (dříve Metody floristického výzkumu
- Základy ekologie
- Základy paleoekologie
- Zpracování dat v ekologii společenstev
- Zpracování základních botanických dat (dříve Metody fytocenologie)
Poslední změna na této stránce: 27. dubna 2006
Veškeré náměty a připomínky směrujte
prosím na svata@sci.muni.cz
Titulní
stránka Katedry botaniky
