UMĚLÁ KVĚTENA HOSPODSKÁ ZEMÍ KORUNY ČESKÉ
 
Magda Zdražílková
t. č. šťastná matka, jinak externí spolupracovnice
Katedry systematické botaniky a geobotaniky PřF MU, Kotlářská 2, 611 37 Brno
 
(prosloveno při slavnostním zasedání KSBG ke dni 17. 12. 1998)
 
 
Vážení přátelé botanici a přátelé botaniky,
 
nejdříve bych se Vám chtěla omluvit, že jsem si dovolila změnit původně ohlášený název přednášky, „Expanzivní, ale přesto přehlížené druhy v naší flóře". Ujišťuji Vás však, že na rozdíl od řady kolegů měním opravdu pouze název. Obsah zůstane zachován v původním rozsahu. Ještě než ale přistoupím k vlastní přednášce, dovolte mi na úvod citovat z knihy jednoho našeho významného spisovatele.
K a r e l  Č a p e k  -  Z a h r a d n í k ů v  r o k  -  K a p i t o l a  b o t a n i c k á :
Jak známo, rozlišuje se flora glaciální a stepní, arktická, pontická, středomořská, subtropická, bahenní a všelijaká jiná, a to jednak podle původu, jednak podle místa, kde se vyskytuje a bují.
Nuže, zajímáte-li se poněkud o rostlinstvo, shledáte, že jiná vegetace bují v kavárnách a jiná dejme tomu u uzenářů; že určitým druhům a rodům se daří zvláště na nádražích a jiným u hlídačů trati; snad by se podrobným srovnávacím studiem mohlo dokázati, že za okny katolíků prospívá jiná flora než za okny nevěrců a pokrokářů, kdežto ve výkladních skříních s galanterním zbožím bují skutečně jen květiny umělé, a tak dále. Avšak jelikož botanická topografie je dosud, jak se říká, v plenkách, podržme se několika ostře vymezených a význačných botanických skupin.
1.  F l o r a  n á d r a ž n í  má dvě podtřídy: vegetaci na nástupišti a zahradu pana přednosty. Na nástupišti, obyčejně zavěšeny v košících, ale někdy i na římsách nebo v oknech nádraží, se daří zvláště lichořeřišnice, dále lobelky, pelargonie, petunie a begonie, na nádražích vyšší kategorie někdy i dracény. Nádražní flora se vyznačuje neobyčejně hojným a barevným květem. Zahrada pana přednosty je botanicky méně výrazná; vyskytují se v ní i růže, pomněnky, macešky, lobelie, zimolez a jiné sociologicky málo rozlišené druhy.
2.  F l o r a  ž e l e z n i č n í  roste v zahrádkách hlídačů trati. Náleží do ní zejména proskurník, kterému se říká sléz, a slunečnice, dále tropaeolum, popínavé růže, jiřiny a někdy též astry; jak zřejmo, jsou to většinou rostliny vyčuhující přes plot, snad proto, aby potěšily mimojedoucího strojvůdce. – Divoká flora železniční roste na železničních náspech; skládá se zvláště z devaterníku, hledíku, divizny, rmenu, hadince, mateřídoušky a některých jiných železničních druhů.
3.  F l o r a  ř e z n i c k á  roste ve výkladních skříních řezníků, mezi naříznutými hřbety, kýtami, jehňaty a salámy. Čítá nevelký počet druhů, zvláště pak aucubu, asparagus Sprengeri, z kaktusových cereus a echinopsis; u uzenářů se vyskytují v květináčích také araucaria a někdy i prvosenka.
4.  F l o r a  h o s t i n s k á  čítá dva oleandry před vraty a v oknech aspidistru; hostince pěstující tak zvané domácí obědy mívají v oknech také cinerarie, v restauracích vyrůstá dokonce i dracena, filodendron, velkolistá begonie, pestré coleusy, latanie, ficus a vůbec ono rostlinstvo, které báloví referenti druhdy líčívali výstižnými slovy, že „estráda tonula v bujné zeleni tropické vegetace". V kavárnách se daří jen aspidistře; zato na kavárenských terasách hojně vyrůstají lobelie, petunie, tradescantie, ba i vavřín a břečtan.
Pokud vím, žádné rostlinstvo se nedaří u pekařů, puškařů, v obchodech s automobily a hospodářskými stroji, u železářů, kožišníků, papírníků, kloboučníků a mnohých jiných živností. Úřední okna nemají buď docela nic, nebo červené a bílé pelargonie; vůbec úřední rostlinstvo je závislé na vůli a ochotě buď úředního sluhy, nebo přednosty úřadu. Krom toho tu rozhoduje jakási tradice; zatím co v oboru železnic bují pestrá vegetace, neroste na poštách a telegrafech zhola nic; samosprávné úřady jsou po vegetativní stránce plodnější než úřady státní, mezi kterými zejména berní úřady jsou hotovou pouští.
 
 
Po tomto úvodu už nezbývá, než prozradit, že dnešní přednáška nese název
UMĚLÁ KVĚTENA HOSPODSKÁ ZEMÍ KORUNY ČESKÉ (Kč)
 
První a patrně i poslední pokus o zmapování květeny na pro botaniky-profesionály botanicky ne příliš atraktivních stanovištích (s výjimkou nádražních kolejišť), provedl Karel Čapek a výsledky poprvé souhrnně publikoval v roce 1929 (viz úvodní vstup). Výskyt umělých rostlin zaznamenal pouze na jediném typu stanovišť, a to ve výkladních skříních galanterií. Dnes je však situace zcela jiná. Rostliny v minulosti tak úzce specializované na galanterní zboží nyní najdeme v obchodech s nejrůznějším sortimentem, od potravin přes obchody s nábytkem až po autosalony. Nevynechávají ani květinářství, kde mnohdy osidlují nádoby v těsné blízkosti hrnkových či řezaných květin, a snaží se tvářit se mezi nimi živě. Leckdo jim na to i skočí. Tyto rostliny najdeme i mimo obchodní síť, např. v kadeřnictvích, čekárnách ordinací, v úřadech, hotelích i linkových autobusech. Tato květena dokonce osídlila i veřejné záchodky na autobusovém nádraží v Rychnově nad Kněžnou.
Na základě vlastní zkušenosti mohu zodpovědně říci, že za posledních asi 10 let výrazně stouplo zastoupení umělých květin také ve výzdobě restauračních zařízení. Porovnáme-li flóru hostinskou, zachycenou Čapkem, s recentním stavem, je zřejmé, že takzvaná "plastoflóra" zaujímá významné postavení a neměla by tudíž být přehlížena. Vzhledem k tomu, že se velmi rychle šíří a osidluje stále nové ekotopy, domnívám se, že jako celek lze plastoflóru označit jako expanzivní. Otázka je, zda by toto označení bylo možno použít i pro jednotlivé druhy. Aby bylo možno potvrdit či vyvrátit tuto hypotézu, bude nutné provést nejprve floristický průzkum a poté podrobně prostudovat vlastnosti jednotlivých druhů.
 
 
M e t o d y  v ý z k u m u
Vzhledem k velmi široké škále stanovišť, která plastoflóra osidluje, bylo nutno omezit se pro začátek pouze na vybrané typy. Průzkum byl proveden v několika náhodně navštívených občerstvovacích zařízeních na území České republiky. Tři údaje pocházejí ze sousední Slovenské republiky. Bylo zaznamenáno a popsáno celkem 47 rostlin. Tento počet by byl jistě vyšší, kdyby bylo možno využít sdělení členů týmu spolupracovníků - tzv. donašečů. Někteří z nich však zřejmě své poslání příliš nepochopili, neboť místo donášení kreseb, fotografií, popisů a jiných užitečných údajů, začali donášet přímo fragmenty těchto rostlin. Místo a způsob sběru si už nepamatovali. I přesto jim za tuto neúčinnou spolupráci děkuji.
 
Způsob výzkumu objektů
V první řadě bylo nutno nalezené rostliny popsat. Tato činnost byla vždy prováděna přímo v terénu. Při popisování objektů však nebylo možno vystačit s morfologickou terminologií tak, jak ji používá klasická botanika. Morfologický slovník bylo nutno obohatit o několik pojmů:
caliculus inferior et superior
  • pohárek (caliculus) - kruh obvykle zelených, často navzájem srostlých lístků pravděpodobně palistového původu, nacházející se těsně pod nebo nad přeslenem listů
    • —  svrchní p. (caliculus superior) - nad přeslenem
    —  spodní p. (caliculus inferior) - pod přeslenem
  • žilnatina květních obalů (venatio perianthi) - uspořádání žilek v kališních, korunních nebo okvětních lístcích (při pohledu shora na plochu lístku)
    • —  prolamovaná (venatio perianthi interrasiles) - žilky jsou vyjádřeny zřasením materiálu, z něhož jsou lístky vyrobeny (obvykle textil), takže lístky jsou zvlněné
    venatio folii imprimeres, interrasiles, exterior
  • žilnatina listů (venatio folii)
    • —  prolamovaná (venatio folii interrasiles) - stejná jako u květních obalů
    —  vytlačená (venatio folii imprimeres) - do jinak rovného listu jsou vytlačeny žilky
    —  vnější (venatio folii exterior) - žilky přisedají vně na rub listové čepele, tento typ žilnatiny může existovat i samostatně, nezávisle na listové čepeli
    venatio folii exterior - oddělení žilnatiny od čepele   anulus - prstenec u báze řapíků
  • prstenec (anulus) - prstencovitý útvar vzniklý pravděpodobně srůstem palistů vstřícných listů, objímající stonek u báze řapíků
    •  
    Vzhledem k povaze majitelů studovaných rostlin nebylo možno sbírat dokladový materiál. Alespoň částečnou náhražkou herbářového dokladu jsou kresby a fotografie. Obrazové tabule znázorňující jednotlivé rostliny byly kresleny podle originálního materiálu, pouze sladkomilné druhy rodu Rosa byly kresleny dodatečně podle fotografie. U každé rostliny jsou uvedeny údaje o stanovišti, popřípadě společný výskyt s jinými druhy. V terénním zápisníku nesmí chybět ani přesný údaj o místě uložení typového materiálu a datum pozorování.
     
     
    maceska Tesarova (Pseudoviola gigantea)
    V ý s l e d k y
    Všeobecně lze říci, že už pouhou observační metodou byl získán zajímavý materiál. Přestože zatím ještě nebyly plastofloristickému průzkumu podrobeny všechny kraje, zdá se, že plastoflóra coby výzdoba restauračních zařízení je hojnější a oblíbenější v Čechách, než-li na Moravě.
    Popsané objekty je možno klasifikovat podle různých hledisek. Za základní považuji rozdělení na tzv. čisté druhy a chiméry. Čistým druhem se rozumí rostlina, která svým vzhledem napodobuje konkrétní živý originál. Za chiméru je považována rostlina obsahující dva či více navzájem spojených druhů. U umělých květin byly pozorovány pouze tzv. roubové chiméry, které se u rostlin indukují tím způsobem (Nečásek, Cetl et al. 1979), že se ujatý roub seřízne v místě jeho spojení s podnoží. Na místě řezu se tvoří adventivní pupeny a některé z nich mohou obsahovat současně pletiva podnože i roubu v různém prostorovém uspořádání. Doposud byly známy roubové chiméry pouze mezi taxonomicky příbuznými druhy. Opovažuji se však tvrdit, že u umělých rostlin vznikají tyto chiméry mezi příslušníky různých rodů a dokonce i vyšších taxonomických jednotek.
    gerchílie podivná (Gerchilium paradoxum)
    Dosavadní pozorování ukázala, že ani jedinou popsanou umělou rostlinu nelze zcela ztotožnit s některým druhem uváděným ve flórách různých zeměpisných oblastí. Možno říci, že plastoflóra napodobuje jak rostliny výtrusné, tak nahosemenné i krytosemenné. V rámci krytosemenných pak dvouděložné i jednoděložné rostliny.
    Umělé rostliny jsou nenáročné, snadno přizpůsobivé různým podmínkám prostředí. Snáší široké rozpětí teplot, od -20 °C, kdy se lámou, po +120 °C, kdy začínají přecházet do améboidního stádia. Též pH prostředí v rozsahu 0 až 14 snášejí velmi dobře. Nesvědčí jim však aceton, toluen a jiné těkavé látky na bázi organických rozpouštědel. Z toho lze usoudit, že se jim pravděpodobně nedaří v domácnostech narkomanů. Dlouhotrvající UV záření způsobuje destrukci pletiv. Dochází ke krácení řetězců polymeru a následné depolymerizaci, která má za následek rozpad plastu. Podle posledního průzkumu se zdá, že jsou zcela nezávislé na základních růstových faktorech důležitých pro běžné rostliny - jako je světlo, voda, vzduch, živiny, teplo. Přesto byly v restauraci "U Sapíků" ve Znojmě-Dobšicích konány pokusy o hydroponickou kultivaci. Výsledky tohoto pokusu ještě nebyly k dnešnímu datu publikovány.
    Pevná vazba na určitý typ substrátu zatím nebyla prokázána. Z pozorovaných rostlin se však tři druhy vyskytovaly na cukrářských výrobcích (---), což ukazuje na to, že se jedná přinejmenším o fakultativní sacharofyty. Dále byl pozorován jeden potenciální psamofyt (petrklíč dubový) a jeden potenciální keramzitofyt (...). Podíváte-li se však do katalogu, který si dovoluji nechat kolovat, zjistíte, že keramzitofytů je celá řada. Na otázku, proč jsou v našich hospodách tak málo rozšířeny, nelze zatím dát dostačující odpověď.
    Většina druhů k nám pravděpodobně byla zavlečena z Asie. Svědčí o tom původ firem zabývajících se produkcí těchto rostlin a přítomnost nápisu MADE IN CHINA na lodyze růže (Rosa hororabilis). Expanzívnost těchto rostlin je zřejmě důsledkem schopnosti adaptovat se na současné zhoršující se životní prostředí. Největším přísunem zahraničního zboží, a tedy prezencí některých diaspor adventivů, vynikají u nás hlavně velkoměstská sídla v průmyslových nebo zemědělsko-průmyslových oblastech.
     
     
    Z á v ě r
    Zatím je příliš předčasné dělat nějaké závěry. Je třeba ještě dalšího a mnohem podrobnějšího studia. O dalším průběhu výzkumu a o rozvoji tohoto nového odvětví botaniky Vás budu pravidelně informovat. Pokud byste měli chuť zapojit do studia těchto rostlin, můžete si vybrat některé z následujících témat:
    - Umělé rostliny a jejich vazba na určité typy stanovišť
    - Rostlinná společenstva českých a moravských hospod s důrazem na umělé rostliny
    - Sledování sukcese druhů ve vybraném restauračním zařízení – vhodné pro štamgasty
    - Metody lisování herbářových položek – autolýza při vyšší teplotě, použití hydraulického lisu apod.
     
     
    Jistě Vás napadla otázka: „Proč jsem se rozhodla studovat právě tuto květenu?"
    1) Protože je botaniky přehlížena a dá se předpokládat, že se jí ještě nikdo soustavně nevěnoval, a tudíž pravděpodobnost objevení nových faktů je vysoká.
    2) Protože botanizovat lze i v dešti, zimě, sněhové vánici a jiných nečasech a vůbec to není nepříjemné.
    3) Lze tak užitečně vyplnit dobu čekání např. na vlak, autobus, jídlo, …
    Má to však i jisté nevýhody. Člověk, který v restauraci ihned po zasednutí ke stolu vytáhne tlustý sešit a začne do něj horlivě něco psát, může být považován v lepším případě za podivína, v tom druhém případě za blázna, špiona nebo dokonce detektiva. Dále je třeba naučit se rychle vyhodnotit faktory, jako je floristická pestrost, naditost peněženky a ceny uvedené v jídelním a nápojovém lístku. V případě nízkých hodnot faktoru 2 za současně vysokých hodnot faktorů 1 a 3 je nutno zvážit situaci. Nezbývá než buď okamžitě opustit lokalitu i za cenu, že přijdeme o nějaký ten údaj, nebo naučit se konzumovat objednané kapaliny velmi pomalu. Pozor však, aby výpar nebyl rychlejší než vy!
     
    Titulní stránka Katedry systematické botaniky a geobotaniky