ŘÍŠE: CHROMALVEOLATA
ODDĚLENÍ: LABYRINTHULOMYCOTA
Třída: Labyrinthulomycetes
Řád: Labyrinthulales
Čeleď: Labyrinthulaceae
Řád: Thraustochytriales
Čeleď: Thraustochytriaceae
ODDĚLENÍ: OOMYCOTA
Třída: Peronosporomycetes
Podtřída: Peronosporomycetidae
Řád: Peronosporales
Čeleď: Albuginaceae
Čeleď: Peronosporaceae
Řád: Pythiales
Čeleď: Pythiaceae
Čeleď: Pythiogetonaceae
Řád: Olpidiopsidales
Čeleď: Olpidiopsidaceae
Podtřída: Rhipidiomycetidae
Řád: Rhipidiales
Čeleď: Rhypidiaceae
Podtřída: Saprolegniomycetidae
Řád: Saprolegniales
Čeleď: Leptolegniaceae
Čeleď: Saprolegniaceae
Řád: Sclerosporales
Čeleď: Sclerosporaceae
Čeleď: Verrucalvaceae
Řád: Salilagenidiales
Čeleď: Haliphthoraceae
Řád: Leptomitales
Čeleď: Apodachlyellaceae
Čeleď: Ducellieriaceae
Čeleď: Leptolegniellaceae
Čeleď: Leptomitaceae
|
Chromalveolata:
Říše založená na říši Chromista (= Straminipila), ke které jsou přiřazeny protozoální skupiny (pod souhrnným označením Alveolata): obrněnky, nálevníci a Apicomplexa. (Zde jsou zmíněna pouze oddělení řazená v historickém pojetí mezi "houbové organismy".)
Labyrinthulomycota:
Třídy Labyrinthulomycetes (buňky v ektoplazmatické síti, i více buněk ve společné ektoplazmě) a Thraustochytriomycetes (jednotlivé buňky pouze s ektoplazmatickými výběžky) jsou sloučeny do jedné.
Oomycota:
Třída Peronosporomycetes není ničím jiným než přejmenovanou třídou Oomycetes (dle doporučení Mezinárodního kódu botanické nomenklatury je preferováno jméno odvozené od stávajícího rodu; stejně tomu bude i v případě jmen tříd a pododdělení v rámci jiných oddělení).
Novinkou je přesun řádů Leptomitales a Sclerosporales (obsahujícího rody vyčleněné z řádu Peronosporales) do podtřídy Saprolegniomycetidae. Tato podtřída je tak nyní vymezena přítomností glukosaminů v buněčné stěně, tzv. K2-bodies v cytoplazmě zoospor, tvorbou primárních zoospor, centrifugálním hromaděním periplasmy při tvorbě oospor, počtem chromosomů n=3 nebo n=4 a příjmem síry jen v organické podobě.
Změny doznalo pojetí řádu Lagenidiales, obsahujícího silně redukované endoparazity. Část druhů obsahuje nyní řád Olpidiopsidales, zatímco vlastní rod Lagenidium zapadl do čeledi Pythiaceae v řádu Pythiales.
Třetí oddělená podtřída Rhipidiomycetidae s jediným řádem Rhipidiales obsahuje rody vyčleněné z řádu Leptomitales.
Nejisté postavení (mimo uvedené podtřídy) má v systému třídy Oomycetes řád Myzocytiopsidales (čeledi Crypticolaceae a Myzocytiopsidaceae).
|
ODDĚLENÍ: HYPHOCHYTRIOMYCOTA
Třída: Hyphochytriomycetes
Řád: Hyphochytriales
Čeleď: Hyphochytriaceae
Čeleď: Rhizidiomycetaceae
|
Hyphochytriomycota:
Dříve sem patřící čeleď Anisolpidiaceae je teď hodnocena jako blíže nezařazený řád v oddělení Oomycota.
|
ŘÍŠE: OPISTHOKONTA / FUNGI
ODDĚLENÍ: MICROSPORIDIOMYCOTA
Třída: Dihaplophaseomycetes
Řád: Meiodihaplophasida
Řád: Dissociodihaplophasida
Třída: Haplophaseomycetes
Řád: Chytridiopsida
Řád: Glugeida
ODDĚLENÍ: CHYTRIDIOMYCOTA
Třída: Chytridiomycetes
Řád: Chytridiales
Čeleď: Chytridiaceae
Čeleď: Cladochytriaceae
Čeleď: Endochytriaceae
Čeleď: Harpochytriaceae
Čeleď: Synchytriaceae
Řád: Spizellomycetales
Čeleď: Caulochytriaceae
Čeleď: Olpidiaceae
Čeleď: Spizellomycetaceae
Řád: Blastocladiales
Čeleď: Blastocladiaceae
Čeleď: Catenariaceae
Čeleď: Coelomomycetaceae
Čeleď: Physodermataceae
Čeleď: Sorochytriaceae
Řád: Monoblepharidales
Čeleď: Gonypodyaceae
Čeleď: Monoblepharidaceae
Čeleď: Oedogoniomycetaceae
Řád: Neocallimastigales
Čeleď: Neocallimastigaceae
ODDĚLENÍ: ZYGOMYCOTA
|
Opisthokonta / Fungi:
Překvapení (pro někoho) dokonáno jest: Zjištění, že houby jsou (na základě molekulárních dat) příbuznější živočichům než rostlinám, není již tak úplně novinkou. Nyní však přestávají být Animalia a Fungi hodnoceny jako samostatné říše a jsou slučovány (spolu s některými drobnějšími skupinami dřívějších protozoí) do říše Opisthokonta. Společnými znaky jsou jeden posteriorní = opistokontní bičík (vyjma skupin, kde se bičíkaté buňky netvoří) a mitochondrie s plochými kristami. (Dobré pojednání o evoluční problematice skupiny Opisthokonta přináší Počátky živočišné říše.) Zde jsou zmíněna pouze oddělení řazená mezi Fungi.
Microsporidiomycota:
Dříve protozoální oddělení, na základě molekulárních analýz přiřazené k houbám. Spekuluje se o možných příbuzenských vztazích tohoto oddělení; vyloučena není ani varianta že jde o sesterskou skupinu hub. Prezentovaný systém zjevně nepředstavuje konečnou podobu (spíš si jsou autoři vědomi, že jde o systém umělý a provizorní).
Chytridiomycota:
Obligátně anaerobní organismy postrádající mitochondrie jsou odděleny do řádu Neocallimastigales (dříve součást Chytridiales).
V pojetí některých autorů jsou odlišovány dvě třídy: Chytridiomycetes a Rumpomycetes; druhá jmenovaná obsahuje organismy, jejichž zoospory jsou vybaveny rumposomem - řády Chytridiales a Monoblepharidales (tím by se ovšem řád Chytridiales dostal mimo třídu Chytridiomycetes).
Dle výzkumů z poslední doby pravděpodobně Chytridiomycota nejsou monofyletickým oddělením - mimo ostatní zřejmě stojí řád Blastocladiales (mj. chybějící diktyosomy) a problematicky se jeví i postavení řádu Neocallimastigales.
|
Třída: Zygomycetes
Řád: Mucorales
Čeleď: Chaetocladiaceae
Čeleď: Choanephoraceae
Čeleď: Cunninghamellaceae
Čeleď: Gilbertellaceae
Čeleď: Mucoraceae
Čeleď: Mycotyphaceae
Čeleď: Phycomycetaceae
Čeleď: Pilobolaceae
Čeleď: Radiomycetaceae
Čeleď: Saksenaeaceae
Čeleď: Syncephalastraceae
Čeleď: Thamnidiaceae
Řád: Mortierellales
Čeleď: Mortierellaceae
Řád: Endogonales
Čeleď: Endogonaceae
Řád: Entomophthorales
Čeleď: Ancylistaceae
Čeleď: Completoriaceae
Čeleď: Entomophthoraceae
Čeleď: Meristacraceae
Čeleď: Neozygitaceae
Řád: Basidiobolales
Čeleď: Basidiobolaceae
Řád: Zoopagales
Čeleď: Cochlonemataceae
Čeleď: Helicocephalidaceae
Čeleď: Piptocephalidaceae
Čeleď: Sigmoideomycetaceae
Čeleď: Zoopagaceae
Řád: Dimargaritales
Čeleď: Dimargaritaceae
Řád: Kickxellales
Čeleď: Kickxellaceae
|
Zygomycetes:
Řád Basidiobolales obsahuje čeleď Basidiobolaceae vyčleněnou z řádu Entomophthorales; kromě subsporangiálního vaku je jejich odlišným znakem také procentriola (podle teorie redukovaný kinetosom), obdobná jako u některých chytridií; též výsledky některých molekulárních studií sbližují tento řád s Chytridiales.
Řád Mortierellales obsahuje rody (sporangia s chybějící nebo rudimentární kolumelou) vyčleněné z řádu Mucorales; toto vyčlenění potvrdily i další anylýzy ukazující spíše na příbuznost s řádem Basidiobolales nebo dokonce i Chytridiales.
|
Třída: Trichomycetes
Řád: Harpellales
Čeleď: Harpellaceae
Čeleď: Legeriomycetaceae
Řád: Asellariales
Čeleď: Asellariaceae
ODDĚLENÍ: GLOMEROMYCOTA
Třída: Glomeromycetes
Řád: Glomerales
Čeleď: Glomeraceae
Řád: Diversisporales
Čeleď: Acaulosporaceae
Čeleď: Diversisporaceae
Čeleď: Gerdemanniaceae
Čeleď: Gigasporaceae
Čeleď: Pacisporaceae
Řád: Archaeosporales
Čeleď: Archaeosporaceae
Čeleď: Geosiphonaceae
Řád: Paraglomerales
Čeleď: Paraglomeraceae
ODDĚLENÍ: ASCOMYCOTA
|
Trichomycetes:
Bezesporu příbuzné jsou řády Asellariales a Harpellales; druhý zmíněný má blízko k Zygomycetes (Kickxellales, Dimargaritales).
Mezi trichomycety již nejsou řazeny dříve sem provizorně umístěné řády: V případě Amoebidiales bylo již dlouho zjevné, že mají blíže k protistům, nyní jsou tyto organismy řazeny ke skupině Choanoflagellata, zatímco oddělení řádu Eccrinales je relativně nedávné, molekulární data jej posouvají mezi Ichthyosporea (v obou případech jde o menší skupiny stojící v nové říši Opistokonta vedle hub a živočichů).
Glomeromycota:
Až na úrovni samostatného oddělení jsou hodnoceny houby tvořící arbuskulární mykorhizu s většinou druhů rostlin. Zde použité řazení řádů a čeledí odpovídá aktuálnímu stavu na Index Fungorum.
Řád Archaeosporales obsahuje rod Geosiphon (předtím odlišen v samostatném řádu Geosiphonales), význačný symbiózou se sinicemi (endocyanely, Nostoc), považovanou některými autory za formu lichenismu.
|
PODODDĚLENÍ: TAPHRINOMYCOTINA
Třída: Pneumocystidomycetes
Řád: Pneumocystidales
Čeleď: Pneumocystidaceae
Třída: Schizosaccharomycetes
Řád: Schizosaccharomycetales
Čeleď: Schizosaccharomycetaceae
Třída: Taphrinomycetes
Řád: Taphrinales
Čeleď: Protomycetaceae
Čeleď: Taphrinaceae
Třída: Neolectomycetes
Řád: Neolectales
Čeleď: Neolectaceae
PODODDĚLENÍ: SACCHAROMYCOTINA
Třída: Saccharomycetes
Řád: Saccharomycetales
Čeleď: Ascoideaceae
Čeleď: Cephaloascaceae
Čeleď: Dipodascaceae
Čeleď: Endomycetaceae
Čeleď: Eremotheciaceae
Čeleď: Lipomycetaceae
Čeleď: Metschnikowiaceae
Čeleď: Phaffomycetaceae
Čeleď: Saccharomycetaceae
Čeleď: Saccharomycodaceae
Čeleď: Saccharomycopsidaceae
|
Taphrinomycotina:
Pravděpodobně parafyletická skupina (zahrnující zbytky heterogenní skupiny Hemiascomycetes po odštěpení pravých kvasinek), již sjednocují pouze molekulární charakteristiky, stojí na bázi vývojového stromu vřeckatých hub.
Pneumocystidomycetes:
Třída s jediným druhem Pneumocystis carinii: kvasinkovité houby tvořící cysty, v nichž vzniká 4-8 dceřinných buněk (primitivní vřecka, askospory?); obligátní paraziti savců.
Schizosaccharomycetes:
Přes morfologickou podobnost s kvasinkami stojí tyto houby nejblíže řádu Taphrinales; některými autory byly dokonce spojeny do jedné skupiny, která je považována za stojící na pomezí (řekněme v místě "větvení vývojového stromu") mezi vřeckatými a stopkovýtrusnými houbami.
Taphrinomycetes:
Houby z řádu Protomycetales jsou včleněny do řádu Taphrinales.
Neolectomycetes:
Třída s 1 rodem Neolecta: na pohled normální vřeckaté houby (vytvářejí apothecia), jejichž separaci má na svědomí společný cluster s taphrinami při molekulární analýze; není vyloučeno že jde o bazální skupinu jednoho z následujících pododdělení.
Saccharomycotina:
Zahrnuje primárně kvasinkovité (netvořící vláknitou stélku) houby, které nespadly do některé z tříd pododdělení Taphrinomycotina.
|
PODODDĚLENÍ: PEZIZOMYCOTINA
Třída: Laboulbeniomycetes
Řád: Laboulbeniales
Čeleď: Ceratomycetaceae
Čeleď: Euceratomycetaceae
Čeleď: Herpomycetaceae
Čeleď: Laboulbeniaceae
Řád: Pyxidiophorales
Čeleď: Pyxidiophoraceae
|
Pezizomycotina:
Pododdělení zahrnuje vlastní vřeckaté houby, kryje se s dřívější třídou Ascomycetes, která je v aktuálním pojetí rozčleněna na řadu dílčích tříd.
Laboulbeniomycetes:
Řád Pyxidiophorales obsahuje převážně koprofilní rody vyčleněné z řádu Laboulbeniales, zahrnujícího jinak ektoparazity (nebo komeznály?) členovců.
|
Třída: Eurotiomycetes
Řád: Eurotiales
Čeleď: Elaphomycetaceae
Čeleď: Trichocomaceae (obsahuje rod Eurotium)
Řád: Onygenales
Čeleď: Arthrodermataceae
Čeleď: Gymnoascaceae
Čeleď: Onygenaceae
|
Eurotiomycetes:
Čeleď Elaphomycetaceae, některými autory povýšená (pro předpokládanou příbuznost s Pezizales) na samostatný řád, je zde vřazena zpět do řádu Eurotiales.
Jméno třídy a řádu je odvozeno od jména čeledi Eurotiaceae, které je pozdějším synonymem pro čeleď Trichocomaceae.
|
Třída: Pezizomycetes
Řád: Pezizales
Čeleď: Ascobolaceae
Čeleď: Ascodesmidaceae
Čeleď: Carbomycetaceae
Čeleď: Discinaceae
Čeleď: Glaziellaceae
Čeleď: Helvellaceae
Čeleď: Karstenellaceae
Čeleď: Morchellaceae
Čeleď: Pezizaceae
Čeleď: Pyronemataceae
Čeleď: Rhizinaceae
Čeleď: Sarcoscyphaceae
Čeleď: Sarcosomataceae
Čeleď: Terfeziaceae
Čeleď: Tuberaceae
|
Pezizomycetes:
Zástupci řádu Tuberales (inoperkulátní vřecka, jen 2-4 spory pasivně uvolňované) jsou zde vřazeni do řádu Pezizales.
|
Třída: Leotiomycetes
Podtřída: Erysiphomycetidae
Řád: Erysiphales
Čeleď: Erysiphaceae
Podtřída: Leotiomycetidae
Řád: Helotiales
Čeleď: Ascocorticiaceae
Čeleď: Bulgariaceae
Čeleď: Cudoniaceae
Čeleď: Cyttariaceae
Čeleď: Dermateaceae
Čeleď: Geoglossaceae
Čeleď: Helotiaceae
Čeleď: Hemiphacidiaceae
Čeleď: Hyaloscyphaceae
Čeleď: Leotiaceae
Čeleď: Loramycetaceae
Čeleď: Phacidiaceae
Čeleď: Rutstroemiaceae
Čeleď: Sclerotiniaceae
Čeleď: Vibrisseaceae
Řád: Medeolariales
Čeleď: Medeolariaceae
Řád: Rhytismatales
Čeleď: Ascodichaenaceae
Čeleď: Rhytismataceae
Řád: Thelebolales
Čeleď: Thelebolaceae
|
Erysiphomycetidae:
Padlí nemají blízkou příbuznost s plektomycety (ač mají plodnice typu kleistothecium) nebo pyrenomycety (plodnice považovány i za primitivní uzavřená perithecia, tzv. erysifální p.), ale jeví se že patří k bazální větvi apotheciálních a pseudotheciálních hub, poblíž předků podtřídy Leotiomycetidae - na první pohled těžko pochopitelnou příbuznost podporují molekulární studie (sekvence 18S rRNA).
Leotiomycetidae:
Vyřešení situace kolem jména řádu Helotiales/Leotiales: Platně publikováno nebylo napoprvé ani jméno Helotiales (Nannfeldt 1932), ani Leotiales (Carpenter 1988, navrženo právě kvůli neplatné publikaci Helotiales :o); dnes je platné jméno Helotiales, validizované Korfem a Lizoněm v roce 2000. Titíž autoři ale posléze vystavují nový řád Leotiales v podstatně užším pojetí (zahrnující čeleď Leotiaceae a rody Calloriopsis, Gelatinopsis, Gelatinopulvinella a Neobulgaria z čeledi Helotiaceae; in Czech Mycol. 52: 255, 2001); tento řád (zatím?) není v Dictionary of Fungi přijat.
Řád Thelebolales je v minulém (8.) vydání Dictionary jako čeleď Thelebolaceae v řádu Pezizales.
Relativně mladé (Barr ex Minter 1986) je vymezení řádu Rhytismatales; čeleď Rhytismataceae byla dříve řazena v řádu Phacidiales. Vzhledem k tomu, že došlo k vyloučení čeledi Phacidiaceae (nyní součást Helotiales), bylo nutno pro zbylé "sirotky" najít nové jméno.
Podle některých autorů dokonce není jisté, zda by Rhytismatales měly být oddělovány od Helotiales na úrovni řádu; askolokulárnímu vývoji již není přikládána taková váha a jejich pseudoapothecia a štěrbinovitá hysterothecia jsou někdy zjednodušeně označována též jako apothecia.
|
Třída: Lecanoromycetes
Řád: Agyriales
Čeleď: Agyriaceae
Čeleď: Anamylopsoraceae
Čeleď: Elixiaceae
Řád: Gyalectales
Čeleď: Gyalectaceae
Řád: Lecanorales
Čeleď: Acarosporaceae
Čeleď: Aphanopsidaceae
Čeleď: Arctomiaceae
Čeleď: Bacidiaceae
Čeleď: Biatorellaceae
Čeleď: Brigantiaeaceae
Čeleď: Caliciaceae
Čeleď: Candelariaceae
Čeleď: Catillariaceae
Čeleď: Cladoniaceae
Čeleď: Coccocarpiaceae
Čeleď: Collemataceae
Čeleď: Crocyniaceae
Čeleď: Dactylosporaceae
Čeleď: Ectolechiaceae
Čeleď: Gypsoplacaceae
Čeleď: Haematommataceae
Čeleď: Heppiaceae
Čeleď: Heterodeaceae
Čeleď: Hymeneliaceae
Čeleď: Lecanoraceae
Čeleď: Lecideaceae
Čeleď: Loxosporaceae
Čeleď: Megalariaceae
Čeleď: Megalosporaceae
Čeleď: Micareaceae
Čeleď: Miltideaceae
Čeleď: Mycoblastaceae
Čeleď: Ophioparmaceae
Čeleď: Pannariaceae
Čeleď: Parmeliaceae
Čeleď: Phlyctidaceae
Čeleď: Physciaceae
Čeleď: Pilocarpaceae
Čeleď: Porpidiaceae
Čeleď: Psoraceae
Čeleď: Ramalinaceae
Čeleď: Rhizocarpaceae
Čeleď: Sphaerophoraceae
Čeleď: Stereocaulaceae
Čeleď: Vezdaeaceae
Čeleď: Lobariaceae
Čeleď: Nephromataceae
Čeleď: Peltigeraceae
Čeleď: Placynthiaceae
Čeleď: Megasporaceae
Čeleď: Pertusariaceae
Čeleď: Fuscideaceae
Čeleď: Letrouitiaceae
Čeleď: Teloschistaceae
Řád: Lichinales
Čeleď: Gloeoheppiaceae
Čeleď: Lichinaceae
Čeleď: Peltulaceae
|
Lecanoromycetes:
Řády zahrnující lichenizované houby (většinu známých lichenizovaných hub).
Pro přehled: dále najdeme lichenizované zástupce v řádech tříd Dothideomycetes, Arthoniomycetes a Chaetothyriomycetes; nejisté je postavení čeledi Baeomycetaceae (podle ultrastrukturních znaků Helotiales, molekulární data ukazují vazby na Lecanoromycetes); do žádné ze zde uvedených podtříd není zařazen (tj. "Ascomycetes incertae sedis") řád Ostropales (dříve synonymizován s Graphidales, ale podle současných studií patří rod Graphis - stejně jako rod Diploschistes - do řádu Gyalectales).
Řády Peltigerales, Pertusariales a Teloschistales jsou zde připojeny k Lecanorales (jinde je můžeme najít brané jako samostatné, popř. na úrovni podřádů).
Taktéž úroveň řádu Caliciales byla již dříve snížena na čeleď Caliciaceae v rámci řádu Lecanorales. Kalina a Váňa (2005) upřesňují: některé rody (včetně Calicium) spadají do Lecanorales sensu lato, jiné zůstávají nezařazeny a nelichenizovaní zástupci přešli do řádu Mycocaliciales (též dosud mezi Ascomycetes incertae sedis).
Naopak za oprávněné jsou považovány řády Lichinales a Gyalectales.
|
Třída: Sordariomycetes
Řád: Meliolales
Čeleď: Meliolaceae
Řád: Calosphaeriales
Čeleď: Calosphaeriaceae
Řád: Lulworthiales
Čeleď: Lulworthiaceae
Řád: Phyllachorales
Čeleď: Phaeochoraceae
Čeleď: Phyllachoraceae
Řád: Trichosphaeriales
Čeleď: Helminthosphaeriaceae
Čeleď: Trichosphaeriaceae
Podtřída: Hypocreomycetidae
Řád: Halosphaeriales
Čeleď: Halosphaeriaceae
Řád: Hypocreales
Čeleď: Bionectriaceae
Čeleď: Ceratostomataceae
Čeleď: Clavicipitaceae
Čeleď: Hypocreaceae
Čeleď: Nectriaceae
Čeleď: Niessliaceae
Řád: Microascales
Čeleď: Ceratocystidaceae
Čeleď: Chadefaudiellaceae
Čeleď: Microascaceae
Podtřída: Sordariomycetidae
Řád: Boliniales
Čeleď: Boliniaceae
Čeleď: Catabotrydaceae
Řád: Diaporthales
Čeleď: Melanconidaceae
Čeleď: Valsaceae (obsahuje rod Diaporthe)
Řád: Ophiostomatales
Čeleď: Kathistaceae
Čeleď: Ophiostomataceae
Řád: Sordariales
Čeleď: Cephalothecaceae
Čeleď: Chaetomiaceae
Čeleď: Chaetosphaeriaceae
Čeleď: Coniochaetaceae
Čeleď: Lasiosphaeriaceae
Čeleď: Nitschkiaceae
Čeleď: Sordariaceae
Podtřída: Xylariomycetidae
Řád: Xylariales
Čeleď: Amphisphaeriaceae
Čeleď: Cainiaceae
Čeleď: Clypeosphaeriaceae
Čeleď: Diatrypaceae
Čeleď: Graphostromataceae
Čeleď: Hyponectriaceae
Čeleď: Myelospermataceae
Čeleď: Xylariaceae
|
Sordariomycetes:
Třída v současnosti dělena na tři vývojové větve hodnocené na úrovni podtříd; mimo tyto podtřídy zůstávají coby řády nejasného zařazení stát Calosphaeriales, Lulworthiales (obsahuje rody vyčleněné z řádu Halosphaeriales), Phyllachorales a Trichosphaerales.
Vedle nich je do třídy Sordariomycetes přičleněn řád Meliolales (v 9. vydání Dictionary oddělen do samostatné podtřídy Meliolomycetidae) - jednoduché askolokulární houby s protunikátními vřecky (často jen se 2 sporami), projevující se jako "černě" na rostlinách hlavně v tropech.
Do třídy patří i řády Microascales a Ophiostomatales, kvůli protunikátním vřeckům zařazované do blízkosti primitivních skupin, které zde najdeme v podtřídě Eurotiomycetidae.
K problematice někdejšího řádu Sphaeriales: V historii bylo jméno Sphaeria používáno pro nejrůznější houby tvořící perithecia nebo pyknidy; z tohoto důvodu je dnes nomen rejiciendum (řazené mezi synonyma rodu Hypoxylon z čeledi Xylariaceae). Širší pojetí řádu Sphaeriales víceméně odpovídá rozsahu třídy Sordariomycetes.
Hypocreomycetidae:
Zástupci řádu Clavicipitales jsou vřazeni do řádu Hypocreales.
Čeleď Ceratocystidaceae je nyní řazena do řádu Microascales (v dřívějším pojetí Ophiostomatales).Sordariomycetidae:
Řád Boliniales obsahuje rody vyčleněné z řádu Sordariales.
Jméno řádu Diaporthales je odvozeno od jména čeledi Diaporthaceae, které je pozdějším synonymem pro čeleď Valsaceae.
Xylariomycetidae:
Alantoidní spory nejsou dostatečným znakem pro vystavení řádu Diatrypales, tyto houby zůstávají v řádu Xylariales.
|
Třída: Dothideomycetes
Řád: Capnodiales
Čeleď: Antennulariellaceae
Čeleď: Capnodiaceae
Čeleď: Coccodiniaceae
Čeleď: Euantennariaceae
Čeleď: Metacapnodiaceae
Řád: Coryneliales
Čeleď: Coryneliaceae
Řád: Dothideales
Čeleď: Botryosphaeriaceae
Čeleď: Coccoideaceae
Čeleď: Dothideaceae
Čeleď: Dothioraceae
Řád: Hysteriales
Čeleď: Hysteriaceae
Čeleď: Mytilinidiaceae
Řád: Lahmiales
Čeleď: Lahmiaceae
Řád: Microthyriales
Čeleď: Aulographaceae
Čeleď: Leptopeltidaceae
Čeleď: Microthyriaceae
Čeleď: Scizothyriaceae
Řád: Mycosphaerellales
Čeleď: Mycosphaerellaceae
Řád: Myriangiales
Čeleď: Cookellaceae
Čeleď: Elsinoaceae
Čeleď: Myriangiaceae
Řád: Patellariales
Čeleď: Arthrorhaphidaceae
Čeleď: Patellariaceae
Řád: Pleosporales
Čeleď: Arthopyreniaceae
Čeleď: Corynesporascaceae
Čeleď: Cucurbitariaceae
Čeleď: Dacampiaceae
Čeleď: Diademaceae
Čeleď: Didymosphaeriaceae
Čeleď: Fenestellaceae
Čeleď: Leptosphaeriaceae
Čeleď: Lophiostomataceae
Čeleď: Melanommataceae
Čeleď: Naetrocymbaceae
Čeleď: Parodiellaceae
Čeleď: Phaeosphaeriaceae
Čeleď: Phaeotrichaceae
Čeleď: Pleomassariaceae
Čeleď: Pleosporaceae
Čeleď: Sporormiaceae
Čeleď: Tubeufiaceae
Čeleď: Venturiaceae
Řád: Pyrenulales
Čeleď: Massariaceae
Čeleď: Monoblastiaceae
Čeleď: Pyrenulaceae
Čeleď: Requienellaceae
Čeleď: Trypetheliaceae
Čeleď: Xanthopyreniaceae
|
Dothideomycetes:
Třída tvořící základní skupinu vřeckatých hub s askolokulárním vývojem plodnice; typu vývoje plodnice však již není přikládána taková váha, aby jen na základě tohoto znaku byly houby tříděny do tříd, podtříd nebo jiných systematických jednotek.
Největší řád vřeckatých hub, řád Dothideales, je nyní rozdělen na spoustu dílčích řádů; vedle nich patří do této podtřídy i řády odlišené již dříve (Pyrenulales, Patellariales, Lahmiales, Coryneliales).
Řád Dothiorales je nyní součástí řádu Dothideales (coby čeleď Dothioraceae).
Známé rody Venturia (strupovitost ovoce) nebo Cucurbitaria jsou zde řazeny do rozsáhlého řádu Pleosporales.
Starší označení řádu Pseudosphaeriales je odvozeno od jména rodu Psaudosphaeria, jež je nyní synonymem rodu Wettsteinina z čeledi Pleosporaceae; řád Pseudosphaeriales je tedy synonymizován s řádem Dothideales sensu lato anebo v užším pojetí Pleosporales.
Řád Pyrenulales, korovité lichenizované houby (zejména tropické) s bitunikátními vřecky, ale spíše askohymeniálním vývojem, řadí Kalina a Váňa (2005) v oddělení Pezizomycotina mimo vymezené třídy; zde je ponechán v Dothideomycetes podle Dictionary of Fungi.
Z askolokulárních hub jsou mimo tuto podtřídu postaveny jednoduché houby řádu Meliolales (nyní ve třídě Sordariomycetes, viz výše), lichenizované nebo lichenikolní Arthoniales (v samostatné třídě, viz níže) a lichenizované Verrucariales (nyní ve třídě Chaetothyriomycetes, viz níže).
|
Třída: Chaetothyriomycetes
Řád: Chaetothyriales
Čeleď: Chaetothyriaceae
Čeleď: Herpotrichiellaceae
Řád: Verrucariales
Čeleď: Verrucariaceae
Třída: Arthoniomycetes
Řád: Arthoniales
Čeleď: Arthoniaceae
Čeleď: Chrysothricaceae
Čeleď: Roccellaceae
Třída: Orbiliomycetes
Řád: Orbiliales
Čeleď: Orbiliaceae
Třída: Spathulosporomycetes
Řád: Spathulosporales
Čeleď: Hispidicarpomycetaceae
Čeleď: Spathulosporaceae
|
Chaetothyriomycetes:
Dvě čeledi vydělené z řádu Dothideales (třída Dothideomycetes) na základě molekulárních analýz + nově přičleněný řád lichenizovaných hub Verrucariales (v Dictionary of Fungi uvedeny mimo systém, mezi "Ascomycetes incertae sedis"; podle Váni u rodu Dermatocarpon zjištěn askohymeniální vývoj plodnice, podle Mycokey askolokulární skupina). Sjednocujícími znaky jsou přítomnost apikálních perifýz (perifyzoidů) a bitunikátní vřecka.
Arthoniomycetes:
Malá skupina askolokulárních hub tvořících korovité lišejníky nebo lichenikolních.
Orbiliomycetes:
Drobná skupina obsahující "dravé" houby "lovící" hlísty (vylučováním lepkavé hmoty nebo "chytáním" do stažitelných ok z hyfových výběžků).
Spathulosporomycetes:
Biotrofní parazité mořských ruduch (Pacifik a jižní polokoule).
|
ODDĚLENÍ: BASIDIOMYCOTA
Třída: Urediniomycetes
Řád: Atractiellales
Čeleď: Atractogloeaceae
Čeleď: Chionosphaeraceae
Čeleď: Hoehnelomycetaceae (obs. rod Atractiella)
Čeleď: Pachnocybaceae
Čeleď: Phleogenaceae
Podtřída: Microbotryomycetidae
Řád: Microbotryales
Čeleď: Microbotryaceae
Čeleď: Ustilentilomataceae
Podtřída: Agaricostilbomycetidae
Řád: Agaricostilbales
Čeleď: Agaricostilbaceae
Podtřída: Urediniomycetidae
Řád: Platygloeales
Čeleď: Platygloeaceae
Řád: Septobasidiales
Čeleď: Septobasidiaceae
Řád: Uredinales
Čeleď: Chaconiaceae
Čeleď: Coleosporiaceae
Čeleď: Cronartiaceae
Čeleď: Melampsoraceae
Čeleď: Micronegeriaceae
Čeleď: Phakopsoraceae
Čeleď: Phragmidiaceae
Čeleď: Pileolariaceae
Čeleď: Pucciniaceae
Čeleď: Pucciniastraceae
Čeleď: Pucciniosiraceae
Čeleď: Raveneliaceae
Čeleď: Sphaerophragmiaceae
Čeleď: Uncolaceae
Čeleď: Uropyxidaceae
|
Basidiomycota:
Dělení do tříd je zde víceméně praktickým kompromisem mezi různými pojetími.
Urediniomycetes:
Skupiny kolem rzí byly odděleny do samostatné třídy již dříve (někdy i společně se skupinami kolem snětí, tvoříce dohromady spíše heterogenní skupinu mezi stopkovýtrusnými a vřeckatými houbami); v 8. vydání Dictionary patřily do třídy Teliomycetes řády Uredinales a Septobasidiales; řád Microbotryales byl tehdy součástí Ustilaginales (podle dnešních poznatků je příbuznější rzím, ačkoli teliospory a životní cyklus odpovídají spíše snětím - zde hledejme důvod odsazení v samostatné podtřídě) a Atractiellales a Agaricostilbales spadaly do třídy Basidiomycetes (nyní Agaricomycetes).
Aktuálně je třída členěna na tři podtřídy, přičemž řád Atractiellales není zařazen do žádné z nich.
Jméno čeledi Hoehnelomycetaceae je odvozeno od jména rodu Hoehnelomyces, které je synonymem (nebo patří do) rodu Atractiella.
Řád Platygloeales byl dříve postaven ve třídě Urediniomycetes jako nezařazený ("incertae sedis"); některé primitivní rody byly též řazeny k řádu Auriculariales (viz níže).
|
Třída: Ustilaginomycetes
Podtřída: Entorrhizomycetidae
Řád: Entorrhizales
Čeleď: Entorrhizaceae
Podtřída: Ustilaginomycetidae
Řád: Urocystales
Čeleď: Melanotaeniaceae
Čeleď: Urocystaceae
Řád: Ustilaginales
Čeleď: Anthracoideaceae
Čeleď: Cintractiaceae
Čeleď: Clintamraceae
Čeleď: Dermatosoraceae
Čeleď: Doassansiopsidaceae
Čeleď: Farysiaceae
Čeleď: Geminaginaceae
Čeleď: Glomosporiaceae
Čeleď: Melanopsichiaceae
Čeleď: Mycosyringaceae
Čeleď: Uleiellaceae
Čeleď: Ustilaginaceae
Čeleď: Websdaneaceae
Podtřída: Exobasidiomycetidae
Řád: Doassansiales
Čeleď: Doassansiaceae
Čeleď: Melaniellaceae
Čeleď: Rhamphosporaceae
Řád: Entylomatales
Čeleď: Entylomataceae
Řád: Exobasidiales
Čeleď: Brachybasidiaceae
Čeleď: Cryptobasidiaceae
Čeleď: Exobasidiaceae
Čeleď: Graphiolaceae
Řád: Georgefischeriales
Čeleď: Eballistraceae
Čeleď: Georgefischeriaceae
Čeleď: Tilletiariaceae
Řád: Microstromatales
Čeleď: Microstromataceae
Řád: Sporidiales
Čeleď: Sporidiobolaceae
Řád: Tilletiales
Čeleď: Tilletiaceae
|
Ustilaginomycetes:
I tato třída prodělala v průběhu času značné posuny v systému a změny svého rozsahu. Historicky se můžeme setkat s pojetím skupiny Hemibasidiomycetes (buď pro rzi a sněti dohromady, nebo jen pro sněti /rzi pak patřily mezi Protobasidiomycetes/) či skupiny Endomycetes (sněti + kvasinky). Z novější doby pochází pojetí samostatné třídy, případně dvou tříd Ustomycetes a Sporidiomycetes (mj. v samostatném oddělení Ustomycota). Zde prezentovaný systém je založen na klasické morfologii, ultrastrukturních znacích i molekulárních datech.
Entorrhizomycetidae:
Mají lokální interakční zóny, fragmobazidie a dolipory bez parentosomů (membránových čepiček).
Ustilaginomycetidae:
Mají rozšířené interakční zóny, fragmobazidie a přepážky nejčastěji bez pórů (vzácněji jinak).
Řád Urocystales obsahuje rody řazené dříve do čeledi Tilletiaceae, tedy k mazlavým snětím (v čeledi Urocystaceae ale i některé z dřívější čeledi Ustilaginaceae s. l.).
Taktéž řád Ustilaginales zahrnuje čeledi obsahující rody jak z dřívější čeledi Tilletiaceae s. l., tak z Ustilaginaceae s. l.
Exobasidiomycetidae:
Mají lokální interakční zóny, holobazidie (výjimku viz níže) a póry s parentosomy, vzácněji jednoduché nebo přepážky bez pórů.
Rody z řádů Cryptobasidiales a Graphiolales (a též Brachybasidiales) jsou nyní součástí řádu Exobasidiales.
Řád Microstromatales obsahuje rod vyčleněný z řádu Exobasidiales.
Řád Tilletiales byl ještě v 8. vydání Dictionary pouze na úrovni čeledi Tilletiaceae v řádu Ustilaginales (i přes tak značný rozdíl, jakým je holobazidie oproti fragmobazidii, někteří autoři dodnes nepodporují oddělování prašných a mazlavých snětí na odpovídající úrovni - důvodem je nevytváření metabazidie u mnohých zástupců, což de facto znemožňuje jejich správné zařazení).
Řády Doassansiales a Entylomatales obsahují rody vyčleněné z řádu Tilletiales (resp. čeledi Tilletiaceae).
V řádu Georgefischeriales se scházejí rody dříve řazené v čeledích Tilletiaceae a Sporidiobolaceae (Tilletiaria); čeleď Tilletiariaceae je jedinou čeledí této podtřídy s dělenými bazidiemi.
Problematické je postavení řádu Sporidiales ("bazidiogenní kvasinky" tvořící teliospory), vyčleňované i jako skupina nejasného postavení ve třídě Ustilaginomycetes. Nověji je též kladen do podtřídy Microbotryomycetidae (třída Urediniomycetes, viz výše).
|
Třída: Agaricomycetes
Podtřída: Tremellomycetidae
Řád: Christianseniales
Čeleď: Christianseniaceae
Řád: Ceratobasidiales
Čeleď: Ceratobasidiaceae
Čeleď: Oliveoniaceae
Řád: Tulasnellales
Čeleď: Tulasnellaceae
Řád: Dacrymycetales
Čeleď: Cerinomycetaceae
Čeleď: Dacrymycetaceae
Řád: Auriculariales
Čeleď: Auriculariaceae
Čeleď: Exidiaceae
Řád: Tremellales
Čeleď: Aporpiaceae
Čeleď: Hyaloriaceae
Čeleď: Phragmoxenidiaceae
Čeleď: Rhynchogastremataceae
Čeleď: Sirobasidiaceae
Čeleď: Syzygosporaceae
Čeleď: Tetragoniomycetaceae
Čeleď: Tremellaceae
Čeleď: Tremellodendropsidaceae
Řád: Filobasidiales
Čeleď: Filobasidiaceae
Řád: Cystofilobasidiales
Čeleď: Cystofilobasidiaceae
|
Agaricomycetes:
V Dictionary of Fungi třída Basidiomycetes; zde pouze změněno jméno třídy v souladu s doporučením Mezinárodního kódu botanické nomenklatury.
Tremellomycetidae:
Zahrnuje část heterogenní skupiny Heterobasidiomycetes (již delší dobu neudržitelné, v dřívějších skriptech podržené víceméně z praktických důvodů).
Podle pojetí kladoucího větší důraz na (ne)rozdělení bazidie byly kladeny do této podtřídy též primitivnější řády Auriculariales, Ceratobasidiales a Dacrymycetales (Dictionary of Fungi je uvádí v Agaricomycetidae); dnes již není typ bazidie určující charakteristikou, příslušnost těchto řádů spíše k podtřídě Tremellomycetidae se ovšem potvrzuje. Souhrnně je potřída charakterizována ultrastrukturálními znaky (dělicí vřeténko - "biglobular spindle pole body" - a dolipory s parentosomem) a molekulárními daty.
Do řádu Auriculariales přešly rody čeledi Exidiaceae, mající sice chiastické fragmobazidie typu Tremella, ale fylogeneticky příbuzné s Auriculariaceae.
Řád Cystofilobasidiales obsahuje rody vyčleněné z řádu Filobasidiales (ve srovnání s 8. vydáním Dictionary vše vyčleněno z Tremellales).
|
Podtřída: Agaricomycetidae
Řád: Polyporales
Čeleď: Albatrellaceae
Čeleď: Atheliaceae
Čeleď: Boreostereaceae
Čeleď: Corticiaceae
Čeleď: Cyphellaceae
Čeleď: Cystostereaceae
Čeleď: Epitheliaceae
Čeleď: Fomitopsidaceae
Čeleď: Ganodermataceae
Čeleď: Gloeophyllaceae
Čeleď: Grammotheleaceae
Čeleď: Hapalopilaceae
Čeleď: Hyphodermataceae
Čeleď: Meripilaceae
Čeleď: Meruliaceae
Čeleď: Phanerochaetaceae
Čeleď: Podoscyphaceae
Čeleď: Polyporaceae
Čeleď: Sistotremataceae
Čeleď: Sparassidaceae
Čeleď: Steccherinaceae
Čeleď: Tubulicrinaceae
Čeleď: Xenasmataceae
Řád: Agaricales
Čeleď: Agaricaceae
Čeleď: Bolbitiaceae
Čeleď: Broomeiaceae
Čeleď: Clavariaceae
Čeleď: Coprinaceae
Čeleď: Cortinariaceae
Čeleď: Entolomataceae
Čeleď: Fistulinaceae
Čeleď: Gigaspermaceae
Čeleď: Hemigasteraceae
Čeleď: Hydnangiaceae
Čeleď: Lycoperdaceae
Čeleď: Marasmiaceae
Čeleď: Mesophelliaceae
Čeleď: Mycenastraceae
Čeleď: Niaceae
Čeleď: Nidullariaceae
Čeleď: Phelloriniaceae
Čeleď: Pleurotaceae
Čeleď: Pluteaceae
Čeleď: Pterulaceae
Čeleď: Schizophyllaceae
Čeleď: Strophariaceae
Čeleď: Tricholomataceae
Čeleď: Tulostomataceae
Čeleď: Typhulaceae
Řád: Boletales
Čeleď: Boletaceae
Čeleď: Boletinellaceae
Čeleď: Coniophoraceae
Čeleď: Diplocystaceae
Čeleď: Gasterellaceae
Čeleď: Gastrosporiaceae
Čeleď: Gomphidiaceae
Čeleď: Gyroporaceae
Čeleď: Hygrophoropsidaceae
Čeleď: Hymenogasteraceae
Čeleď: Leucogastraceae
Čeleď: Melanogastraceae
Čeleď: Octavianinaceae
Čeleď: Paxillaceae
Čeleď: Protogastraceae
Čeleď: Rhizopogonaceae
Čeleď: Sclerodermataceae
Čeleď: Suillaceae
Řád: Thelephorales
Čeleď: Bankeraceae
Čeleď: Thelephoraceae
Řád: Russulales
Čeleď: Auriscalpiaceae
Čeleď: Bondarzewiaceae
Čeleď: Echinodontiaceae
Čeleď: Gloeocystidiellaceae
Čeleď: Hericiaceae
Čeleď: Hybogasteraceae
Čeleď: Lachnocladiaceae
Čeleď: Peniophoraceae
Čeleď: Russulaceae
Čeleď: Stephanosporaceae
Čeleď: Stereaceae
Řád: Hymenochaetales
Čeleď: Hymenochaetaceae
Čeleď: Schizoporaceae
Řád: Cantharellales
Čeleď: Aphellariaceae
Čeleď: Botryobasidiaceae
Čeleď: Cantharellaceae
Čeleď: Clavulinaceae
Čeleď: Hydnaceae
Řád: Phallales
Čeleď: Geastraceae
Čeleď: Gomphaceae
Čeleď: Hysterangiaceae
Čeleď: Phallaceae
Čeleď: Ramariaceae
|
Agaricomycetidae:
Při odpoklonkování řádů Auriculariales, Ceratobasidiales a Dacrymycetales do Tremellomycetidae (viz výše) je tato podtřída homogenní skupinou, víceméně odpovídající někdejší třídě Homobasidiomycetes.
Definitivně je zavrženo členění na fylogenezi neodpovídající jednotky Hymenomycetidae a Gasteromycetidae; rouškaté houby a břichatky se prolínají i v rámci jednotlivých řádů. Dochází tím k řadě změn na řádové úrovni, některé řády zanikají sloučením s jinými (viz dále).
K "bývalé slávě" (míněn tím rozsah zahrnující většinu "chorošů") se vrátil řád Polyporales (v minulém pojetí Dictionary patřila čeleď Polyporaceae do Poriales; dnes je tomu naopak, Poria patří do /už zase široké/ čeledi Polyporaceae).
Rody z řádu Ganodermatales jsou nyní součástí řádu Polyporales.
Rody z dřívější čeledi Lentinaceae (např. podle Mosera /Die Röhrlinge und Blätterpilze, 1983/ součást čel. Polyporaceae v úzce vymezeném řádu Polyporales) jsou rozděleny: Lentinus a příbuzné spadají do Polyporaceae, Pleurotus a příbuzné do vlastní čeledi Pleurotaceae v řádu Agaricales.
V řádu Agaricales je čeleď Hygrophoraceae součástí Tricholomataceae, Crepidotaceae součástí Cortinariaceae (v minulém vydání kódu byly tyto čeledi základem odděleného řádu Cortinariales), Amanitaceae součástí Pluteaceae a Podaxaceae ("agarikoidní břichatky") součástí Agaricaceae.
Zde prezentované pojetí nekoresponduje s názory Kühnera (Les Hymenomycétes Agaricoides, 1980), odlišujícího od Agaricales řády Tricholomatales (Tricholomataceae, Hygrophoraceae, Amanitaceae) a Pluteales (Pluteaceae, Entolomataceae).
Rody z řádů Fistulinales, Tulostomatales a Lycoperdales (s výjimkou čeledi Geastraceae /incl. Sphaerobolaceae z dřív. Sclerodermatales/, spadající pod Phallales) jsou nyní součástí řádu Agaricales.
Rody z řádů Hymenogastrales, Melanogastrales (s výjimkou čeledi Niaceae, spadající pod Agaricales) a Sclerodermatales (incl. Calostomataceae z dřív. Tulostomatales) jsou nyní součástí řádu Boletales.
Do řádu Hymenochaetales přibyla čeleď Schizoporaceae, zahrnující rody oddělené z čeledi Hyphodermateceae (dříve Stereales, nyní Polyporales).
Rody z řádu Stereales jsou rozděleny na dvě části: čeledi Stereaceae (incl. Aleurodiscaceae), Stephanosporaceae, Peniophoraceae a Epitheliaceae jsou nyní též součástí řádu Russulales, zbytek (většina korticioidních hub) pak řádu Polyporales.
Rody z řádů Bondarzewiales, Hericiales a Lachnocladiales jsou nyní součástí řádu Russulales.
Alternativou je užší pojetí řádu Russulales s vyčleněním řádu (nebo příp. na úrovni podřádů) Hericiales (zahrnujícího Bondarzewiaceae, Peniophoraceae, Stereaceae apod.).
Rozutíkaly se skupiny kolem kuřátek (tento a následující bod): čeledi Clavariaceae a Typhulaceae jsou nyní v Agaricales, Sparassidaceae a Albatrellaceae v Polyporales (vše dříve Cantharellales).
Čeledi z řádu Gomphales, tj. Gomphaceae (incl. Clavariadelphaceae z dřív. Cantharellales) a Ramariaceae jsou nyní součástí řádu Phallales.
|
ŘÍŠE: AMOEBOZOA
ODDĚLENÍ: MYCETOZOA
Třída: Protostelea
Řád: Protosteliales
Čeleď: Protosteliaceae
Řád: Echinosteliopsidales
Čeleď: Echinosteliopsidaceae
Řád: Cavosteliales
Čeleď: Cavosteliaceae
Řád: Ceratiomyxales
Čeleď: Ceratiomyxaceae
Třída: Dictyostelea
Řád: Dictyosteliales
Čeleď: Acytosteliaceae
Čeleď: Dictyosteliaceae
Třída: Myxogastrea
Podtřída: Myxogastromycetidae
Řád: Echinosteliales
Čeleď: Clastodermataceae
Čeleď: Echinosteliaceae
Řád: Liceales
Čeleď: Cribrariaceae
Čeleď: Liceaceae
Čeleď: Lycogalaceae
Čeleď: Reticulariaceae
Řád: Physarales
Čeleď: Didymiaceae
Čeleď: Physaraceae
Řád: Trichiales
Čeleď: Arcyriaceae
Čeleď: Dianemataceae
Čeleď: Trichiaceae
Podtřída: Stemonitomycetidae
Řád: Stemonitales
Čeleď: Stemonitidaceae
ŘÍŠE: RHIZARIA
ODDĚLENÍ: CERCOZOA
Třída: Phytomyxea
Řád: Plasmodiophorales
Čeleď: Phagomyxaceae
Čeleď: Plasmodiophoraceae
ŘÍŠE: EXCAVATA
ODDĚLENÍ: PERCOLOZOA
Třída: Heterolobosea
Řád: Acrasiales
Čeleď: Acrasiaceae
|
ex-Protozoa (sensu lato):
Protozoa jsou v současném pojetí už jen čistě umělou a pomocnou skupinou, zahrnující lidově řečeno "vše jednobuněčné, co není zvíře, kytka ani houba"; polyfyletičnost tohoto "slepence" (o které ostatně už dlouho není pochyb) dosahuje prozatím vrcholu v podobě přiřazení různých oddělení (zde zmíněna pouze ta "historicky houbová") do několika nově navržených říší (Simpson et Roger 2004, cit. sec. Kalina et Váňa 2005; viz též Počátky živočišné říše): Cercozoa (obsahující nádorovky) do říše Rhizaria, Heterolobosea (obsahující akrasie) do říše Excavata a vlastní hlenky do říše Amoebozoa.
Oproti Dictionary of Fungi jsou ze zde prezentovaného systému vyňata oddělení Alveolata (vazba na Chromista, s nimiž je nově řazeno do říše Chromalveolata) a Ichthyosporea (nově přiřazeno vedle hub a živočichů do říše Opisthokonta); mikrosporidie jsou nyní řazeny mezi vlastní Fungi, viz výše.
Na úrovni třídy jsou přijaty protozoologické koncovky (třída: "-ea") namísto mykologických ("-mycetes"); podtřídy, řády a čeledi jsou ponechány s koncovkami dle pravidel botanické nomenklatury, byť jsem si vědom jisté nedůslednosti v této věci.
Protostelea: Čeledi dřívějšího širšího řádu Protosteliales jsou nyní povýšeny na samostatné řády.
|